Dávková revoluce. Hlavní změny, které přináší „superdávka“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Výsledkem revize dávek má být komplexnější posouzení celé domácnosti žádající o státní podporu. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) jako předkladatel změn slibuje jednodušší žádost a větší důraz na pracovní aktivitu.

Odborníci – jmenovitě Platforma pro sociální bydlení a sociolog Daniel Prokop a jím založený PAQ Research – tlačí na drobné úpravy, které mohou mít klíčový dopad.

Chtějí například delší období, po které je rodič samoživitel považován za zranitelnou osobu, nebo větší motivaci pro předlužené osoby, aby vstupovaly do insolvence, či jiný přístup k uznatelným nákladům na bydlení.

Poslanci během čtvrtka podali desítky pozměňovacích návrhů. Třeba přímo ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) podal návrh na zvýšení životního minima jednotlivce z 4 470 na 5 500 korun. Lidovec Jiří Navrátil zase navrhl podporu studujících rodičů a Pirátka Olga Richterová podala návrh na to, aby se v souvislosti s revizí dávek automaticky valorizoval rodičovský příspěvek.

Jaké systémové změny má revize dávek přinést?

Nová dávka, oficiálně pojmenovaná dávka státní sociální pomoci, nahradí současný přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.

Podle odhadů MPSV se dávka bude týkat zhruba 400 tisíc domácností a celkově kolem 850 tisíc lidí.

Už v meziresortním připomínkovém řízení ministerstvo popisovalo, že není úplně snadné odhadnout dopady na státní kasu. Ty se tak pohybují od úspory 0,9 miliardy korun až po možný růst nákladů o 8,2 miliardy korun ročně.

Úsporná varianta pracuje s trendem, že ne všechny domácnosti, které mají nárok, dávky čerpají. Vyčíslení vychází z toho, že už dnes někteří lidé sice mají nulové pracovní příjmy, ale přesto nežádají o dávky v hmotné nouzi. Například proto, že se u nich nechtějí podrobit majetkovému testu. A nebudou proto nejspíš chtít žádat ani o novou dávku.

Naopak varianta s rostoucími náklady pracuje s tím, že společně s jednotnou žádostí odpadnou bariéry zájemců a všichni příjemci, kteří čerpali alespoň jednu dávku, budou v novém systému pobírat vše, na co mají nárok.

Revize dávek ovšem přichází s majetkovým testem, který se teď týká jen zmiňované dávky v hmotné nouzi. Zkoumají se úspory domácnosti, nemovitosti i vlastnictví automobilů.

Jednočlenná domácnost bude moci mít úspory maximálně 200 tisíc korun, 250 tisíc dvojčlenná, 300 tisíc trojčlenná, 350 tisíc čtyřčlenná a 400 tisíc korun pěti- a vícečlenná domácnost. Do úspor se nezapočítává penzijní a životní pojištění.

Na dávku dosáhnou domácnosti, kde mají maximálně dva automobily. Stejně tak je možné vlastnit až dvě nemovitosti. Tady se počítá s tím, že Češi tradičně vlastní i rekreační objekty.

Primárně budou žadatelé podávat čestné prohlášení a úředníci si budou ověřovat informace za pomoci napojení na bankovní instituce.

„Na běžných, spořicích účtech, na účtech peněžních prostředků. V podstatě datová věta, kterou máme připravenou, je podobná, jakou mají exekutoři. Banky jsou zvyklé s tím pracovat,“ uvedla Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek na MPSV.

S účinností zákona se počítá od července letošního roku a do zákona je zapracovaný i postupný náběh nové dávky. Pro nově žádající bude platit od data účinnosti.

Od července do konce roku ovšem bude platit výjimka pro domácnosti, které dávky začaly čerpat před spuštěním revize.

Tedy pokud aktuálně například pobíráte příspěvek na bydlení, do konce letošního roku ho bude možné čerpat podle původních pravidel bez majetkového testu.

Revize dávek pracuje se zpřísněním příjmů u lidí žijících na ubytovnách, kterým se tak příspěvek sníží. Odstupňovaný bude strop uznatelných nákladů na bydlení.

Lidem žijícím na ubytovnách se bude započítávat jen 60 procent. V jiných nebytových prostorech to bude 80 procent a ve zkolaudovaných bytech 100 procent.

A pro lidi na ubytovnách ani neplatí půlroční přechodná doba. „Doběh do konce roku 2025 bude pro žadatele, kteří čerpají příspěvek na bydlení a přídavek na dítě, v hmotné nouzi se to bude přehazovat velmi rychle,“ potvrdila na podzim Seznam Zprávám Iva Merhautová, vrchní ředitelka sociálního pojištění a nepojistných dávek na MPSV.

Revize dávek přichází také s kategoriemi zranitelná a nezranitelná domácnost. Zjednodušeně lze říct, že zranitelná domácnost si oproti současnému stavu polepší, nezranitelná pohorší (například už tím, že bude mít nižší započitatelné náklady na bydlení než v současnosti).

Za zranitelné jsou brány osoby nad 68 let, poživatelé starobního důchodu, invalidní osoby ve druhém a třetím stupni, nezaopatřené děti, případně rodič pečující o dítě mladší čtyř let věku nebo osamělý rodič pečující o dítě mladší sedmi let věku.

Ovšem aby se brala domácnost za zranitelnou a mohla dosáhnout na vyšší započitatelné náklady na bydlení, musí být zranitelní všichni členové.

Reálně tak hrozí ostrá změna podpory ve chvíli, kdy domácnost ztratí zranitelnost. U samoživitelek tak může docházet k propadu dávky v závislosti na věku dítěte, aniž by se jim přitom změnil příjem nebo výdaje na bydlení.

Redakce už dříve popsala, jak nová dávka bude fungovat na příkladu Elišky z jižních Čech. Bere čistou výplatu až 23 tisíc korun. Na bydlení vydá celkově 17 300 korun měsíčně. Dnes pobírá od státu 6278 korun. Po revizi bude mít 9236 korun, pokud ale přestane být zranitelnou domácností, dávka klesne na 5853 korun.

V případě nezranitelných domácností naopak dochází ke snížení podpory. „Jsou tam práceschopní členové a dožene jim to pracovní bonus, neznamená to, že těm lidem ublížíme,“ tvrdí Lucie Malá, expertka z odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek na MPSV.

Propočty, jak se mohou dávky změnit u konkrétních samoživitelek:

Novinkou, kterou hodně zdůrazňuje i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) je i celkově systémovější motivování k práci. „Vidíme v tom hluboký smysl,“ uvedl ministr už loni v únoru při prvním představování revize dávek u prezentace se sloganem „Sociální dávky už nebudou zadarmo. Díky práci více peněz“.

Motivace bude fungovat na vícero úrovních. Základní je takzvaný pracovní bonus, který se bude vypočítávat v závislosti na příjmech domácnosti.

Za pracovně aktivního člověka se bere člověk, který odpracuje minimálně 30 hodin měsíčně, případně je uznán dočasně jako práceneschopný či je evidovaný jako uchazeč o zaměstnání.

Nepříjemnost revize dávek představuje pro osoby v exekucích. Jak už redakce popsala, revize zužuje výběr bankovních účtů, kam lze dávku poslat.

Aktuálně platí, že příjemce dávky nahlásí jakýkoliv bankovní účet podle svého uvážení, nově bude moci uvést jen svůj, případně účet manžela/manželky nebo partnera/partnerky.

Podle odborníků, které Seznam Zprávy oslovily, může jít v praxi pro řadu lidí v exekucích o velký problém. Své bankovní účty totiž nevyužívají, k penězům na nich se totiž často nemají šanci kvůli obstavení od exekutorů dostat.

Další možností je výplata peněz skrze poštovní poukázku. „Částka bude putovat mnohem déle a hlavně nemáte nad poštovní poukázkou kontrolu. Pošta je schopná to někde na týden omylem založit a tak podobně,“ popsala redakci výhrady osoba v exekuci.

Zákon také nově přesněji definuje nároky na bydlení. Konkrétně byt tak musí být třeba podle stavebních předpisů zkolaudovaný, osazený funkčními dveřmi a okny, má přístupnou a provozuschopnou koupelnu a záchod, vyčleněný prostor na vaření a přípravu jídla či je napojený na zdroj pitné vody a má zajištěn neomezený přímý přístup k elektrické energii.

Zákon současně Úřadu práce dává pravomoc provádět kontroly v daném místě za účelem poskytování dávky.