Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Třicetiletá Petra z Kladna má dvě děti a je na mateřské dovolené. Její partner je v současné době nezaměstnaný. Aby pomohla zlepšit finanční situaci rodiny, chodí darovat vajíčka.
Nad příběhem ženy, který v reality show Výměna manželek odvysílala TV Nova, se pozastavilo mnoho lidí. Podle sociálních pracovnic, které se s ženami v nouzi setkávají pravidelně, ale podobné případy nejsou výjimečné.
Za jeden zákrok dárkyně dostanou přibližně 30 tisíc korun. Mnohé ženy, včetně Petry, ho proto podstupují opakovaně, a to navzdory zdravotním rizikům.
„Většinou se to týká sociálně slabších žen, které rychle potřebují peníze – kvůli dluhům nebo jiným velkým výdajům. Často to jsou také samoživitelky, pro které to je přilepšení k příjmu,“ potvrzuje Seznam Zprávám Kateřina Bodanská z plzeňské Poradny pro ženy a dívky.
Riziko neplodnosti jako bonus
U klientek často pozoruje jakési odlidštění od tohoto zásahu. „Ani mi nepřišlo, že by přemýšlely nad tím, že někde budou mít děti. Působilo to, jako kdyby darovaly vlasy,“ přibližuje. „Většinou to byly ženy, které měly větší množství dětí. Riziko neplodnosti pro ně byl často bonus.“
Upozorňuje, že se nejedná o jednolitou skupinu žen. A že i jejich motivace k darování jsou různé. „Zažila jsem to třeba i u lidí, kteří byli závislí na drogách. Nějakou dobu se snažili abstinovat, aby prošli testem a pak měli prostředky na další aktivity,“ přibližuje Bodanská.
S tím, že je darování mezi sociálně slabšími ženami časté, souhlasí i terénní sociální pracovnice Klára Wasserbauerová z poradny Eva. „Setkáváme se s tím často. Jelikož jsou naše klientky v tísni, ve většině případů na ulici, občas si takto peníze vydělávají.“
Ředitelka reprodukční kliniky Unica Michaela Šilhavá pozoruje, že nejčastěji chtějí neplodným párům pomoci studentky a maminky na mateřské dovolené. V celkovém počtu dárkyň podle ní nejsou sociálně slabé ženy velkou skupinou.
„I z tohoto prostředí ale známe skvělé dárkyně. Vybavuji si například jednu dívku, která pochází ze severních Čech z početné rodiny, má čtyři sourozence a rodina nemá dostatek financí na to, aby podporovala své děti při studiu na vysokých školách. Tato mladá žena studuje psychologii na Pedagogické fakultě, ve volném čase pracuje jako recepční a my jsme vděční, že přišla pomoci,“ uvádí příklad.
Limit je šest zákroků
Možný věk pro darování vajíček je v České republice podle zákona mezi 18 a 35 lety. Dárkyně musí projít několika zdravotními testy, jako jsou genetické, hormonální či gynekologické vyšetření.
Prvotním sítem bývá také psychosociální posouzení a základní zdravotní anamnéza. K dalšímu podrobnějšímu vyšetření projde podle Šilhavé přibližně 75 procent zájemkyň.
Počet kol darování je individuální. „Pokud je žena schválena jako možná dárkyně a rozhodne se, že by chtěla pomoci opakovaně, díváme se na průběh prvního darování a na to, zdali bylo vše v pořádku. Obecně však doporučujeme, aby žena darovala v průběhu let maximálně šestkrát,“ podotýká primář kliniky Unica Tomáš Čepelák.
Tento počet ale mezi ženami v tíživé situaci nebývá výjimkou. „Sice jim rizika vysvětlujeme, ale spíš než na zdraví se koukají na finance. Jedna naše klientka, která chodí pravidelně, byla nedávno pošesté,“ říká Wasserbauerová.
Hormonální stimulace může u některých žen vyvolat nepříjemné pocity, které by se daly přirovnat k premenstruačnímu syndromu. Primář Čepelák si ale myslí, že rizika nejsou při dodržení veškerých zásad vysoká.
„Každý medicínský postup má svá rizika a je nutné precizně dodržovat všechny postupy. Rizika při darování vajíček jsou však obecně nízká. Většinou se jedná o drobné zarudnutí kůže v místě vpichu stimulační injekcí nebo mírnou bolestivost v místě vpichu,“ popisuje.
Rizika existují
Přesto se případy vážných potíží občas vyskytují, především při opakování zákroku. „Mezi rizika, která se mohou objevit u dárkyně při darování oocytů (vajíček, pozn. red.), patří nadměrná reakce na hormonální stimulaci, takzvaný ovariální hyperstimulační syndrom. Nebo krvácení při a po odběru vajíček,“ říká lékařka z Centra asistované reprodukce Ústavu pro péči o matku a dítě Jitka Řezáčová.
„Může vzniknout i vlastní porucha plodnosti, především po opakovaných odběrech vajíček,“ dodává.
S vážnějšími následky se u svých klientek setkaly i některé sociální pracovnice. „Jedna paní kvůli tomu musela podstoupit operaci, kdy jí odebrali dělohu. Hodně to podcenila. Imunitu mají ale ženy na ulici často úplně jinou než my, takže obecně mají regeneraci rychlejší,“ myslí si Wasserbauerová.
V poradně pro ženy a dívky Eva proto poskytují především základní intervenci a klientkám vysvětlují možné následky. Ženy také často doprovází k lékařům – mnoho z nich totiž sice chodí darovat vajíčka, ale nemají přitom obvodního lékaře nebo gynekologa.
Podobný přístup mají v Poradně pro ženy a dívky. „Nikdy nic nikomu určitě nerozmlouváme, ať už to je darování vajíček nebo třeba interrupce. Spíš předáváme informace – co to obnáší, jak to vypadá, jaké to může mít následky – fyzické, právní, ale třeba i emocionální. Ženy si totiž občas uvědomí, že mají někde děti a ony neví, kde jsou. Ale to, jestli to podstoupí, nebo ne, je jen jejich volba,“ shrnuje Bodanská.
„Nejčastěji se s nimi snažíme situaci řešit jiným způsobem – zabezpečit všechny dávky, bydlení, řešit dluhy. Pomoct jim hledat zdravější řešení nepříznivé finanční situace,“ uzavírá.
