Hra o půl miliardy: Nemocnice v Ústí staví unikátní sál, experti jsou proti

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V ústecké nemocnici zahájili výstavbu nového pavilonu za zhruba 1,5 miliardy korun, jehož součástí má být unikátní, takzvaný hybridní operační sál. V něm by lékaři měli ročně ošetřit nebo operovat okolo jednoho tisíce pacientů s vážnými chirurgickými nebo kardiologickými komplikacemi.

Jenže tato vize naráží na odpor odborníků. Kvůli tomu zatím Krajská zdravotní, pod kterou spadají zdravotnická zařízení na Ústecku, nezískala všechna potřebná povolení. A pokud je nedostane, mohla by přijít o unijní dotaci. Krajská zdravotní předpokládá, že na stavbu a přístroje bude čerpat 500 milionů korun z Evropské unie. Součástí sálu mají být přitom čtyři speciální přístroje, které si chce z těchto peněz pořídit. Konkrétněji: Má jít o intraoperační magnetickou rezonanci, angiografický rentgen, intraoperační počítačový tomograf a specializovaný operační stůl.

Naposledy se přístrojová komise Ministerstva zdravotnictví projektem zabývala loni v říjnu a rozhodnutí odložila. Z vyjádření, které ministerstvo zveřejnilo na svém webu, však vyplývá, že komise sál v Ústí příliš nepodporuje. „Projekt hybridního operačního sálu je nákladný a otázkou je, zda tato náročná a drahá péče přináší pacientům skutečný efekt,“ stojí například v dokumentu, pod kterým je podepsána tehdejší náměstkyně ministra Martina Koziar Vašáková.

Poté, co se ministrem stal Vlastimil Válek (TOP 09), se několik členů této přístrojové komise vyměnilo. Odpor některých z nich ale trvá.

Třeba jeden z jejích členů – lékař Jiří Beneš – uvedl, že projekt nepodporuje. Podle něho by takový sál mohl být v Česku snad jedině v elitní pražské nemocnici IKEM. A to ještě v situaci, kdyby bylo ve zdravotnictví dostatek peněz.

„Jde o špičkové zařízení pro speciální indikace a bylo by vhodné, ale v jiné situaci. Ne v situaci ‚hladu financí‘ ve zdravotnictví,“ napsal Beneš. Je tak lepší, jak uvedl dále, v současné době financovat v českém zdravotnictví kvalitní základní péči. „A ne kupovat v rodině nejlepší značkové vozy, když není na jídlo,“ doplnil Beneš.

Zmíněný souhlas přístrojové komise je přitom podle Ministerstva pro místní rozvoj klíčový. Vilém Frček z tiskového oddělení tohoto ministerstva uvedl, že pokud ho nemocnice nezíská, tak o dotaci ve výši 500 milionů korun přijde. Respektive by ji nemohla na tento projekt čerpat.

A musela by tak tento sál zaplatit ze svého. Krajská zdravotní přitom počítá, že zbylou jednu miliardu, kterou má pavilon stát, zaplatí právě ze svých peněz nebo díky dotaci od Ústeckého kraje.

„V případě, kdy přístrojová komise nevydá kladné stanovisko k provozu hybridního operačního sálu a tyto výdaje budou zahrnuty do žádosti o platbu, budou tyto shledány jako nezpůsobilé,“ vysvětlil Frček.

Podle mluvčí Krajské zdravotní Jany Mrákotové jednání, kterým by měli získat potřebná povolení, ještě probíhají, a proto je nechtějí komentovat.

„Postavení a následně uvedení hybridního sálu do provozu ale považujeme jednoznačně za značné zkvalitnění a také zefektivnění zdravotní péče pro pacienty, a to nejenom v Ústeckém kraji,“ podotkla. Mrákotová také doplnila, že podobný systém nikde v Česku ani na Slovensku není v provozu. Mají však ho podle ní zdravotnická zařízení například v Holandsku nebo Francii.

Ve zmíněné komisi sedí vedle odborníků také zástupci ministerstva nebo pojišťoven. Třeba náměstek ředitele VZP Jan Bodnár. Ale ani největší tuzemská zdravotní pojišťovna není úplně zastáncem tohoto hybridního sálu.

Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová uvedla, že by projekt ústecké nemocnice mohl teoreticky napomoci zlepšení kvality péče v daném regionu. „V tomto případě se nicméně VZP bude řídit názorem příslušných odborných společností,“ doplnila. Jenže stanovisko těchto odborných společností už několik měsíců předloženo nebylo.

Mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že Krajská zdravotní svůj projekt zatím znovu k projednání na přístrojové komisi nepředložila. „Není zatím co hodnotit,“ dodal Jakob.