Článek
Češi v hazardních hrách loni prohráli téměř 54 miliard korun. Je to o 14,4 miliardy, tedy přibližně o 37 procent, víc než v roce 2021.
Červnová čísla o hazardu, doplnila v červenci i data o sázení. I tam je trend podobný, dokonce ještě výraznější. Češi loni prosázeli 759,3 miliardy korun, o 44,2 procenta více než loni.
Zvyšuje se také celkový objem peněz vložený do her. Pro ukázku: v roce 2020 to bylo 393,1 miliardy, předloni 526,4 miliardy a loni dokonce 759,3 miliardy korun. Údaje vychází ze zprávy o hazardu za rok 2023.
„Naše data ukazují, že na jedné straně klesá dostupnost klasických hazardních her a provozoven, na straně druhé sledujeme nárůst míry hraní v online prostředí,“ říká vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.
Zatímco v roce 2011 tvořilo online hraní asi 4 % trhu, teď zaujímá přibližně polovinu.
„Na internetu jsou stále dostupnější také loterie a losy, které většina populace dospělých i dospívajících nepovažuje za hazardní hry. Oproti klasickým hrám představují online loterie a ostatní online hry vyšší riziko vzniku a rozvoje problémového hraní,“ varuje Chomynová.
Adiktolog Tomáš Jandáč se nejčastěji setkává s klasickým kurzovním sázením. Čím dál častěji si ale všímá také lidí, kteří rizikově investují například do kryptoměn.
Důvodem přesunu hazardu do online prostředí podle něj může být jednodušší dostupnost i menší regulace, než tomu je v případě heren.
„Roli hraje ještě aspekt jakési intimity - o tom, že hrajeme, nemusí nikdo vědět. Když jde někdo do herny, může si toho všimnout manželka, manžel nebo sousedi. Ale když má člověk hru v mobilu, což je nejčastější, tak je to soukromá záležitost a nikdo si toho nemusí všimnout,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.
200 tisíc problémových hráčů
Z pohledu příjmů provozovatelů se na první příčce dlouhodobě umisťují takzvané land-based hry, tedy v kamenných provozovnách. Loni utržily téměř 17 miliard korun. Následují technické hry online, kurzové sázky online a loterie land-based.
Společně s množstvím peněz utracených za hazard roste také počet lidí, kteří spadají do kategorie problémového hraní. V Česku je jich přibližně 200 tisíc, polovina se nachází ve vysokém riziku.
Přibývá také těch, kteří jsou zapsaní v rejstříku osob vyloučených z účasti na hazardních hrách.
„Oblast hazardních her je hodně marketingově propagovaná. To, že je někde malým písmem napsané, že hazardní hraní může vést k závislostem, nestačí,“ myslí si Jandáč.
„Tématu je třeba věnovat více pozornosti a hledat možnosti, jak zamezit dalšímu nárůstu, zejména ve skupinách populace, kde je prevalence nejvyšší,“ doplňuje národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil.
V posledním roce hazardní hry hrálo kolem poloviny lidí nad 15 let. Výrazně víc hrají muži a mladí od 15 do 34 let. „Opatření by měla být zaměřena především na hazardní hry s vysokou mírou rizika, jako jsou například technické hry a online formy, jejichž dostupnost je časově i místně neomezená,“ apeluje Vobořil.
Nové závislé generace
S rozmachem online hazardu souvisí trvalý nárůst míry užívání internetu. Odhadem ho v Česku nadměrně používá asi 400 tisíc lidí. I na tento trend upozorňuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.
Největší narůst prevalence nadměrného trávení času na sociálních sítích je ve věkové kategorii do 35 do 44 let, a to z 34,2 % v roce 2019 na 50,3 % v roce 2021.
Digitální závislosti
Pojem digitální závislost může označovat několik typů problematického chování. Obvykle bývá definována jako kompulzivní užívání digitálních technologií, ve kterém je pokračováno i přes jeho negativní důsledky.
Obecně zahrnuje nadužívání počítače a mobilního telefonu či nadužívání internetu, tedy nadměrné trávení času vyhledáváním informací, užíváním sociálních sítí, hraním digitálních her, sledováním filmů a seriálů, sledováním pornografie či online nakupováním.
Konsensus ohledně definice digitální závislosti však dosud neexistuje. V klasifikacích duševních poruch (DSM-5 a MKN-10) internetová závislost ani porucha spojená s užíváním digitálních technologií zatím nejsou definovány.
Alarmující čísla rostou také u dětí. Mezi takzvané problematické uživatele sociálních sítí patří osm procent mladých ve věku mezi 11 a 15 lety. Je to o tři procentní body více, než kolik jich v Česku odhalila mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children) při posledním sběru dat v roce 2018.
Potíže se sociálními sítěmi se týkají častěji děvčat. U chlapců však studie potvrdila jinou, poměrně očekávanou oblast, ve které dominují: hraní počítačových her.
„Herní průmysl společností postupně prorůstá a vychovává si nové generace – digitální svět oslovuje hlavně děti a adolescenty,“ pozoruje Jandáč. „Myslím, že se na Západě o těchto problémech mluví mnohem více. U nás se situace trochu lepší, ale ještě stále jsou v ní nějaké mezery.“
Ve srovnání s rokem 2018 se zvýšil také podíl dětí a dospívajících v riziku nadužívání sociálních sítí, a to zejména u dívek. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán u děvčat ve věku 13 let. V riziku digitálních závislostí se potom nachází odhadem až čtvrtina dospívajících.
„Děti a dospívající v riziku digitálních závislostí dvakrát až šestkrát častěji než jejich vrstevníci uvádějí zanedbávání volnočasových aktivit, problémy se spánkem nebo jídlem, horší prospěch ve škole a dopady na čas trávený s kamarády a rodinou,“ vyjmenovává vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.
„U dospívajících klientů se současně objevuje spojitost s problémy v oblasti duševního zdraví, včetně úzkostných poruch a depresivních stavů. V posledních letech sledujeme také nárůst počtu dětí a dospívajících s problémy s nadužíváním digitálních technologií v adiktologických službách,“ dodává.
Do kategorie rizika v souvislosti s trávením času na sociálních sítích spadalo podle studie ESPAD 2019 34,1 procent šestnáctiletých studentů.
Opět jsou ale velké rozdíly mezi pohlavími – tento problém se týká 25,2 procent chlapců a 43,4 procent dívek.
Naopak čtyři a více hodin denně hraje podle pozdější studie Univerzity Palackého v Olomouci 18 procent chlapců a 2 procenta dívek ve věku od 15 do 19 let.
Přibývá žádostí o pomoc
Aktuálně se u nás s digitálními závislostmi léčí jen zhruba dva až tři tisíce lidí ročně. V ambulantní péči kvůli diagnóze F63.8 (jiné nutkavé a impulzivní poruchy) skončilo loni více než 200 osob.
„Vychází to z bagatelizování problému, nechuti ho nějak řešit, ve vyloučených lokalitách možná i z nízké dostupnosti služeb. Dostupnost sice vzrůstá, ale v některých regionech stále nemusí být dostačující,“ upozorňuje adiktolog Jandáč.
Přesná data o léčbě a odborných službách pro klienty s tímto typem závislostí však chybí. Současná Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) totiž nevymezuje digitální závislosti jako samostatnou diagnostickou jednotku.
Počty lidí, kteří vyhledávají adiktologické služby v souvislosti s hazardním hraním i nadužíváním digitálních technologií, se ale zvyšují. Potvrzují to například data z Národního registru hrazených zdravotních služeb a ze závěrečných zpráv projektů podpořených v dotačním řízení Úřadu vlády ČR.
Služby pracující s dospělými klienty uvádějí nárůst klientů s problémy se sledováním pornografie, nakupováním a hraním digitálních her, služby pracující s dětmi a dospívajícími uvádějí zejména klienty, kteří ztrácejí kontrolu nad hraním her, sledováním videí a sociálních sítí.
Obdobně se čísla zvyšují u mladší generace. Podle studie mezi pražskými žáky a studenty ve věku mezi 11 a 19 lety od roku 2019 roste podíl těch, kteří zaznamenali problémy spojené s internetovými aktivitami, současně roste i podíl studentů, kteří uvádějí problémy opakovaně nebo pravidelně.
Dívky nejčastěji připouštěly neúspěšné snahy o omezení času tráveného na internetu, chlapci naopak dopady na čas trávený s rodinou, kamarády nebo přípravu do školy.
