Hlavní obsah

Hasiči zveřejnili na videu, jak těžké jsou debaty s těmi, co nechtějí evakuaci

Bez komentáře: Hasiči z Moravskoslezského kraje zveřejnili na svém facebookovém účtu ukázku, s čím se musejí při povodních setkávat.Video: facebook/HZS Moravskoslezského kraje

Někteří lidé odmítají opustit své domovy. Za odmítnutím může být například nevědomé popření rizika či strach o vlastní majetek.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hasiči z Moravskoslezského kraje zveřejnili na svém facebookovém účtu ukázku, s čím se musejí při povodních potýkat. Lidé zhusta odmítali jak evakuaci, tak záchranu.

„Spoléháte na nás, ale je potřeba vaše plná součinnost a spolupráce. Důvěřujte nám prosím, jsme tu proto, abychom vám pomohli!“ připsali hasiči k příspěvku.

Za odmítnutím evakuace může být například nevědomé popření rizika, uvedl pro ČTK psycholog Ministerstva vnitra a člen Stálého výboru pro psychologii krizí, katastrof a traumatu EFPA Štěpán Vymětal. Mezi další faktory zařadil strach o majetek či z rabování, obavu z nového prostředí, kam by byli evakuováni, nebo pocit studu, že by zatěžovali druhé a byli závislí na jejich pomoci. Může se to podle něj týkat například lidí ze zranitelných skupin, jako jsou senioři, nebo lidí se speciálními potřebami.

Dalším důvodem podle něj může být předchozí zkušenost z povodní a postoj „to už známe, počkáme radši doma, voda zase klesne“.

Většina lidí ale podle něj složkám integrovaného záchranného systému (IZS) důvěřuje a dobře spolupracuje.

Odmítání evakuace

I tváří v tvář blížícímu se nebezpečí povodně odmítali lidé opustit své domovy. Nařízené evakuaci by se však měli podřídit. Právníci se odkazují na zákon o integrovaném záchranném systému.

V případě neuposlechnutí během nařízené evakuace jde podle ústavního právníka Jana Kudrny o přestupek. Pokud by někdo teoreticky během povodní utonul ve svém vlastním domě po neuposlechnutí výzvy a jeho rodina chtěla následně žalovat některou ze státních složek, neměla by podle ústavního právníka u soudu šanci.

Ústavní právník Jan Kysela dodává, že za stavu nebezpečí je oprávněn krizovým nařízením stanovit povinné evakuace hejtman. „Fyzická osoba je povinna strpět omezení vyplývající z krizových opatření,“ konstatuje Kysela. Nesplnění povinnosti je v takovém případě přestupkem se sankcí do 20 tisíc korun. „Pokud by důsledkem odmítnutí evakuace byly další škodlivé následky, mohou být posuzovány samostatně,“ vysvětluje právník.

Pokuta může být teoreticky ještě vyšší. Zákon o IZS mluví o „strpení omezení“, neodkazuje přímo na krizový stav a stanoví limit až 100 tisíc korun.

Doporučované