Článek
Na řece Odře ve středu uhynuly stovky ryb, které se po proudu dostaly až do Polska.
Výsledky analýzy vzorků budou k dispozici zřejmě až za několik dnů, podle vyjádření Povodí Odry ale mohl být příčinou nedostatek kyslíku.
„Klíčovým faktorem pro to, kolik kyslíku ve vodě je, je teplota vody,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy vědecký pracovník Hydrobiologického ústavu Akademie věd Martin Čech.
Zároveň vysvětluje, jak je možné tomu zabránit. I proč nedávné ochlazení a deště nepomohly, naopak mohly spíš uškodit. „Zatímco vzduch se ochladí, řekněme, z hodiny na hodinu, tak u vody je setrvačnost v řádu dnů až týdnů,“ vysvětluje.
Podle informací, které zatím máme, uhynula zhruba dvě procenta ryb v řece. Předběžné informace pak hovoří o tom, že příčinou nejspíš byl nedostatek kyslíku ve vodě. Jak se to vlastně projevuje?
Obecně se dá říct, že klíčovým faktorem pro to, kolik kyslíku ve vodě je, je teplota vody. Bohužel pro ryby, čím je vyšší teplota vody, tím obecně se kyslík ve vodě méně ochotně rozpouští.
V těch současných podmínkách je voda hodně teplá a dostává se až na polovinu obecných koncentrací, co ve vodě bývají. A záleží i na tom, jestli ve vodě není další biologický materiál, který by ten kyslík odčerpával, jako řasy, sinice, bakterie.
Řasy a sinice v podobě vodního květu, který je v těchto teplotních podmínkách docela typický pro přehrady a rybníky, ale dokonce i pro řeky, ve dne kyslík produkují díky fotosyntéze. Ale je třeba si uvědomit, že v noci ho spotřebovávají, vydýchají ho.
Další věc je, že jak je tam těch řas hodně, rychle se množí a nejstarší jedinci hynou. A ten rozkladný proces zase spotřebovává spoustu kyslíku. Pokud je nad ránem zataženo, tak se fotosyntéza zpozdí a zrovna v ten moment, kdy je kyslíku z vody nejméně, to někteří nejcitlivější jedinci ryb prostě neudýchají.
Informace přišla z Polska
Takže ryby bychom nejlépe ochránili tím, že bychom udržovali koryta řek v čistotě?
Je potřeba zachovávat poměrně hodně vody v korytě - to je možné správným hospodařením s vodou v krajině, což se ale v České republice neděje. To je jedna věc.
A druhá věc - jako příklad dám třeba Vltavskou kaskádu, kterou stavěli nejenom z hlediska energetiky, ale i kvůli vylepšování průtoků v profilu Praha. Pomocí vody z určitých vrstev té přehrady se dá v kritické chvíli prostě upouštět víc vody, která bude chladnější, bude bohatá na kyslík, a kde ještě nebudou řasy a sinice, aby ryby netrpěly nedostatkem kyslíku.
Samozřejmě, že to člověk ovlivňuje i jinak. Na všech těch malých potůčcích a říčkách, když to procházíte, jsou všude černé odběry. Každý zahrádkář nebo chatař, jakmile je u potůčku, tam má svoji trubku a tahá si vodu na zahradu, protože každý chce mít zelený trávník, chce mít hezký živý plot a podobně.
To jsou strašlivá množství vody, která z toho potoka odcházejí, která by tam měla zůstat. Nebo každá vesnice má fotbalový trávník a v tom největším parnu vidíte, jak tam všichni stříkají a zase je to z toho potoka. Ať je to legální, nebo černý odběr, v těchto kritických chvílích by se to mělo samozřejmě zarazit.
Kapří troubení
Popsal jste, jak mohou rybám ve vedrech pomoct třeba na Vltavské kaskádě. Existuje ale taková prevence i na menších tocích?
Ta pomoc je strašně svízelná. Samozřejmě záleží na tom, jaké druhy tam jsou - některé jsou tolerantnější na vyšší teplotu vody i nižší obsah kyslíku v ní, typicky třeba kapr, plotice, lín nebo karasové. Ale pokud mluvíme o pstruzích, lipanech, vrankách a těchto chladnomilných a na kyslík hodně citlivých druzích, ty asi nebudou mít na růžích ustláno.
Jak se chová ryba, když nemá kyslík? Je možné jí v tu chvíli nějak pomoci?
Třeba kapři v kádích to tak dělají - říká se tomu troubení. Vyplavou na hladinu a snaží se nažmoulat bublinku vzduchu do vody, tam ji rozpustit a přes žábry si trošku vylepšit kyslíkové poměry v krvi. Ale samozřejmě to nevydrží dlouho.
Kapr to umí docela dobře, protože ryby využívají celou řadu dýchání, nejenom přes žábry, ale jsou schopné dýchat celým povrchem těla, využívat ústní sliznici a některé druhy mají ještě různé přídatné dýchání třeba střevem a podobně. Kapři jsou někdy schopni takhle vydržet mnoho hodin i dnů, ale samozřejmě má to svoje limity.
Co je ale potřeba zmínit, je, že jak jsou ryby studenokrevní živočichové, jejich metabolismus je závislý na teplotě okolí. Čím je teplota vody vyšší, ony jsou aktivnější, mají rychlejší metabolismus a spotřebovávají víc kyslíku. Ale proti tomu jdou fyzikální procesy, kdy je kyslíku ve vodě čím dál méně, čili to jsou dva úplně odlišné stavy - ryby potřebují hodně kyslíku, ale ve vodě je ho naopak minimum.
Uhynulá ryba v Odře.
Ve chvíli, kdy rybáři uvidí, že se jim ryby v řece dusí, mají možnost efektivně zasáhnout?
Museli by angažovat třeba místní hasiče, kteří by do vody pouštěli proud z hadice, aby se to okysličovalo. Případně by mohli ty nejvzácnější druhy, kdyby byli hodně rychlí, lovit. Ryby jsou samozřejmě inteligentní a schopné hledat místa, kde je kyslíku víc - třeba typicky pod jezem, kde se čeří voda. Tím, jak se čeří, se vlastně nalepšuje. Je to tam pro ně určitě lepší než nad jezem, kde voda stojí a kde se třeba hromadí a rozkládá vodní květ. V těchto místech většinou dochází k úhynům nejdřív. Nebo se mohou stahovat tam, kde ústí nějaký lesní potůček, který má chladnou vodu bohatou na kyslík, ale samozřejmě ne vždy to stihnou.
K úhynu došlo ve středu, kdy se oproti předchozímu týdnu hodně ochladilo, skoro o 15 stupňů, zároveň zapršelo. Laicky bych čekala, že to podmínky v řece zlepší.
Voda má daleko větší setrvačnost než vzduch. Zatímco vzduch se ochladí, řekněme, z hodiny na hodinu, tak u vody je setrvačnost v řádu dnů až týdnů. To, že se ochladilo, neznamená, že voda není pořád stejně teplá, jako byla před třemi čtyřmi dny. A pak je zde ještě jedna věc, kdy tam zrovna srážková činnost mohla přinést znečištění. Třeba vypláchnutý septik, nebo to mohlo spláchnout něco z polí či z luk. Zemědělci posekají louky a okamžitě na ně nalejí kubíky močůvky.
Pokud by to tam vypláchlo nějaký takovýhle lokální zdroj organického znečištění, tak to zaprvé znovu vyčerpá kyslík z vody a zadruhé ještě může třeba naleptat žábry, kdy potom ryby dýchají hůř než za normálních okolností.
Takže nepomůže ani déšť.
V první vlně může být spíš kontraproduktivní, protože to může vypláchnout třeba i řasy z rybníka, kde je vysoká koncentrace vodního květu. To ten přívalový déšť vypláchne do řeky, kde řasy a sinice vyčerpají kyslík a ryby uhynou. Takových případů je spousta - třeba na Berounce se tohle typicky děje na přítocích.
