Hasiči měli zasáhnout lépe, v parku nepochybili, tvrdí expert ministerstva

Po vypuknutí požáru se na Správu Národního parku České Švýcarsko snesla kritika, a to zejména kvůli neodklízení suchého kůrovcového dřeva v takzvaných bezzásahových zónách. Podle Hrušky ale vedení parku jednalo správně, na vině je hlavně vysychání české krajiny kvůli celosvětovému oteplování klimatu. Je proto potřeba počítat s tím, že požáry v budoucnu budou stále častější.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal Hruška dosavadní závěry expertní analýzy i to, jak budoucím lesním požárům čelit.

Co přesně má na požáru v Českém Švýcarsku vaše expertní skupina objasnit?

Pro ministerstvo se snažíme dát do kupy průběh požáru a roli managementu ochrany přírody. Souvisí s tím i mediální zkratka, která se objevila hned během požáru, a to že vznikl a rozšířil se právě v tom území národního parku, kde byla bezzásahová zóna. Že tam stálo suché dříví, a je tak přece jasné, proč to všechno chytlo a hořelo, zatímco normálně by se nic takového nestalo.

Ale tak to s velkou pravděpodobností není. Požáry vznikají běžně i ve zcela zelených hospodářských lesích. I v nich hoří tak, že je hasiči nemohou uhasit. Právě proto vznikla tato expertní skupina, aby to uvedla na nějakou vědecky relevantní míru. Ne, že viníka známe rovnou.

Budeme modelovat, jak požár národním parkem prošel, na to mají teď kolegové americký model, který kalibrují na evropské podmínky. V Evropě s tím totiž žádné velké zkušenosti nejsou, zejména tedy u nás. Chceme objektivně říct, co hořelo, kde hořelo, proč hořelo a jaká role bezzásahovky (bezzásahové zóny, pozn. red.) v tom byla, nebo nebyla.

Ve svém nedávném příspěvku na facebooku jste napsal, že v Českém Švýcarsku hořel jak suchý bezzásahový, tak zelený hospodářský les. To říká i správa národního parku jako zdůvodnění toho, že bezzásahové zóny na šíření požáru neměly významný vliv. Podle okolních obcí se ale požár rozšířil zejména právě kvůli neodklizeným kmenům po kůrovcové kalamitě. Dáváte správě parku tedy nakonec za pravdu?

Ano, zřejmě dáme správě národního parku nakonec za pravdu. Odborníci si to mysleli hned na začátku, že to není tak, že by požár vznikl kvůli suché bezzásahovce. Například se teď ukazuje, že půdní vlhkost, resp. půdní sucho bylo v době požáru větší v zeleném lese než v tom suchém.

Když máte rostoucí živé stromy, tak potřebují vodu a z půdy ji vysají do poslední kapky, co jsou fyziologicky schopné. Takže půda v zeleném lese je vlastně sušší než v tom mrtvém. To jsou takové absurdity, které by absolventy vysoké školy života, jak se říká, ani nenapadly, ale je to tak. Když jsou dlouhodobá trvající sucha, je v živém zeleném lese v půdě větší sucho než v bezzásahové zóně. Takovýchto jednotlivostí jsou tam celé řady a je třeba je posoudit v kontextu všeho, co o požáru víme.

Po požáru ale tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) řekla, že neodklizené kůrovcové dřevo v okolí obcí je neobhajitelné. To je přeci jasná výzva proti bezzásahovým zónám.

Je potřeba definovat, co je okolí obce. Bezpochyby to není celý národní park. Samozřejmě, že když leží suché dříví těsně za domy, je to asi v tomto kontextu opravdu neudržitelné. Je ale potřeba nastavit nějaké realistické mantinely. Ukazuje se, že v Mezné, kde shořely tři domy, se dost liší pohledy na věc mezi majiteli domů a hasiči. Oheň tam zřejmě nalítal z daleko větší vzdálenosti, než že by domy shořely od dříví, které bylo těsně za obcí.

Jak bychom se tedy měli připravit na budoucí požáry?

Tady shořely vysoké stovky hektarů i zeleného lesa. O tom všichni mlčí. Tím, že se nám tady otepluje a krajina vysychá, tak budou lesní požáry bezpochyby častější.

Já si tedy myslím, že jestli se na to má někdo v první řadě připravit, tak jsou to hasiči. Způsoby hašení takových lesních požárů, které znají třeba v Americe, ale zatím ne ve střední Evropě, jsou úplně jiné, než že povoláte dobrovolné hasiče se stříkačkami a budete jim vozit vodu. To se tak prostě nedá dělat.

To chce úplně jinou strategii hašení, která je založená jednak na tom, že máte letadla s dostatečnou hasicí kapacitou, která jsou schopná hasit efektivně ze vzduchu, jednak na tom, že hasiči mají někde vytyčené linie, kde požár zastavují tím, že mu zabrání šíření půdou. To znamená, že se shrne hrabanka, aby požár nemohl pokračovat, protože se v naprosté většině případů šíří právě půdou, nešíří se hořícími stromy.

Nechci nikomu sahat do svědomí, hasiči o tom žádnou svoji zprávu ještě nevydali, ale evidentně to podcenili hned na počátku. Správa parku hasiče hned na začátku vyzývala, ať povolají daleko víc techniky, než kolik tam postupně začali posílat, podle nějakých hasebních plánů, které jsou založené na tom, že se hasí domy a objekty, ne že začne hořet les. Tím to nechci svalovat jenom na jejich stranu, ale nevyhodnocení situace ze strany hasičů bylo také docela významné. A to oni nebudou chtít slyšet.

Z ministerstva také zaznělo, že chce zajistit dostupnost vody třeba budováním nových nádrží na vodu. Plánuje rovněž více zapojit právě dobrovolné hasiče. To je podle vás špatně?

Já si myslím, že to není dobrá cesta. Mělo by se postupovat tak, že se hasiči přizpůsobí tomu, že lesní požáry se nehasí stříkačkou s příjezdem na místo. Byla tam legrační situace, kdy se podařilo zapůjčit si z Itálie dvě hasičská letadla, která mají kapacitu šest kubíků a jsou schopná hasit velmi efektivně. Byla tady ale jen jeden den, Italové si je stáhli zpátky, protože u nich začalo taky hořet. Nebo, ač se to zdá absurdní, hasičská letadla k nám letěla z dalekého severu ze Švédska. Ale abych z hasičů nedělal nějakou bandu, která tomu nerozumí, tak myslím, že už na tom pracují.

Musíme mít zkrátka prostředky na rozsáhlé lesní požáry připravené rovnou, ne že se všechno shání, až když hoří. A role dobrovolných hasičů v hašení takovýchto požárů by měla být v podstatě nulová. Jejich role je hasit objekty, které hoří v obcích. I když při zásahu v Českém Švýcarsku dobrovolní hasiči odvedli strašně moc práce, oni nejsou ti, kdo budou létat s letadly.

Snaží se do vašeho výzkumu zasahovat někteří z aktérů, kterých se požár v Českém Švýcarsku týká? Třeba správa parku, Ministerstvo životního prostředí nebo místní obce?

Zatím vůbec, což je dobře. Myslím, že naše analýza nebude extrémně jednoznačná. Vlivů, které do ní vstupují, je tolik, že mít na to jednoznačný názor do jisté míry nejde. Mimo jiné kvůli intenzivnímu hašení – je dost těžké rozklíčovat, kde místa hořela málo z důvodů přírodních, nebo proto, že se v tom místě silně hasilo.

Vlivů je tam hodně a aby je člověk rozklíčoval seriózně a nevymýšlel si u toho, nebude to jednoduché. Zároveň bych si od toho nesliboval nějaký nový zásadní převratný pohled na celou věc.

Kdy bude výzkum požáru hotový?

Asi až koncem listopadu. U nás je s tím totiž hrozně málo zkušeností. Dáváme to do kupy na základě analogií a dřívějších zkušeností některých lidí s požáry.

Důležité je vědět, a o tom se moc nemluví, jak se příroda bude na spáleništi vyvíjet. Není potřeba tam začít zalesňovat, příroda to evidentně zvládne sama. Což je obzvlášť důležité pro management národního parku. Nedělal bych to, co udělaly Lesy ČR, že na shořelých borech znova vysázeli borovice. Tady jde o nějaký vývoj ochrany přírody, který nám ten požár přihrál jako příležitost, kterou jsme do této doby neměli. Je potřeba ji využít.

A tou příležitostí myslíte dát větší prostor přirozené obnově lesa?

Přesně tak, já si myslím, že na celé rozloze požářiště to má být jednoznačně ponechané spontánnímu vývoji. A les tam vyroste, to si buďte jistý.