Článek
Neustávající a stále silnější rýma. K tomu slzení očí. Část alergiků, ale i na pyly citlivějších lidí si stěžuje, že se jim projevy v posledních letech zhoršují.
Byť jde do velké míry o subjektivní vnímání, může za tím stát reálný důvod.
„Opravdu se to malinko mění. Dříve neměli například alergici problémy v lednu a únoru. Letos ale líska kvetla už v polovině ledna,“ vysvětluje Seznam Zprávám jednu konkrétní okolnost letošní pylové sezony fenoložka Lenka Hájková z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kromě zmíněné lísky jde také o vrbu nebo olši. „Jakmile je teplá zima, stromy se probudí brzo a začnou kvést,“ dodává Hájková.
Prvními alergeny jsou tak hned zkraje roku stromy, které nepotřebují tolik denního světla v době, kdy panují ještě kratší dny. Právě teplejší zimy přitom budou nejen Česko čekat v následujících letech častěji, a to kvůli změně klimatu. Za posledních 60 let spadl na polovinu počet dní, kdy je Česko pod sněhem.
Vlivem globální změny klimatu se také v průběhu posledních 20 let prodlužovala pylová sezona každý rok zhruba o den.
„Dlouhá léta se mluví o tom, že dochází k nárůstu prevalence alergií v populaci, což je pravda. V posledních letech ale nejde už o tak dramatický vývoj. Je to zkrátka civilizační choroba,“ popisuje přednosta Ústavu imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Plzeň Petr Panzner.
Podle odborníků je alergická zhruba čtvrtina populace, dispozici k alergii má ale dokonce třetina lidí. Jde tedy o skutečně obrovské číslo, i když skutečně diagnostikovaných pacientů je méně. Nejčastějšími alergeny jsou právě pyly.
Sucho + teplo = alergie
Efekt alergických reakcí posiluje také sucho. Jakmile trvá delší období bez srážek, pyly se udržují déle ve vzduchu a opět s větší silou působí na citlivější lidi. Poslední dva roky byly v tomto ohledu mírnější, ale například suché roky 2017 a 2018 působily extrémně.
Se změnou klimatu se také mění rozložení srážek, které dopadnou na Česko. Nejen pro alergiky, ale i zemědělce je důležité, aby na jaře dostatečně pršelo. V posledních desetiletích se ale ukazuje, že právě od dubna do června srážek ubývá.
„My jsme také zjistili, že po suchém roce 2018 kvetly v extrémním množství habry,“ doplňuje Hájková z ČHMÚ poznatek, jak některé stromy zareagovaly na velmi suchý rok a ještě tak posílily množství pylu ve vzduchu.
Navíc když v průběhu jara delší dobu neprší a trvá velmi teplé počasí, zkrátí se intervaly mezi kveteními různých stromů a pyly několika druhů se objevují v ovzduší najednou a ve větším množství.
„Z dlouhodobého hlediska se alergie projevuje u každého člověka individuálně, ale v průběhu let může docházet ke zhoršování, což nebývá úplně výjimečné,“ dodává Panzner, že proto může být pohled každého alergika na právě probíhající pylovou sezonu velmi individuální.
Ve vědecké komunitě nicméně panuje shoda, že vliv pylů na alergiky bude s pokračující změnou klimatu stále výraznější. Pokud se nepodaří výrazněji omezit emise skleníkových plynů, počet lidí alergických na ambrozii, která je jedním z nejvýznamnějších alergenů, vzroste v polovině století na dvojnásobek.
Z modelu vědců pod vedením odborníků z Východoanglické univerzity navíc vychází, že ještě větší dopad to bude mít na země, kde dosud tolik alergiků není, jako je Česko. U nás by měl počet lidí s alergií na ambrozii vzrůst až čtyřnásobně.
