Nový zákon má změnit české lesy. „Zvěře je příliš,“ říkají vlastníci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Tohle je náš cíl - pestrý les, ve kterém roste celá řada dřevin různého věkového a výškového složení,“ rozhlíží se odborný lesní hospodář Jan Duda v jednom z jím spravovaných lesů nedaleko Železného Brodu na Liberecku a ukazuje na jedle, smrky, duby, osiky, jeřáby, břízy.

Udržitelný porost, který by se v případě problému neměl „sesypat“ tak, jak se to před necelými deseti lety začalo dít při kůrovcové kalamitě ve smrkových monokulturách, se podle Dudy daří pěstovat i díky tomu, že se daný les daří držet v rovnováze i co do stavů lesní zvěře.

„Tady tahle jedlička byla trochu poškozena okusem a otloukáním, ale to není pro les žádná katastrofa, protože další mladé stromky zdravě odrůstají,“ říká Duda a ukazuje na zhruba půlmetrovou jedli, které chybí pár větviček. V lese, kde je spárkatá zvěř přemnožená, by mimo oplocenku neměla šanci.

Škody, které na českých lesích a polích působí přemnožená zvěř, jsou výzkumníky z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL) odhadovány až na 5,5 miliardy korun ročně.

Ministr zemědělství se proto nyní snaží prosadit novelu mysliveckého zákona, která by mimo jiné měla být pákou na myslivecké spolky, aby se o jim svěřené honitby lépe staraly a udržovaly stavy zvěře na únosné míře, která pomůže lesu s regenerací.

„Bude to silná páka na to, aby se myslivci začali chovat slušně. Hospodaří se zvěří na cizím pozemku, obrazně řečeno chovají zvěř v cizím chlívku,“ myslí si Duda.

Seznam Zprávy oslovily ČMMJ s dotazem, proč v honitbách mnohdy nechávají vyšší stavy zvěře, než je ustanoveno. Podle předsedy Jiřího Janoty je to dáno především ekonomickými důvody.

„Finanční náklady se mohou dostat v některých honitbách i na 1 až 2 miliony korun. Proti tomuto máme tržby za ulovenou zvěř (prodej zvěřiny, popřípadě poplatkové odlovy trofejové zvěře). Dosahované příjmy v žádném případě nepokryjí náklady na provoz honiteb,“ uvedl Janota.

Myslivci pravidelně argumentují na svých webových stránkách nebo také v petici, kterou proti zákonu sepsali a pod niž shánějí podpisy. K tomu, proč v některých honitbách udržují stavy zvěře nad normou, se nevyjadřují, konstatují spíše, že novela povede k „zániku lidové myslivosti“.

„Již dnes se potýkáme s poklesem aktivních provozovatelů myslivosti v České republice. Na základě dlouhodobých zkušeností musíme konstatovat, že snížení výměry honitby nepovede ke snížení stavů zvěře,“ uvedli ve svém prohlášení myslivci.

Podle Dudy se však nemusí obávat toho, že by najednou vlastníci lesů začali houfně vytvářet nové menší honitby, ze kterých by myslivce vystrnadili a díky zavedení povolenky pro majitele si zvěř lovili sami.

Myslivci by naopak byli spíš pro zvětšení honiteb. „Srnčí, jelení a jiná spárkatá zvěř se pohybuje na větším území než koroptev nebo zajíc a pokud se mají tyto populace racionálně obhospodařovat, tak vědecká data mluví dokonce o minimální výměře tisíc hektarů a větší,“ argumentuje Janota.

Projděte si fotogalerii:

Průměrná velikost soukromého lesa je podle Dudy 3,5 hektaru. Povolenky pro majitele by měly být zavedeny až od 30 hektarů.

„Nových honiteb podle mě vznikne jen pár, půjde spíš o psychologický efekt. Funguje to třeba v Rakousku, kde myslivci moc dobře vědí, že nesmí dopustit, aby vlastníci trpěli škodami na svém majetku a byli nespokojení, což by je dohnalo k tomu, že si to budou řešit jinak a sami,“ vysvětluje.

Podobné, byť více politické vysvětlování po prázdninách čeká i ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL). „Jsem připraven věcně vysvětlovat důvody, proč tu novelu předkládám,“ řekl nedávno Seznam Zprávám ministr. Pro i proti přijetí novely, která zatím čeká na první čtení, totiž v Poslanecké sněmovně probíhá čilý lobbing z obou stran barikády.

Některým mysliveckým spolkům totiž není příliš po chuti, že by se stavy zvěře v některých honitbách měly výrazněji redukovat. Jsou i proti snížení minimální zákonné výměry honiteb, od které si ministerstvo slibuje větší páku na myslivce, aby dostatečně lovili a dodržovali normované stavy.

Regulace zvěře podle lesního hospodáře Dudy může vlastníkům lesů i státu do budoucna ušetřit nemalé peníze. Demonstruje to znovu na odrůstajících jedlích, které jsou pro lesní zvěř vyhledávanou pochoutkou.

„V některých lesích co není v oplocence, to neodroste, protože to přemnožená zvěř zlikviduje. Dostáváme se tím ale do situace, že čím víc v lese bude oplocenek, tím méně necháme zvěři životního prostoru a ona bude víc ničit neoplocené části,“ popisuje lesník začarovaný kruh, ke kterému takovým hospodařením dochází.

Stavba a údržba oplocenek si pak žádá další finanční prostředky jak od vlastníka, tak od státu, který na ně formou dotací přispívá.

Oprava: V článku byl zmíněn jako mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Vlastimil Waic. Informace vycházela z oficiálních stránek jednoty, kde je v této funkci uveden. Waic podle svého vyjádření tuto funkci ovšem již rok nevykonává. Redakce znovu požádala ČMMJ o vyjádření.