Hlavní obsah

Jsou Češi špatní sousedé? Víc než polovina lidí už řešila spor s „těmi od vedle“

Foto: Shutterstock.com

Zápach cigaretového kouře. Častý důvod sporů mezi sousedy. Ilustrační foto

Čechy u sousedů nejvíc dráždí přílišný hluk, nevhodné chování, ale také spory o sousední pozemky či společné prostory. Každý osmý už se kvůli hádkám stěhoval, nebo o tom uvažuje.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hlasitý nebo vulgární člověk dokáže nabourat sousedské vztahy. Sváry ohledně kouření, hluku nebo staveb často končí až u soudu.

Z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy vyplývá, že více než 57 procent Čechů někdy muselo řešit spor se sousedem, pětinu dotázaných trápí spory i několikrát do roka. Výzkumníci se více než tisícovky respondentů ptali, jak často sousedské spory řeší a také kvůli čemu si sousedi nejčastěji nemohou přijít na jméno.

Hned 57 procent dotázaných uvedlo, že někdy sousedský spor řešili. „Pětina těch méně šťastných ale sousedské spory řeší pravidelně – to je důležité číslo, které musíme sledovat, ukazuje nám počet lidí, kteří se sousedy řeší spory až několikrát za rok,“ popsal analytik agentury Ipsos Miloslav Drábik.

Průzkum je součástí dlouhodobé série Jak se žije v Česku, v níž redakce rozebírá problémy týkající se našich čtenářů. V srpnu jsou to sousedské spory.

Více než 40 procent lidí uvedlo, že takové hádky nikdy neřešili. Největší zastoupení v této skupině mají respondenti nad 66 let. „Je to vidět i na tendenci podle věkových skupin, kdy spory častěji řeší mladší lidé. S věkem narůstá podíl populace, která uvádí, že nikdy spory se sousedy neřešili. Na základě jiných výzkumů víme, že mladí lidé oproti starším častěji uvádí, že se necítí duševně zdraví a nemají oproti starším populacím pevné zázemí. Vzniká zde tak rozdíl mezi mladými a staršími v tom, co je v soužití ještě v pořádku, a co již nikoliv. Mladší skupiny obyvatel jsou v tomto méně tolerantní,“ doplnil Drábik.

A zmínil i druhý faktor. Podle něj mívá starší populace častěji vyřešené vlastní bydlení. U mladších lidí v nájmech se mohou problémy se sousedy kumulovat častěji.

Sousedi si nejčastěji vyčítají nadměrný hluk, tento nešvar uvedlo téměř 40 procent lidí, kteří spory někdy řešili.

Kuriózní případy sousedů

Potvrzují to třeba brněnští strážníci. Podobné hádky u nich spadají do kategorie přestupků proti občanskému soužití. „V loňském roce se hlídky městské policie zabývaly přibližně padesáti sousedskými spory. Představovaly zhruba desetinu všech přestupků, které spadají do kategorie občanského soužití. Vztahy mezi sousedy někdy trpí i hlukem. Dalších třicet případů je tedy spojených s rušením nočního klidu. Ty proto ve statistice zaujímají poměrně výrazné místo,“ vysvětlil mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.

S kolegy řeší i kuriózní situace. Třeba hádky v jednom z domů v brněnských Řečkovicích. Jednomu z obyvatel tam vadilo třeba klepání masa u sousedů, rodinné loučení na chodbě i rozmluvy s pošťačkou. Jeho sousedé věc vidí jinak. „Muž prý využije každé podobné příležitosti, aby druhým mohl vynadat. Zvuky podle ostatních obyvatel domu neslyší náhodou. Nechává si prý otevřené bytové dveře, sedí na botníku a s lahvovým pivem v ruce vyčkává na svou příležitost,“ sdělil mluvčí.

Jak vyplývá ze zákonů, pokud hluk pochází z úředně nepovolené činnosti, může se jím zabývat stavební úřad. Pokud jsou překročené hygienické limity, mohou problém řešit krajští hygienici. V případě, že dotyčný ruší noční klid nebo obecní vyhlášku, může se stěžující obrátit na republikovou či městskou policii nebo obecní úřad.

Respondenti průzkumu kromě hluku nejčastěji uváděli nepřiměřené a nevhodné chování (24 %), spory o společné prostory nebo sousedící pozemky (19 %) a v podobné míře také zápach a nepořádek.

Nekonečné hádky o pozemky a stavby

Banální spory přitom působí i konkrétní těžkosti. Česko trpí jedním z nejdelších stavebních řízení na světě a podle zkušeností ze stavebních úřadů za to mohou často právě sousedské spory. „Nejvíc problémů nám dělají investoři či účastníci, kteří si stěžují na sousedy a zatěžují státní správu. Sousedské spory se často táhnou i několik let. Některé požadavky účastníků bývají nereálné. Řízení se vlečou a dokola vracejí,“ sdělil Milan Komenda, vedoucí stavebního odboru na židlochovickém úřadě.

Lidé se dohadují kvůli společným chodbám, opěrným zdem, stromům, bazénům či pergolám.

Podle Ghanema strážníci často vyjíždějí i k vleklým sporům. „Sousedé, kteří jsou na sebe navzájem hákliví kvůli dávným křivdám, na sebe obvykle křičí, vyhrožují si, ve vyhrocených případech si kopou do dveří nebo si dělají nejrůznější naschvály. Potírají si kliky či schránky potravinami, ničí si záhonky, případně vsouvají předměty do zámku,“ uvedl. Věk v tom podle něj nehraje roli.

Vážnější spory mohou doputovat až do kanceláře veřejného ochránce práv.

Ta však sousedské spory může řešit jen v omezené míře. Letos do konce července se na ni kvůli těmto přím obrátilo 25 lidí, ročně to bývá okolo čtyřiceti. „Čistokrevné spory mezi sousedy leží mimo působnost ochránce,“ zdůraznila mluvčí kanceláře Markéta Bočková.

Kancelář má na svých stránkách k dispozici letáky, na koho se v případě sporů obrátit.

Pokud některý ze sporů přeroste v přestupek proti občanskému soužití, může ombudsman prověřit postup přestupkové komise. Řešil třeba případ, kdy soused navážel stavební materiál na pozemek sousedky. „Při potyčce také sousedku poškrábal pletivem plotu, který o ženu opřel. Tento případ dospěl až do sankce, kdy úřad chybu nenapravil a ombudsman informoval o pochybení úřadu ministra vnitra,“ uvedla Bočková.

Podle ní v poslední době přibývá stížností na bezpečnostní kamery. Lidem se nelíbí, že kamery sousedů zabírají jejich pozemek nebo další prostory. Stále však jde o jednotky případů ročně. „Pokud není možné najít řešení smírnou cestou, upozorní v podobných případech veřejný ochránce práv stěžovatele, že mají možnost obrátit se na soud s žalobou na ochranu sousedských práv,“ dodala mluvčí.

Strážníci apelují na lidi, aby se konflikty snažili řešit domluvou. „Letité nesváry může spustit i drobné nedorozumění, které má jednoduché vysvětlení. Pokud spor překračuje únosnou míru, je určitě namístě přivolat policii. Především pokud konflikt přerůstá tak, že by mohlo být v ohrožení něčí zdraví nebo i majetek,“ sdělil Ghanem.

V krajním případě přichází na řadu stěhování. Osmina dotázaných uvedla, že se kvůli sporům se sousedy v minulosti přestěhovala, nebo to má v plánu. „Osobně bych čekal trochu nižší číslo, na druhou stranu poukazuje na dynamiku soužití ve společnosti, která se s narůstajícím počtem obyvatel žijících v nájmu stupňuje. Jsem rád, že vidíme, že se takové případy dějí v minoritní míře, a ne naopak,“ doplnil Drábik.

Jak se žije v Česku

Foto: Seznam Zprávy

Série Seznam Zpráv.

Seznam Zprávy vyrážejí do měst a obcí, aby zjistily, jak se vám v České republice žije. Zajímá nás, jak zvládáte zdražování, jak bydlíte, jaké máte příležitosti k práci. Celoroční projekt vychází z interních dat datového týmu a průzkumů společnosti IPSOS.

Všechny díly série naleznete ve speciálu „Jak se žije v Česku“.

Chcete se do projektu Jak se žije v Česku zapojit? Dejte nám vědět, kde se potýkáte s problémy. Svoje tipy pište na e-mail: pribehy@sz.cz.

Doporučované