Glosa: Hurá, angličtina od 1. třídy? Sama o sobě nás nespasí

Chci povinnou angličtinu od první třídy, vyhlásil ministr školství Mikuláš Bek. A nastalo všeobecné divení. To už není povinné dávno? Tím se chcete chlubit v roce 2024?

Já jsem si tímhle divením prošla o něco dřív. A to když jsem letos vybírala základní školu pro syna. A taky mě hodně překvapilo, že spousta pražských základních škol – i těch od pohledu dobrých a progresivních, některých dokonce „jazykových“ – vyučuje první cizí jazyk až od třetí třídy.

Pak jsem si ale pozjišťovala, jak taková hodina angličtiny v první třídě na typické základní škole zhruba vypadá, a strach, že syn něco důležitého propásne, mě přešel. (Respektive mě to spíš utvrdilo v tom, že dál budu platit soukromou angličtinu.)

Internet je plný chvály na to, jak si děti od nejútlejšího mládí cizí jazyk lehce osvojují, takže je potřeba ho co nejdříve zavést i ve škole. Což dává smysl bohužel jen na první pohled.

Maličké děti lehce se učící cizí jazyk jsou z bilingvních rodin, nebo děti jazykem jinak intenzivně obklopené. Takže se ho přísně vzato ani tak neučí, ale spíš „nasávají“. A to rozhodně nebude případ většiny českých základních škol.

Obávám se, že tam „angličtina od 1. třídy“ zhusta skončí tím, že si budou děti jednou týdně 45 minut s paní učitelkou přeříkávat barvy, zvířátka a zpívat si Old McDonald Had a Farm. (To neříkám jako kritiku učitelů, ale jako konstatování možností současného systému.)

I velcí fandové intenzivní výuky jazyků se shodnou na tom, že mít nebo nemít takovou hodinu je skoro jedno. Jestli to myslíme se zlepšením výuky angličtiny vážně, bude to chtít větší změny než odškrtnout si kolonku AJ v „osnovách“.

Tak například se budeme muset bavit o tom, kde vezmeme všechny ty učitele navíc. Jak budeme hodiny dělit, což je pro výuku cizích jazyků klíčové. A ministr Bek jde mimochodem přímo proti tomu, když chce teď tandemovou výuku omezovat. Jak víc podpořit metodu CLIL – tedy výuku běžných předmětů v cizím jazyce.

Volba vypadá jasná: angličtinu od první třídy zaveďme, uškodit to nemůže a alespoň některé školy to vezmou za správný konec. Ve skutečnosti si ale musíme pohlídat, aby to nebylo kontraproduktivní – aby se politici jen nepoplácali po zádech, že tím „mají splněno“, a dál se o nic nestarali.