„Hodně intimní věc.“ V Brně si lidé mohou vpustit drogy do žil pod dohledem

Na první pohled vypadá jako jakýkoliv jiný vůz záchranné služby. Každý, kdo chce vstoupit dovnitř, ale musí dodržovat několik pravidel.

Užívat lze jen vlastní donesené drogy, pouze za pomoci vybavení od pracovníků. Další podmínkou je bezpečná likvidace použitého materiálu a přísný zákaz prodeje a nákupu návykových látek v sanitce a jejím okolí.

„Má poskytnout prostor pro hygienickou a bezpečnou aplikaci drog. Cílem je snížit množství předávkování a rizikového chování,“ říká o aplikační sanitce adiktolog Viktor Mravčík.

Klient musí také podepsat informovaný souhlas. V něm potvrzuje mimo jiné to, že je starší 18 let a s injekčním užíváním drog má zkušenost.

Pak už se jde na věc. „Zeptáme se klienta, co si dá, do které části těla, jaké používá stříkačky. A pak dostane takový balíček – jehlu, čistou vodu, filtry, alkoholové dezinfekce, náplasti a podobně,“ vyjmenovává Lenka Dospivová, která s narkomany pracuje. Veškeré vybavení ukazuje v papírové misce, kterou obdrží každý návštěvník.

Po užití drogy může klient nějakou dobu zůstat na místě. „Může se dát do trochu kupy. Mapujeme, jak se cítí, jestli u něj nastal očekávaný stav, nebo ne,“ popisuje Dospivová. K dispozici je také po celou dobu zdravotník.

Od začátku fungování projektu si v sanitce návykové látky aplikovalo 17 lidí, z toho dva opakovaně. Dalších 30 využilo zdravotní nebo poradenské služby.

„Zatím jsme v začátcích, klientů očekáváme více. Momentálně se zaměřujeme na to, aby se služba zajela a klienti i veřejnost si na ni zvykli,“ vysvětluje pracovnice Žofie Buchalová s tím, že projekt začal fungovat na konci září.

Na začátku podle ní navíc lidé překonávají nedůvěru vůči pracovníkům. „Za závislost se často stydí, aplikace je pro ně hodně intimní věc. Snažíme se prohloubit důvěru a radíme jim, jak snížit rizika užívání pro jejich tělo,“ dodává.

Za projektem stojí společnost Podané ruce. Reaguje mimo jiné na problémy spojené s užíváním drog na veřejnosti, tedy především výskyt použitých injekčních stříkaček a šíření infekčních onemocnění.

„Máme k dispozici dost vědeckých důkazů, které ukazují, že takzvané aplikační místnosti pomáhají zlepšit zdraví a sociální situaci klientů, působí ale pozitivně i na úrovni komunity i celé společnosti,“ říká ředitel Podaných rukou Jindřich Vobořil. Po celém světě jich funguje více než 90, první vznikla v 80. letech ve Švýcarsku.

V Česku bere rizikově drogy přibližně 45 tisíc lidí. Z toho 35 tisíc lidí jsou uživatelé primárně pervitinu. Zbytek užívá opioidy, jako je například heroin.

V aplikační sanitce pracují nejčastěji s druhou jmenovanou skupinou. „Čím dál častěji také zaznamenáváme výskyt fentanylových náplastí,“ všímá si Buchalová.

„To je velký problém,“ souhlasí Dospivová. „Je lehké se fentanylem předávkovat, protože je mnohem účinnější než heroin. Uživatelé s ním ale mnohdy neumí pracovat.“

S drogami na veřejnosti se potýkají především velká města. „V Praze je podle odhadů čtvrtina až třetina všech injekčních uživatelů drog,“ komentuje čísla Mravčík.

V Brně pravidelně a většinou injekčně užívá pervitin či opioidy odhadem 2200 osob. Z nich je přibližně 1900 uživatelů pervitinu a 400 uživatelů opioidů jako primární drogy.

V každém městě jsou pak typicky více problematické oblasti. Například v Brně je výskyt nejvíce rizikového, tedy injekčního, užívání drog především v blízkosti historického centra města, v sociálně vyloučené lokalitě v oblasti ulic Bratislavská, Cejl, Francouzská a okolí.

Aplikační sanitka zatím funguje v městské části Brno-sever. Od začátku roku tam sesbírali téměř tři tisíce stříkaček s jehlami. „Jsou lokality a veřejné prostory, kde se lidé necítí bezpečně a kam ani nechtějí chodit,“ shrnuje alarmující stav ve své městské části starosta Martin Maleček.

„Člověk to na tom místě pozná – na zemi najde běžně stříkačky. Je tam spousta sociálních služeb pro romskou komunitu, pro ženy, které pracují v sex byznysu a podobně,“ doplňuje Buchalová.

Navzdory tomuto popisu prostředí tvrdí, že při práci se necítí v nebezpečí. „Většinou se k nám klienti chovají přívětivě, jsou vděční, že s nimi někdo jedná na stejné úrovni,“ myslí si.

Počet nalezených stříkaček ve veřejném prostoru meziročně narůstá. Souhrnná data všech nálezů Podaných rukou v Brně ukazují výrazný nárůst – z 1061 kusů v roce 2016 na 4086 kusů v roce 2022. Loni pak strážníci a pracovníci dalších organizací zlikvidovali 9820 kusů nalezeného materiálu.

Nebezpečí také vzrostlo v souvislosti s látkami, které narkomani užívají – v minulosti byly kvalitnější, k dosáhnutí vytouženého stavu proto stačilo méně aplikací. „Například heroin si člověk dával jednou nebo dvakrát za den. Teď třeba desetkrát. A čím víckrát si píchá, tím je to rizikovější pro něj i pro okolí,“ vysvětluje Dospivová s tím, že terénní programy pak zvyšují bezpečnost závislých i veřejnosti.

Česko je podle Mravčíka často udáváno jako příklad země, kde je drogová politika racionální a progresivní.

Přesto podle něj máme i mnoho mezer. „Hodně jsme zaspali v realizaci některých moderních harm reduction intervencí. Aplikační místnosti jsou jeden příklad za všechny – posledních 30 let se bavíme o tom, že zejména ve velkých metropolích by byly třeba, přesto se to třeba v Praze dosud nepodařilo, v Brně teď čerstvě,“ kritizuje Mravčík.

Problémem je podle něj také nedostupnost nízkoprahových programů snižování rizik – například v celé metropoli jsou jen dvě kontaktní centra (více o problémech s drogami v Praze čtěte zde).