„Nechali nás v tom. Obrečím to,“ říká hoteliérka, která končí v Hřensku s podnikáním

Při příjezdu do Hřenska v půlce prosince je jasné, že je už dávno po sezóně. U hotelů a penzionů nejsou na parkovištích téměř žádná auta. Nejvytíženějším místem v obci je čerpací stanice, kde zastavují Němci natankovat před překročením hranic.

Jediné místo, kde to v Hřensku trochu žije, jsou otevřené stánky s oblečením, hračkami nebo dřevěnými ptačími budkami. V chladném počasí prodejci mrznou u stánků a jakmile kolem projde potenciální zákazník, hned mu nabízejí své zboží. Čecha tady nepotkáte, maximálně Němce.

Stánky jsou v bezprostřední blízkosti hotelu Labe, který stojí v centru obce hned u skály. Je ale zavřený. Provozovatelka Ivana Stárková hotel po 30 letech prodává. Krušné roky podle ní začaly pandemií covidu a veškeré naděje na zlepšení pohřbil požár.

„Na prodeji hotelu pracujeme. Sezónu jsme letos otevřeli, ale byla slabá. Prázdninové měsíce zůstaly za očekáváním, dobré měsíce byly září a říjen. Z 90 procent přijeli Němci. Pobyty byly dvoudenní, maximálně třídenní,“ líčí podnikatelka letošní výdělky.

Očekává, že v roce 2024 hotel prodá. „Je to kus života, který jsme tam nechali jako rodina. Já to určitě obrečím,“ říká.

Paní Stárková také kritizuje, že se k ní nedostala žádná pomoc od státu.

„Zklamalo mě to. Všem podnikatelům by pomohlo, kdyby stát přidal alespoň na provozní výdaje. Byli jsme více než měsíc zavření a přišli jsme o sezónu, která se konečně začala rozjíždět. Lidé navíc i potom odmítali jezdit. Chápu je, když by se šli dívat na katastrofu. Pomoc nepřišla žádná. Ač všichni do televize říkali, že nás v tom nenechají, tak nás v tom nechali,“ vyčítá státu.

Podívejte se, jak to vypadá v Hřensku rok a půl od požáru:

Velmi napjaté vztahy jsou aktuálně mezi obcí Hřensko a Národním parkem České Švýcarsko. Hřensku vadí, že se do teď neotevřela hlavní turistická lákadla, a obec má proto velké finanční výpadky.

„Enormně se potýkáme s důsledky požáru. Máme prosinec, Divokou soutěsku jsme zavřeli 5. listopadu. Soutěskou projelo 42 tisíc návštěvníků. Když porovnám léta minulá, když jezdila i Edmundova, tak je to propad 360 tisíc návštěvníků. Devadesátiprocentní propad návštěvnosti, to jsou alarmující čísla,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy starosta Hřenska Zdeněk Pánek.

Podle starosty tím trpí nejen Hřensko, ale i podnikatelé a okolní obce. Starosta už teď ví, že se ani příští rok Edmundova soutěska neotevře. Kritizuje za to Národní park České Švýcarsko.

„My nemůžeme dostat z národní parku jasné datum, kdy se soutěska otevře. Víme to, že v Edmundově soutěsce se nic neděje. Když 360 tisíc lidí neprojde Hřenskem, nedá si polévku a kávu, tak to podnikatelům chybí,“ varuje Pánek.

Starosta současnou situaci přirovnává k tomu, že pro Hřensko je uzavření Edmundovy soutěsky stejné, jako kdyby v Paříži zavřeli Eiffelovu věž. A vyjmenovává, jaké úspory Hřensko musí kvůli nepříznivé ekonomické situaci udělat.

„Ze 17 převozníků, které jsme měli pro Divokou a Edmundovu soutěsku, budu zaměstnávat jen tři. Čtrnáct jsem musel propustit.“

A dopad pocítí i místní a turisti.

„Po letech od ledna zavádíme ubytovací poplatek, to tady nebylo patnáct, dvacet let. A končí i odpadové hospodářství. U nás v Hřensku neplatili občané ani korunu,“ říká starosta.

Národní park České Švýcarsko vnímá situaci jinak. Vyzdvihuje, že se podařilo znovu uvést do provozu velkou část infrastruktury pro turisty. Podle mluvčího parku Tomáše Salova se i podařilo obnovit plavby v Divoké soutěsce.

Kdy bude ale přístupná Edmundova, jak žádá obec Hřensko, neví.

„Stále se ještě hledá řešení pro Edmundovu soutěsku. To je ta známější ze dvou soutěsek ve Hřensku, kde není ještě do teď zajištěný provozní režim a bezpečný přístup z Hřenska, tedy k tomu přístavišti Edmudovy soutěsky. Bezpečnost bude potřeba řešit i nad tou plavební dráhou. Je tam zkrátka ještě spousta otevřených otázek,“ vysvětluje situaci mluvčí Salov.

„Není tam žádné datum. Jsme ještě ve fázi, kdy vůbec analyzujeme, co je možné udělat pro to snížení rizik podél turistických tras a co naopak přípustné není.“

V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvčí také uvedl, že nejnavštěvovanějším místem byla letos Pravčická brána, na kterou se přišlo podívat odhadem kolem 170 tisíc lidí. Před pandemií to bylo 270 tisíc lidí.

Mluvčí Salov také informoval o novinkách ohledně protipožární ochrany.

„Máme tady nainstalované tři velkoobjemové hasičské vaky o objemu 50 tisíc litrů na třech různých místech v národním parku. Asi na 14 místech parku ještě rozestavěli malé tisícilitrové nádrže, z darů jsme pořídili čtyřkolku s hasičskou nástavbou. Veškerý terénní personál jsme vybavili zádovými hasičskými vaky. Je to 25 litrů vody a ruční pumpička,“ vyjmenovává Salov.

Požár vypukl loni v noci na 24. července. Zasáhl plochu o velikosti přes 1000 hektarů. Likvidace požáru byla velmi náročná. Vystřídalo se u ní šest tisíc hasičů.