Horký čaj i chirurgické balíčky. Takhle Češi pomáhají promrzlým Ukrajincům

„Situace na hranicích se poměrně radikálně mění a lidí zjevně přibývá. I na menších hraničních přechodech jsou tisíce lidí namačkaných na závoru. Máme tady stánek s občerstvením, chystáme teplý čaj, na různých místech jsme nainstalovali toalety a vztyčujeme velký zateplený stan,” líčí ze slovensko-ukrajinské hranice Marek Štys, vedoucí humanitární pomoci Člověka v tísni.

Deky, spacáky a další věci se snaží dostat i na ukrajinskou stranu, kterou se táhnou dlouhé fronty lidí a kde uprchlíci zůstávají přes noc.

„Obecně panuje názor, že až na hranici začnou přicházet uprchlíci ze střední a východní Ukrajiny, kteří budou prchat o život před konfliktem a kteří nebudou mít zázemí na Slovensku nebo v České republice a budou žádat o azyl, tak se situace může zásadně zdramatizovat,” dodává.

Kvůli ruské invazi Člověk v tísni přemístil svůj původní tým a posílil ho o další pracovníky z Čech.

„Pokud jde o hranice, je opravdu dobré, že se podařilo vybudovat vyhřívané stany. V noci je stále velká zima. Lidé jsou vysílení a unavení. V místech také není voda. Pokud jde o další aktivity Člověka v tísni, tak na východě země vše komplikuje i samotný válečný konflikt. Nemáme zajištění bezpečnosti a potvrzení mírových dohod na humanitární pomoc mezi zeměmi,” popsala pro Seznam Zprávy koordinátorka Veronika Gabrielová.

Podle Organizace spojených národů už kvůli válce opustil Ukrajinu asi milion lidí. Násobně více jich kvůli útokům muselo opustit domovy, ale zůstávají v zemi.

Do sbírky SOS Ukrajina už lidé přispěli přibližně miliardu korun a podle Gabrielové se peníze každý den využívají. Ve spolupráci s dopravci například vznikl humanitární vlakový most mezi Českem a Ukrajinou. První vlak s pomocí vyjel v úterý večer.

„Část tvoří potraviny a voda. Snažíme se také dovézt spacáky, deky a další potřeby. Dále základní lékařský materiál. V tom všem bychom chtěli pokračovat i nadále. Plánujeme také vypravit chirurgické pohotovostní kity k operacím v ukrajinských nemocnicích. Tyto věci jim tam samozřejmě dochází," přiblížila dále koordinátorka.

Potřeby místních se podle ní ale liší i podle lokality. Zatímco uprchlíci na hranicích potřebují přečkat dlouhé čekání v mrazech, například ve Lvově místním dochází hotovost – bankomaty jsou totiž vybrané či zcela nefunkční.

„Co se týče lokality Kyjeva a jiných míst, které jsou pod neustálým bombardováním a útoky, tak tam je potřeba všeho. Máme to nastavené tak, že se snažíme pokrýt nejzákladnější potřeby pití, jídlo, výživu pro děti. Spacáky a karimatky či lékařskou pomoc pro nemocnice,” pokračuje Gabrielová.

Právě zdravotnický materiál nyní patří mezi významně poptávané položky pomoci. Na Ukrajinu ho dodává i Český červený kříž. Ten v úterý přes dopravce doručil ukrajinským zdravotníků dalších 2000 traumasetů obsahujících 68 000 kusů zdravotnického materiálu.

„Vše probíhá dobře a nemůžeme si stěžovat. Materiál už je distribuovaný, a když jsme náhodně mluvili i s kolegy z jiných měst mimo Kyjev, tak říkali, že tam sety už mají,” přiblížil prezident ČČK Marek Jukl. Dohromady se počítá s celkem 5500 sety.

„Máme také už dohodnuto, že Ukrajincům dodáme tři nákladní automobily. Aby pomoc, která se bude moci dovézt jen na hranici nebo krátce za ni, mohli transportovat dál. Máme také připraven nákup mobilních ambulancí, zdravotnických stanů, nosítek. To vše bude pokračovat,” dodal.

Signály, že by na Ukrajině využili i přímou pomoc zdravotníků, však šéf Českého červeného kříže nemá. „Ukrajina je velmi lidnatá a i Červený kříž na Ukrajině má velký počet členů a dobrovolníků. Zatím tedy nedali najevo, že by trpěli personální nouzí, spíš potřebují ten materiál,” uzavírá Jukl.

Červený kříž také ve spolupráci s iniciativou Lékaři pomáhají Česku organizuje sbírku některých zdravotnických pomůcek, do které se může zapojit i veřejnost. Lidé mohou na určená místa nosit obinadla či náplasti.

Jak bude poskytování pomoci pokračovat, bude záležet i na dalším vývoji konfliktu.

Třeba Člověk v tísni na Ukrajině působí už od roku 2014. Dlouhodobě dodává vodu, hygienické potřeby či uhlí na topení v zimě. Kromě toho pracovníci pomáhali opravovat poničené domy a vodovodní potrubí. Ohledně dalšího pokračování humanitárních aktivit je ale situace nejistá.

„Samozřejmě celé to závisí na tom, jak dlouho Ukrajina vydrží bojovat s Ruskem. Dále samozřejmě záleží, co bude po válce. Zda Ukrajina zůstane nezávislým samostatným státem, zda vznikne nějaká mírová dohoda a za jakých podmínek. Můžeme pomoci opravovat infrastrukturu, domy, vzdělávat pedagogy ve školách nebo stavět školy, protože jsou na mnoha místech bombardované,” dodává koordinátorka Gabrielová.