Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Koncem ledna 2019 uveřejnila Česká lékařská komora (ČLK) na své facebookové stránce pracovní inzerát. Hledala „administrativní pracovnici – asistentku revizní komise na plný úvazek“.
Státní úřad inspekce práce rozhodl, že „nabídka zaměstnání měla diskriminační charakter, a to z hlediska pohlaví“. A profesní organizace lékařů dostala pokutu ve výši 15 tisíc korun.
„Z uvedeného znění inzerátu bezpochyb plyne, že obviněný (ČLK, pozn. red.) na volnou pracovní pozici hledá pouze ženy, nikoliv i muže,“ uvedl v rozhodnutí Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu.
Komora se proti rozhodnutí bránila. „Máme za to, že správní orgán ne zcela prokázal, že jedno slovo asistentka prokazuje diskriminaci ze strany ČLK. Toto jedno slovo v textu inzerátu nijak neprokazuje, že pokud by se o předmětnou volnou pracovní pozici ucházela osoba mužského pohlaví, byl by tento uchazeč odmítnut z důvodu, že je muž,“ uvedla během správního řízení Česká lékařská komora.
Úřad argumenty neuznal, lékaři se proto zrušení rozhodnutí domáhali soudní cestou. A Krajský soud v Ostravě jim nyní dal za pravdu a pokutu zrušil. Seznam Zprávy mají rozsudek k dispozici.
Přepjatý formalismus
Podle předsedkyně senátu Barbory Berkové šlo v inzerátu o „limitně přípustnou vyjadřovací zkratku“. Udělení pokuty od inspekce práce naopak označila za krok „přepjatě formalistický, neodpovídající rozumnému uspořádání vztahů ve společnosti“.
„Vysoce si ceníme rozhodnutí soudu, který se nás takto zastal,“ říká k tomu ředitel kanceláře ČLK Daniel Valášek.
Verdikt je dalším příspěvkem do diskuze o hranicích diskriminace v rámci inzerce práce. Loni na podzim rezonoval podobný spor, kdy inspektoři udělili pokutu restauratérovi, který hledal servírku. A to ze stejného důvodu jako v případě ČLK: podle úřadu diskriminoval z hlediska pohlaví.
Zákon ale není černobílý, jak ostatně vyložil rozsudek Krajského soudu v Ostravě. Důležitý je kontext. „Je nesporným faktem, že již od emancipace žen v 19. století a jejich vstupu na trh práce žalobkyní (ČLK, pozn. red.) nabízenou administrativní pozici zastávaly takřka výhradně ženy,“ píše soudkyně Berková.
Odlišně by podle ní soud hodnotil případ, kdy by pozice tradičně vykonávána muži byla označena tvarem v ženském rodě.
„Pokud by zaměstnavatel v rozporu s tímto nepopiratelným faktem hledal ‚jeřábnici‘, ‚svářečku kovů‘, ‚zámečnici‘ či ‚lakýrnici‘, evokovala by taková nabídka jednoznačně upřednostnění osob ženského pohlaví, resp. cílení nabídky jen na osoby ženského pohlaví, což by nepochybně možný zájem uchazeče-muže se o takové zaměstnání ucházet a priori vylučovalo,“ uvádí se dále v rozsudku.
Seznam Zprávy se Státního úřadu inspekce práce ptaly, zda nový rozsudek nějak změní hodnocení pracovních inzerátů inspektory a také, zda úřad proti rozsudku podá kasační stížnost. Odpovědi ale do vydání článku nepřišly.
Inzeráty jsou pořád diskriminační
Diskriminace v nabídkách práce stále zůstává problémem. Nový rozsudek nicméně přispívá k vyjasnění toho, kdy ještě o diskriminaci nejde a zaměstnavatel by tak neměl být pokutován.
„Zaměstnavatelům doporučujeme, aby pracovní nabídky inzerovali neutrálně. Tedy, že například hledají na určitou pozici nového kolegu nebo kolegyni,“ vysvětluje právnička Kanceláře veřejného ochránce práv Hana Brablcová.
Stejně tak není problematické, pokud zaměstnavatel inzeruje pozici v generickém maskulinu, tedy nepříznakovém mužském rodě. Čeština totiž takové tvary používá neutrálně, tedy bez jakéhokoliv, i diskriminačního, zabarvení. V pořádku jsou tedy tvary jako zaměstnanec nebo pracovník.
Jak vypadá diskriminace
Z praxe ochránce: Ochránce se v roce 2012 zabýval případem, kdy byl obětí diskriminace při přijímání do zaměstnání muž. Stěžovatel se snažil získat práci jako prodavač v pěti různých prodejnách konfekce a obuvi. Ve všech mu bylo sděleno, že na pozice asistentek prodeje jsou v dané společnosti přijímány pouze ženy. Ochránce konstatoval, že systematické odmítání uchazečů o zaměstnání mužského pohlaví v případech, kdy k tomu není věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce, představuje přímou diskriminaci založenou na pohlaví.
Zdroj: Rodičovství a diskriminace v práci: praktická příručka práva na rovné zacházení rodiče na pracovním trhu, Veřejný ochránce práv
Naopak diskriminační mohou být inzeráty, kdy zaměstnavatel bezdůvodně znevýhodňuje některé kandidáty.
Příkladem může být inzerát: „Tým WELLNESS přijme do svého týmu 2 kolegyně na pozici recepční-obsluha wellness centra. Vzhledem k nespolehlivosti a nestálosti mladých slečen preferujeme ženy 25 až 40 let.“
Podle stanoviska veřejného ochránce práv by mohl takový inzerát zakládat diskriminaci na základě věku a pohlaví.
„Text takového inzerátu ukazuje, že zaměstnavatel záměrně vylučuje starší ženy nebo muže, ačkoliv není důvod, proč by na tuto pozici nemohli být vhodnými kandidáty. Takové zájemce navíc rovnou odradí, aby se na pracovní místo vůbec hlásili,“ dodává Brablcová.
Kontroly inspektorů práce dlouhodobě potvrzují, že stále dochází ke znevýhodňování osob na trhu práce, a to nejvíce právě z důvodu věku a pohlaví. Na pracovní inzeráty mířilo v roce 2022 celkem 272 kontrol a inspektoři objevili 180 diskriminačních nabídek zaměstnání.
