HHC nahradila v bonbonech toxičtější látka. Ministerstvo chystá další zákazy

Slova expertů i prodejců se naplnila. Dnes už zakázané HHC a další dvě psychoaktivní substance, které vláda na začátku března zařadila na seznam zakázaných návykových látek, nahradily látky nové.

Alternativ nabízejí kamenné obchody i e-shopy hned několik a zákon zatím žádnou z nich nezakazuje. Někteří obchodníci navíc látky opět nabízejí i ve formě gumových medvídků, kterými se na začátku roku předávkovalo několik dětí a mladistvých.

Ministerstvo zdravotnictví se ale tentokrát rozhodlo proti výrobcům zakročit rychle a navrhuje na seznam zakázaných látek přidat další. Zákaz by se měl vztahovat na sedm substancí – HHCP, HHCH, HHCB, HHC-C8, THCH, THCB a THC-C8 a jejich deriváty (konkrétně ethery a estery)

„Ve chvíli, kdy je vláda pod tlakem, že má něco dělat, a část státní správy i policie říká: ‚Tím se to vyřeší. Zakažte to a ono to zmizí‘, a pak tomu přikyvuje i část zdravotníků, protože nerozumí nastavování té politiky, pak má zkrátka stát tendenci to takhle dělat. Ještě když stejně postupuje i většina okolních zemí,“ říká pro Seznam Zprávy národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Ten současně upozorňuje na to, že státu aktuálně chybí nástroje pro to, aby mohl příchod nových látek řešit jinak. Za dlouhodobé a efektivní řešení se to ale podle něj označit nedá.

„Už když jsme zakázali HHC, říkal jsem, že hned přijdou další látky. Podívejme se do okolních zemí. Před osmi měsíci to zakázala Francie a přišel spice (syntetický kanabinoid, pozn. red.). Když se podívám třeba do Rakouska, tak tam jsou zase jiné látky, které my teď ještě nezakazujeme. Takže jakmile zakážeme tyhle substance a jejich deriváty, tak někdo z rakouské strany zase přiveze něco dalšího, nebo si to tam lidé budou jezdit nakupovat,“ předpokládá Vobořil.

Tento názor ale Ministerstvo zdravotnictví nesdílí. Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba je cílem připravovaného zákazu nejen ochrana zdraví obyvatelstva, ale právě i určitý mechanismus prevence. „V tomto případě pak jde také o reakci na vydíravé prohlášení prodejců těchto látek, že prodej původních semisyntetických kanabinoidů nahradí ještě nebezpečnější látky, což se v některých případech skutečně stalo,“ uvedl Jakob pro Seznam Zprávy.

„Okruh zařazovaných látek tedy sestává nejen ze struktur aktuálně se na českém trhu vyskytujících, ale také struktur vyskytujících se v zahraničí jako částečně preventivní opatření před průnikem na český trh,“ doplnil mluvčí s tím, že resort je připraven novelizovat nařízení vlády i do budoucna.

I poslanec a lékař Tom Philipp (KDU-ČSL), který je současně spoluautorem novely zákona o návykových látkách, považuje zařazení dalších sedmi kanabinoidů na seznam zakázaných látek za logický krok.

„Ty látky jsou ještě horší nebo toxičtější než HHC, takže zcela logicky na ten seznam zakázaných látek patří. Na tom seznamu je několik set zakázaných látek, ty se tam taky dostaly úplně stejným mechanismem, a dosud to nebyl žádný problém,“ soudí Philipp.

Ani Vobořil nepovažuje cestu zákazů za slepou, její problém ale tkví v tom, že funguje jen na omezenou dobu.

„Není to stoprocentně špatně. Do nějaké míry to vždycky na chvilku poklesne, ale ta poptávka si hledá náhražku a vždycky si ji najde. Pervitin u nás vznikl proto, že jsme měli kolem železnou oponu, nedostávaly se sem konvenční drogy, jako byl heroin nebo kokain, a tak se ho lidé naučili vyrábět a takhle to pak fungovalo po dvě desetiletí,“ nastiňuje Vobořil.

Podobnou zkušenost lze podle něj hledat i v řadě dalších zemí. „Státy a výkonná moc mají bohužel takovou představu, že když se něco zakáže a dostane z trhu, že se tím problém vyřešil. Ale už mnoho let upozorňuju, že pokud bude velmi úspěšná policie – což se stalo třeba ve Spojených státech – a odstraní z trhu heroin, tak vždycky přijde silnější látka, více lidí se předávkuje a více lidí umírá,“ popisuje protidrogový koordinátor.

„Když Gorbačov v Sovětském svazu zakázal alkohol, tak se najednou otrávily tisíce lidí, protože se tam rozjely domácí pálenky,“ přidává další příklad.

Na to, že jsou „nové“ psychoaktivní látky silnější, upozorňuje i část prodejců. Někteří dokonce uvádějí, že je HHC-P až třicetkrát silnější než před nedávnem zakázané HHC. Podle toxikologa Martina Kuchaře z Vysoké školy chemicko-technologické to nemusí být daleko od pravdy.

„Na 90 procent to tak bude, na základě podobnosti THCP a HHC-P se dá očekávat, že to bude podobně silné,“ vysvětluje Kuchař. Hlavní problém tkví podle něj zejména ve větším riziku předávkování.

Současně expert upozorňuje i na nebezpečí tzv. acetylů, jako je například HHC-O. „Pokud jsou tyto látky v elektronických cigaretách, tak se s nimi pojí riziko vzniku ketenu (toxický plyn, pozn. red.), který může způsobit poškození nebo selhání plic,“ říká toxikolog s odkazem na několik tisíc případů, které byly zaznamenány ve Spojených státech.

Byť bude definitivní zákaz dalších psychoaktivních látek ještě předmětem diskuze, pokud by se rozšířil na dalších sedm substancí, lze předpokládat i další sérii likvidace produktů i s tím spojených kontrol.

Vobořil už před zákazem trojice látek HHC, THCP a HHC-O vznesl obavu, že může dojít ke kriminalizaci tisíců uživatelů. Naplnění takto černého scénáře zatím nic nenasvědčuje, nicméně už po měsíci policie eviduje v návaznosti na zákaz látek několik desítek podnětů.

„Do konce března registrovala Policie České republiky 62 podnětů ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce, zakládajících podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, spočívající v neoprávněném nakládání s uvedenými semi-syntetickými kanabinoidy jak v kamenných provozovnách, tak v prostředí internetové nabídky,“ uvedla mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová.

Pravidla jsou stejná jako u marihuany. Pokud policisté zadrží množství, které kvalifikují jako malé, jde o přestupek a dotyčnému hrozí pokuta do výše 15 tisíc korun. Případy, kdy půjde o množství větší než malé nebo prodej zakázané látky, už budou kvalifikovány jako trestný čin, za který hrozí až osm let odnětí svobody.

Efektivnější řešení ve vztahu k psychoaktivním látkám by měla přinést novela zákona o návykových látkách, na základě které bude možné substance rozdělit do dvou skupin. Tu první bude možné v rámci přísné regulace uvádět na trh. Ve druhé skupině budou látky, u nichž bude zakázán dovoz, prodej i vývoz.

Podle Vobořila ale ještě zbývá dořešit hned několik otazníků. Jako například: který z úřadů dostane kompetenci rozhodovat o tom, do jaké ze skupin bude látka zařazena.

„Potíž vidím v tom, že pro Ministerstvo zdravotnictví, které to původně nechtělo a teď řeklo, že si to vezme, to podle mě bude příliš obtížné. Nedovedu si představit ministra zdravotnictví, který bude říkat: ‚Tahle látka sice má nějaká rizika, ale je přijatelná. Může se po ní někdo předávkovat? Ano, může. A proč ji teda povolujete? No, protože ta předávkování většinou nekončí smrtí.‘ To staví ministra zdravotnictví do blbé pozice,“ míní Vobořil.

Vhodnějším orgánem by podle něj byl Odbor protidrogové politiky, pod který spadá i monitorovací středisko.

Doplnili jsme vyjádření Ministerstva zdravotnictví.