Článek
„Tak pojďte s námi na poradu, aspoň uvidíte, jak to tu chodí,“ vítá mě Oleksandra Sashka, výkonná hlava celého projektu. V prostorech bývalé banky právě pracuje asi padesátka lidí. Všechno dobrovolníci. Lidé, kteří zjišťují aktuální informace, shánějí bydlení pro lidi bez českých kontaktů, dávají vůbec první informace pro ty, kteří dorazí do Prahy z válečné Ukrajiny.
Centrum podpory na Václavském náměstí vzniklo pod hlavičkou neziskové organizace Ukrajina European Perspectiv. Jedna její odnož působí přímo na Ukrajině. Druhá, která je právě pod taktovkou Oleksandry, pomáhá stovkám, v budoucnu pravděpodobně tisícům utečenců.
Dění na Ukrajině sledujeme v online reportáži:
„Náš největší v uvozovkách problém je, že chce hrozně moc lidí pomáhat, ale pomoc není pořádně zorganizovaná. Nejlepší by bylo, kdyby se šéfové největších neziskovek nebo organizací, které teď pomáhají, sešli na jednom místě a řekli bychom si co a jak, teď je v tom hrozný zmatek,“ vysvětluje šéfka dalším čtyřem lidem v jejím nejbližším týmu.
Jednou z nich je i Oleksandřina maminka, která je její pravou rukou v komunikaci se zbytkem dobrovolníků. Dohromady je jich asi stovka.
U počítačů sedí denně desítky dobrovolníků.
V malém prostoru, tři na tři metry, je provizorní hlavní kancelář vedení. Je tu jedna malá pohovka a křeslo a spoustu různých letáků i odložená modro-žlutá, tedy v ukrajinských barvách vyvedená květinová čelenka do vlasů. Dveře malého kamrlíku se netrhnou. Oleksandra je očividně naprosto nepostradatelnou organizátorkou, všechny dotazy směřují na ni. Však už má také úplně ochraptělý hlas.
Zvažte racionálně svoje možnosti pomoci
„Potřebujeme, aby se lidé v té euforii, že chtějí pomoci, i trochu zamysleli. Nechceme, aby spontánně nabízeli své investiční byty nebo jiné prostory a za krátkou dobu zjistili, že vlastně ubytovávat dlouho nemohou, nebo že ten prostor nemají dobře pojištěný. Lidé jsou hrozní a i tuto dobu jsou tací, kdo zneužijí situaci,“ varuje šéfka.
Upozorňuje na to, že je ideální, když si lidé ještě před tím, než bydlení nabídnou, celý úkon právně ošetří. I oni tuto službu budou nabízet, v centru bude přítomný právník. „Nemůže tu ale být nonstop. Bohužel, jsme také jenom lidé,“ povzdychne si Oleksandra.
Sklad jídla, pití i hygienických pomůcek na balíčky pro uprchlíky.
Celým prostorem se hemží lidé, zvuky i příchozí ukrajinští uprchlíci, kteří právě dostávají občerstvení. V prvním podzemním patře celého centra jsou obrovské kupy jídla, pití, hygienických potřeb a jiných věcí, ze kterých další dobrovolníci tvoří balíčky „první pomoci“ pro nově příchozí.
„Z podzemí chci ale udělat kanceláře, které jsou teď o patro výš,“ provází Oleksandra rozsáhlým prostorem. Chce, aby byl dole větší klid pro vyřízení nutné administrativy a byrokracie, která není tak snadná, jak by se mohlo zdát. Uprchlíci se například do tří dnů od příjezdu musí nahlásit na cizinecké policii. „To ale nechci, aby řešili hned, když přijdou. To je chci jen poslat se vyspat a vysprchovat, ať si přijdou vyřídit papíry až čerstvější,“ dodává.
Za tři dny v prostorech bývalé banky vzniklo zcela funkční poradní centrum. I tak ale působí ještě v „polních podmínkách“. Podle Oleksandry ještě přijde nábytek, stoly a židle. Za rohem vznikne i malý dětský koutek, ve kterém budou k dispozici chůvy. Zatím tu jen osaměle stojí darovaná dětská kuchyňka.
„Při té práci ani nestíhám sledovat zprávy, co se děje v místech, kde mám příbuzné. Jsem s nimi jen domluvená, že každých pár hodin napíší zprávu, že jsou OK. Vždycky se trochu uklidním a pracuji dál,“ uzavírá Oleksandra.
