Hlavní obsah

Glosa: Neplivejme na pomníky, ani na ty ruské

Jan Stránský
vedoucí domácí redakce Seznam Zprávy
Foto: Profimedia.cz

S Valentinou Vladimirovnou Těreškovovou už v Českých Budějovicích nechtějí nic mít.

Jsem poslední, kdo by hájil Rusko a Rusy, kteří schvalují barbarství na Ukrajině. Přesto si nejsem jistý, zda je odebírání čestných občanství a potlačování historie nejchytřejší krok.

Článek

„Právě jsme na budějovickém zastupitelstvu odhlasovali odebrání čestného občanství Valentině Těreškovové. Jako poslankyně ruské Dumy se aktivně podílí na současné válce, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině. Je proto i na sankčním seznamu EU,“ pochlubil se v pondělí na sociální síti českobudějovický radní za STAN Viktor Vojtko.

Pro ty z nás, kdo už trpí ztrátou dlouhodobé paměti – Valentina Vladimirovna Těreškovová byla první ženou ve vesmíru, kam vystartovala v roce 1963. Je po ní pojmenován kráter Těreškovová na odvrácené straně Měsíce.

Jen chvíli před tím vydala agentura ČTK zprávu s titulkem, „Sovětský maršál Koněv už nebude čestným občanem Prahy, rozhodli radní.“

Koněv byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl ovšem také krvavé potlačení povstání v Maďarsku a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi.

Koněv kdysi a Těreškovová dnes se dopustili na straně jedné hrdinných činů, na straně druhé počinů ostudných. Těreškovová schvalujíc neobhajitelné ruské vraždění dnes, Koněv svým angažmá například při bombardování Mladé Boleslavi po válce či podílem na výše zmíněném potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956.

A pak tu máme můj domovský Liberec, kde se léta, ba dekády, debatuje o odstranění Klementa Gottwalda nebo Konrada Henleina ze seznamu čestných občanů. Stále tam jsou.

Je mi blízký výklad historiků, kteří míní, že je lepší dějiny zpětně symbolicky nepřepisovat. Přijde mi například moudřejší ponechat v Jizerských horách kamenný kříž, který si za války přisvojili Němci, než ho skácet do údolí. Což se mimochodem v roce 1945 stalo, aby byl po letech několika místními amatérskými historiky vrácen na místo.

Foto: Jan Stránský, Seznam Zprávy

Kříž v Jizerských horách, který si za války přivlastnili nacisté.

A teď to důležité. U kříže je dnes velká vysvětlující tabule a poznámkové panely uvádějící dějinné události do souvislostí.

Vymazáním Těreškovové nebo Koněva z příslušných seznamů historii nezměníme. Jen ji zamlčíme. Což je, přísně vzato, lež.

Nechtěl jsem to klišé vytahovat, ale v posledku mi nepřijde nic výstižnějšího: „Vím, byla by to chyba, plivat na pomníky, nám zbývá naděje, my byli jsme a budeme, boľšoje vam spasibo, braťja zachvatčiki, spasibo bolšeje, nikogda nězabuděm, nikogda nězabuděm,“ abych citoval Karla Kryla.

Související témata:
Valentina Vladimirovna Těreškovová
Konrad Henlein

Doporučované