Článek
Mrzlo, až praštělo. Leden 2017 byl sedmý nejstudenější od roku 1960 a jeho ozvěny po pěti letech dospěly k Ústavnímu soudu. Což je povzbudivé a cenné bez ohledu na to, jaká bude zima letos.
Pan J. Š. tehdy upadl na namrzlém chodníku a utrpěl zlomeninu kotníku. V prosinci 2021 Ústavní soud rozhodl a pečlivě popsal, proč Městský soud udělal chybu, když ho odmítl s žádostí o 22 tisíc korun bolestného od pražské Technické správy komunikací.
Kolik sněhů od té doby roztálo, kolik vody proteklo Vltavou pod Vyšehradem – a soukolí spravedlnosti mele dál!
Ústavní soud dnes řekl, že Městský soud „porušil právo stěžovatele na ochranu tělesné a duševní integrity podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ (Stejně už rozhodl v roce 2016 v obdobném případu z ještě tužší zimy roku 2006.)
Gró právních argumentů přesahuje ambice tohoto textu a zájemci se s ním mohou seznámit v ústavním nálezu. Takže jen několik highlightů:
„Podle zjištění obecných soudů byl zimní úklid chodníku, na němž došlo k úrazu, ze strany TSK proveden dne 18. 1. 2017. V následujících dnech pokračovaly mrazy. Dne 21. 1. 2017 v nočních hodinách stěžovatel, který měl zimní obuv, uklouzl na autobusové zastávce při přestupu mezi dvěma autobusovými linkami. Chodník na autobusové zastávce byl v té době namrzlý a pokrytý sněhem.“
Obvodní soud panu J. Š. vyhověl s tím, že „na chodníku se vyskytla závada ve schůdnosti spočívající v námraze a že tato závada zapříčinila pád a zranění“.
Městský soud to ale zrušil, protože podle něj „musí jít o nepředvídatelnou změnu ve schůdnosti, již chodec nemůže předpokládat“, ovšem když bylo pořád pod nulou a chodník „na první pohled namrzlý a […] mírně posněžený“, stěžovatel mohl a měl předpokládat „zhoršenou kvalitu schůdnosti chodníku jako celku“ a zvýšit svou opatrnost při pohybu.
Pan J. Š. namítl, že „výklad městského soudu by v podstatě vylučoval jakoukoliv odpovědnost vlastníka či správce za újmy na zdraví vzniklé v důsledku neprovedení zimní údržby, neboť výskyt sněhu či námrazy v zimním období by nemohl nikdy být považován za nepředvídatelnou závadu ve schůdnosti“.
A Ústavní soud shrnul, že „utrpí-li chodec újmu na zdraví, a tím i zásah do tělesné integrity (čl. 7 odst. 1 Listiny) v důsledku toho, že se na chodníku nachází sníh či led, nemůže být odpovědnost vlastníka (správce) komunikace vyloučena poukazem na to, že pro chodce byl stav chodníku předvídatelný. Je třeba na jedné straně zkoumat, nakolik se chodec choval tak, aby svému úrazu předešel, a na druhé straně zhodnotit, nakolik vlastník komunikace dodržel svou povinnost zajistit, aby tato komunikace umožňovala bezpečný pohyb chodců“.
Co z toho všeho asi tak plyne?
Nebojte se chodit pěšky, ale dávejte na sebe pozor. A ve vlastním zájmu předvídejte, že na některých chodnících nastane závada ve schůdnosti. Jako každou zimu a bohužel jako obvykle. Bez ohledu na úsilí cestářů a právníků, upadnout na předvídatelně neuklizeném nebo nepředvídatelně uklizeném chodníku bolí stejně.
