Článek
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 rozvířil diskuze okolo financování zdravotní péče a prevence během víkendové stranické konference.
Mimo jiné uvedl, že chce do hry vrátit placené nadstandardy a kvalitu péče zajistit úpravou úhrad. U každého akutního výkonu, jehož kvalitu lze vymezit, by podle něj měla být vždy stejná úhrada bez ohledu na pojišťovnu pacienta a nemocnici, pokud standardy kvality splňuje. Zařízení, která parametry nesplňují, mají dostat nižší úhradu.
Kromě toho Válek mluvil o posílení prevence, a to i přes zavedení úhrady 6000 až 7000 korun od zdravotních pojišťoven na povinný pobyt dětí ze sedmých a osmých tříd základních škol na českých horách.
„Pan ministr to nebude více komentovat, omlouvám se. Mělo to zaznít jen vnitřně na stranické konferenci, nic takového navrhovat nebude a není to teď aktuální, bylo to do vnitřní diskuze. Není to teď ve hře a v podstatě se na tom nepracuje,“ reagoval v pondělí na dotaz ohledně změn ve financování péče mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. V podobném duchu se už během víkendu vyjádřil sám ministr.
Jak nicméně vyplývá z odpovědí, které pro Seznam Zprávy uvedla Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), některé zmíněné kroky se už aktivně řeší.
Co je standard?
„Téma plateb navázaných na kvalitu poskytovaných zdravotních služeb je řešeno v odborné veřejnosti dlouhodobě, momentálně o něm VZP jedná také s Ministerstvem zdravotnictví. Cílem je maximální zdůraznění aspektu kvality zdravotní péče ve vztahu k úhradě. V současné době do této debaty spadá také centralizace poskytování některých výkonů, a tím zajištění jejich vyšší kvality,“ uvedla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.
Ministr o víkendu úpravu úhrad vztahoval na akutní výkony, u kterých je možné kvalitu vymezit. Zařízení, která parametry nesplní, mají dostat méně peněz.
Standard a nadstandard
Novelu zákona, která umožnila dělit zdravotní péči na standard a nadstandard, zrušil před zhruba devíti lety Ústavní soud. Norma umožňovala rozdělení péče na „základní“ a „ekonomicky náročnější“.
Pojišťovny hradily levnější variantu, rozdíl v nákladech platil pacient. Někdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), jenž tehdy nadstandardy v parlamentu prosadil, připomněl, že problém tkvěl v tom, že kvůli pružnosti byly uvedeny ve vyhlášce, nikoli v zákonu.
Tvrdě se nyní proti opětovnému zavedení nadstandardu staví zdravotnické odbory. „Je velmi bezohledné přijít s návrhem v nynější ekonomické krizi, kdy se mnoho lidí obává o svoji budoucnost a kdy strmě roste počet lidí, kteří už se propadají do chudoby a pro které je problém vyjít s penězi,“ uvedl Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.
Co přesně si pod kvalitou péče představit a jak ji chce ministerstvo u jednotlivých výkonů stanovit, však ministr pro Seznam Zprávy vysvětlit odmítnul. O víkendu pouze zmínil, že by se tato úprava úhrad mohla příští rok týkat čtvrtiny výkonů a do příštích sněmovních voleb poloviny výkonů.
Jasno ostatně není ani ohledně toho, co by mělo být ve zdravotnictví považováno za standard a co již za nadstandard, ani kdo by to měl určit. Definice je klíčová i při aktuálních úvahách o dobrovolném připojištění nadstandardní péče.
„Je standard to, co teď hradí pojišťovna? Je standard definovaný odbornými společnostmi? Je standard zlepšení pacientova pohodlí – lepší postel, měkčí peřina a hezčí sestra? Já to nevím. Ale ať je to, co je to, tak se všichni musíme mentálně smířit s tím, že ti, kteří si připojištění budou platit, dosáhnou na něco, na co nedosáhnou ti, kteří si ho platit nebudou. A pokud se s tím v našich hlavách nesrovnáme, nebude to fungovat,“ řekl ministr už před pár dny během konference Zdravotnického deníku.
„Lze to udělat tak, že vše, co se ode dneška objeví nového, může být definováno jako nadstandard. To by fungovalo třeba tak, že se teď objevuje spektrální CT, není hrazeno, není nutné ho použít. A bude-li pacient mít připojištění, bude mít na vyšetření spektrálním CT nárok, nebude-li pojištěný, bude záležet na provozovateli, jestli mu takové vyšetření nabídne, nebo nenabídne. To je tedy jedna možnost. Tlustá čára a vše nové, co se objeví, s výjimkou třeba léků na vzácné nemoci, bude nadstandard,“ dodal.
Děti na hory, dospělé do lázní
Ve hře je i další návrh, který Válek o víkendu zmínil – úhrady 6000 až 7000 korun od zdravotních pojišťoven na povinný pobyt dětí ze sedmých a osmých tříd základních škol na českých horách. Kromě toho plánuje, že dospělí, kteří budou plnit preventivní programy, budou moci čerpat jednou za dva roky dvoutýdenní lázně.
„Hory a sportování je prevence a chceme podpořit turistický ruch a tuto oblast průmyslu, protože cítíme, že tam bude problém,“ komentoval návrh ministr. Podle Viktorie Palivové z VZP se již detaily návrhu řeší.
„V současné době probíhá diskuze o případných parametrech nového programu příspěvku na lyžařské pobyty. V případě, že by byl program schválen Správní radou VZP, byl by hrazen z Fondu prevence. Podobná je situace u lázeňských pobytů, diskuze se vede o tomto bonusu jako o jednom z možných nástrojů v oblasti lepší motivace k prevenci. Určitě by se jednalo o komplexnější řešení a financování programu by pak bylo vícezdrojové – z Fondu prevence a Základního fondu,“ dodala. Program těchto úhrad by měl být podle Válka zaveden od ledna.
