Článek
Jak stojí v současnosti rozpočet Ministerstva školství, chybí peníze asi na 17 tisíc nepedagogických pracovníků, tedy kuchařek, školníků nebo také správců IT. Podle rozpočtu rezortu se tak oproti letošku ušetří asi 6,8 miliardy korun.
Minimálně část pracovníků chce ale ministr školství Mikuláš Bek (STAN) zachránit, potřebuje pro to ale získat při vyjednávání další prostředky.
„Proti původnímu návrhu Ministerstva financí by bylo z mého pohledu potřeba přidat o zhruba pět miliard víc, než máme teď,“ vysvětluje Bek, o kolik si chce ještě říct navíc.
Tímto způsobem by se mohlo podařit zachránit alespoň část nepedagogických pracovníků. Ministerstvo školství už dříve uvádělo, že je připraveno osm tisíc míst obětovat, protože by podle informací úřadu měla být neobsazená.
„Není to o ochotě, nebo neochotě ministra financí. Návrh rozpočtu schválila vláda jako celek. Pokud by mělo dojít k tak významné změně, tak bezesporu by se na tom musela shodnout vládní koalice jako celek,“ vysvětluje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jak se staví k požadavku svého vládního kolegy.
Školské odbory ale bez dalšího navýšení rozpočtu nejsou ochotné upustit od stávky, kterou už ohlásily na 27. listopadu.
„Mají na to právo, žijeme v demokratické společnosti. Ale jestli si myslí, že stávka pomůže ve vyjednávání mezi vládou a odbory, tak to bezesporu nepomůže,“ dodává Stanjura.
Ministerstvo školství proto hledá úspory i jinde. Od příštího školního roku chce snížit počet vyučovacích hodin (takzvaný PHmax), které školám financuje. Základkám o šest procent, středním o 15 procent. Proti tomu se ale obrátila velká část škol a je to i jeden z důvodů, proč odbory nakonec stávku vyhlásily.
Jasnou podporu ale tento krok nemá ani v rámci koalice.
„Jako bývalý ředitel říkám – vždyť z Ministerstva školství před dvěma nebo třemi měsíci ještě padala doporučení, jak čerpat PHmax a teď se to mění v průběhu roku,“ vadí poslanci a členovi koaliční skupiny pro školství Pavlu Klímovi (TOP 09).
Přitom dodává, že není proti tomu, aby se debata o efektivitě financování škol vedla.
„Je v pořádku, že pan ministr debatu otevírá, abychom mohli systém nastavit jinak třeba od roku 2025, ale racionálně, nikoliv plošně. Nikdy jsme ale jako koalice neříkali, že budeme sahat na PHmax. Ředitelé jsou na to nyní absolutně nepřipravení. A proto je logické, že se školy bouří,“ dodává Klíma.
Navzdory tomu, že plánovaný úsporný krok ve financování škol vyvolal velkou nevoli mezi řediteli a učiteli, nepřinese minimálně pro příští rok významnou částku do rozpočtu, píše to Ministerstvo školství v důvodové zprávě k návrhu. Ministerský model postavený na letošních datech ukazuje, že by se tak ušetřilo 1,4 miliardy korun, ale až od roku 2025.
