Hřib vypnul kamery, ČT to nevysílá, Maďarsko vzkvétá. Nepravdy z Václaváku

S burcujícím projevem se k davu obrátil právník, aktivista a bývalý člen Trikolory Jindřich Rajchl. Hned na úvod uvedl, že na Václavském náměstí je přes 100 tisíc lidí. „Učil jsem na policejní akademii a psali mi kolegové, kteří tady zasahují z auta, že je tady přes 100 tisíc lidí. Psali mi, že policisté jsou s váma.“

Informace, kterou Rajchlovi jeho známí podali, nebyla přesná. Policie po zahájení demonstrace zveřejnila oficiální odhad, který byl 70 tisíc účastníků.

Zároveň se po skočení akce na sociálních sítích objevily srovnávací fotky s demonstrací Milionu chvilek. Lukáš Pollert v příspěvku tvrdil, že tehdy 4. června 2019 bylo na Václavském náměstí vizuálně obdobně lidí, ale uváděl se počet 120 tisíc účastníků.

Na to reagoval sám bývalý předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář, který uvedl fotografie na pravou míru. Podle něj je uvedená fotka ve skutečnosti z 21. května 2019, kdy bylo na Václavském náměstí opravdu obdobně lidí – odhadovalo se to na 60 tisíc.

„Takže to je manipulace. Reálně to 4. června vypadalo takto,“ napsal a sdílel fotku z daného dne, kdy bylo náměstí jednoznačně plnější než uplynulou sobotu.

Jako nepravdivá se ukázala i některá další tvrzení z Rajchlova proslovu. „Je nás tu tolik, že se nás začínají bát. ČT o tom vůbec nevysílá, primátor Prahy pan Hřib nechal vypnout webkamery z Václavského náměstí. Tolik se nás bojí,“ uvedl.

Informaci o tom, že nechal vypnout kamery na Václavském náměstí, vyvrátil krátce poté na twitteru sám pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Vypnutá byla soukromá kamera na hotelu Jalta. Demonstrace patří k demokracii, stejně tak jako svobodný přístup k informacím. Neměl jsem proto žádný důvod vypínat kamery a ani jsem to neudělal. Naopak. Magistrátní kamera běžela,“ uvedl Hřib. A dodal, že právě magistrátní kamera posloužila policii k odhadu počtu účastníků.

Nepravdivá byla i informace o tom, že Česká televize o akci vůbec nevysílá. Odmítla ji i tisková mluvčí ČT Karolína Blinková. Kromě reportáží o plánované demonstraci veřejnoprávní televize z akce v průběhu dne informovala formou živých vstupů do zpravodajství.

„ČT24 se tématu demonstrace na Václavském náměstí věnovala během sobotního odpoledního a  večerního vysílání ve více než 20 zpravodajských příspěvcích včetně živých vstupů z akce i obsáhlé reportáže v hlavní zpravodajské relaci Události,“ upřesnila mluvčí Blinková. Demonstraci se o nadcházejícím pondělí věnoval i pořad Události, komentáře.

Rajchl ve svém projevu vznesl také obvinění vůči několika členům vlády. Jedno z nich se týkalo i nedávného kroku Ministerstva financí. „Viním Stanjuru za to, že poskytl ČEZu 74 miliard korun, které ČEZ odeslal na lipskou burzu, a tím zásadním způsobem ohrozil energetickou bezpečnost České republiky,“ uvedl směrem k ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS).

Ministerstvo financí minulý týden informovalo, že stát jeho prostřednictvím ČEZu půjčí až tři miliardy eur, tedy zhruba 74 miliard korun, ke zvýšení likvidity. Skládání záloh (marginů) požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou a jejich výše se odvíjí od cen elektřiny. Ta je v současné době mimořádně vysoká, proto bylo nutné zálohy zvýšit. Mělo by to pomoci trh s elektřinou rozhýbat, což by posléze mělo mít i pozitivní vliv na její ceny (více čtěte zde).

Řeším se tím tedy problém, že firmy nemohou nabízet elektřinu k prodeji, neboť nemají dostatek peněz na zálohy garantující prodej. Podobnou pomoc energetickým firmám proto poskytuje třeba i Německo.

Expert v oblasti energetiky Vladimír Štěpán na pódiu vystoupil s projevem, ve kterém hodnotil, jakým způsobem energie nakupuje Maďarsko, které se nepřipojilo k protiruským sankcím. „Maďarsko vzkvétá, my se tam budeme dívat jako na Západ,“ uvedl.

To není až tak úplně pravda. Celoevropský nárůst inflace se dotkl i Maďarska a nevyhnula se mu ani energetická krize. Za červenec míra inflace v Maďarsku stoupla na 13,7 procenta, oproti červnu to bylo o 2,3 procenta více, než analytici očekávali. Země v polovině července musela vyhlásit stav energetické nouze, jehož součástí byl zákaz vývozu zdrojů energie.

Tamní centrální banka na konci srpna znovu výrazně zvýšila základní úrokovou sazbu, která je nejvyšší v EU. Důvodem byla podpora domácí měny, forintu se totiž daří nejhůř ze všech středoevropských měn. Letos vůči euru ztratil 9 procent.

Jedním z řečníků byl i bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Ten hovořil o stavu českého zemědělství a potravinářství a nutnosti jejich soběstačnosti. A pustil se i do kritiky vlády. „Od roku 1989 nepamatuju ani jednoho ministra zemědělství, který by byl odborník a řídil zemědělství tak, aby prospívalo obyčejným lidem,“ uvedl.

Druhá část výroku o tom, zda ministři řídili zemědělství tak, aby prospívalo obyčejným lidem, je neověřitelná. Informace, že ani jeden ministr od roku 1989 „nebyl odborník“, však byla velmi zavádějící.

Když odhlédneme od kauz, které jednotlivé ministry provázely, většina ministrů, kteří vedli české zemědělství, měla odborné vzdělání v tomto oboru. Už první porevoluční ministr Bohumil Kubát (ODS) byl absolventem Vysoké školy veterinární v Brně. Jeho nástupci Josef Lux (KDU-ČSL), Jan Fencl (ČSSD) Jakub Šebesta (za ČSSD), Jiří Milek (za ANO), Marian Jurečka (KDU-ČSL) či současný ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) jsou absolventy Vysoké školy zemědělské, nyní Mendelovy univerzity, v Brně. Milena Vicenová (za ODS) byla absolventkou brněnské VŠ veterinární, Miroslav Toman (ČSSD) pak vystudoval VŠ zemědělskou v Praze. Zemědělské vzdělání měl i Jaroslav Palas (ČSSD), který zemědělskou vysokou školu vystudoval v bulharském Plovdivu.

Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření mluvčí České televize s upřesněním prostoru věnovaného sobotní demonstraci ve vysílání ČT24.