Hlavní obsah

Glosa: Problém nejsou slevové letáky, ale česká říše slev

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Ilustrační foto regálu s trvanlivými potravinami.

Jestli má ubýt letáků, měla by se napřed proklestit přerostlá slevová džungle.

Článek

Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ta statistika zní až neuvěřitelně: Z každé stokoruny, kterou vloni spotřebitelé utratili za potraviny v českých supermarketech, připadalo skoro 70 korun na zboží takzvaně v akci. Ve slevě. Vyplývá to z dat analytické společnosti NielsenIQ.

Jde o bezpečně nejvyšší číslo v Evropě. Některé artikly se prakticky nekupují, pokud u nich není přeškrtnutá cenovka: trvanlivé mléko, cukr nebo máslo, tam podíl zboží prodaného v akcích přesahuje 80 procent tržeb.

To samozřejmě není normální situace. Přestává být jasné, kolik co stojí doopravdy a jaká cena je fér. Na což si stěžuje leckdo, od potravinářů po antimonopolní úřad. Zákazníci? Ti se přizpůsobí a vybírají podle svých preferencí a možností, co jiného také mají dělat. Porovnávají, co se vyplatí a co ne.

Což je v té husté džungli slev práce, pokud ji chcete dělat důkladně, pomalu na plný úvazek. Situace se ustavičně mění. Ušetřit chce každý. Potřebuje to skoro každý. A pro někoho je studium slev existenční nutností. Typicky například pro některé seniory.

Takže když Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby obchodníci za slevové a podobné letáky začali platit takzvaný recyklační poplatek, je titulek „Senioři ztratí maják, jak na nákupech šetřit“ oprávněný a výstižný. Jistě, nemusí jít jen o seniory. Jde o všechny, kdo papírové letáky potřebují a případná digitální verze, ke které by po zavedení poplatku mohli obchodníci přejít, pro ně není vhodnou, adekvátní náhradou.

Nad problémem tu zdánlivě stojí dvě strany sporu: Tu první tvoří MŽP, které chce šetřit přírodu, a města a obce, které se musí starat o odpad a stojí o to, aby ho bylo méně. Na opačném břehu jsou senioři a spol., kteří si své letáky nechtějí nechat vzít. Kdo je víc v právu?

Podstata problému ale spočívá jinde: U slev samotných, u grandiózního a přebujelého „systému“, v jaký se tu politikou maloobchodních řetězců vyvinuly. Změnit by se mělo především české „slevové království“: Že produkuje takový objem slevových letáků, je jen jeho důsledkem.

Senioři v tom jsou opravdu nevinně, přírodu by klidně šetřili rádi, ale mají jen omezené možnosti. Protože záplava slev rovná se záplavě letáků.

Doporučované