Článek
Cestou z Třeboně do Českých Budějovic není možné přehlédnout, jak v idylické, lehce zvlněné krajině, na polích a lukách obklopených hradbou lesů, vyrůstá nová dominanta. Betonová konstrukce vysoká nejméně pět metrů a desítky metrů dlouhé náspy prozrazují, že tu vzniká složitá mimoúrovňová křižovatka, součást obchvatu Lišova.
Cestu navíc zdobí předvolební billboardy, kde jedna z regionálních stran slibuje, že „nedovolíme poplatky za užití dálnice D3 kolem Českých Budějovic“. Tím se myslí, že na dvaceti kilometrech východního obchvatu krajského města, který bude dokončen po pěti letech stavby a za který daňoví poplatníci zaplatí přes 16 miliard korun, budou místní jezdit gratis, tedy bez dálniční známky. (Zatím tu pro ni bude platit roční výjimka.)
Také státní investor ŘSD využívá letní měsíce, aby představil některé ze svých staveb. V předposledním srpnovém týdnu pozval novináře na obchvat Jaroměře za miliardu korun, i na desetikilometrový obchvat Přerova, poslední dosud nedokončený úsek dálnice D1. Podle plánu vyjde na 11,6 miliard korun, stát je však připraven připlatit, pokud se obchvat zprovozní už napřesrok, uvedli manažeři z ŘSD.
Rozestavěnost průběžně roste. Letos sice budou dokončeny první velké projekty v období Fialovy vlády, vedle obchvatu Budějovic také dálnice z Příbrami na Písek a patnáct kilometrů okolo Uherského Hradiště. Na větší počet dálničních úseků, anebo na silnice I. třídy jako u Lišova, však stavebníci teprve nastupují, a dojem, že při průjezdu Českem člověk projíždí staveništěm, se v příštích letech ještě posílí.
Dokonce při povrchním pohledu napadne, že při výstavbě převažují politické parametry nad ekonomickými. Náklady přes miliard korun za kilometr se ještě před pár lety považovaly za neúnosné, teď se stávají obvyklou alternativou. Projekt PPP u Příbrami už napřesrok zrychlí Pražanům cestu do jižních Čech, splácet ho však budou příští generace. Dokončují se jednotlivé úseky, avšak žádné spojení, které by přineslo dopravnímu systému novou kvalitu – málokdo by vsadil, že do konce desetiletí bude k dispozici jediná celá dálnice do Rakouska, nebo druhé spojení z Čech na Moravu.
Stavba salámovou metodou v důsledku znamená, že se na jednotlivých fragmentech silnic nezvýší provoz do té míry, aby ekonomicky zdůvodnil mohutné investice. Jinými slovy, značná část ze 150 miliard ročně utracených za dopravní stavby lze zařadit do účetní kategorie „kapitál váznoucí v zásobách“, tedy volně přeloženo „peníze vyhozené z okna“.
Na druhé straně je pravda, že na poloprázdných dálnicích lze uskutečnit zábavný experiment, totiž roztočit motor svého auta do nejvyšších obrátek, najet nepovolenou rychlostí do levého pruhu, a přesvědčit se tak v praxi, jestli ostatní řidiči maximální stotřicítku dodržují.
