Článek
Je věčná škoda, že byznysmen a šéf skupiny Brano Pavel Juříček už opustil horní patra české politiky. Mrzet to musí hlavně Andreje Babiše, protože někdejší poslanec a krajský zastupitel za hnutí ANO by byl vítanou posilou při prosazování myšlenky nové evropské frakce Patriotů pro Evropu. Rozhodně by uměl být přesvědčivější než zvolení europoslanci, kteří v sobě museli na poslední chvíli křečovitě hledat konzervativně-patriotický zápal.
To Pavel Juříček se s tím nemaže. V čerstvém rozhovoru pro Seznam Zprávy se nechal slyšet, že Evropská unie je „skoro horší než RVHP“. Pro připomenutí a zjednodušeně, Rada vzájemné hospodářské pomoci byla ekonomický vehikl z poválečné éry, který sloužil k drancování ekonomik sovětských satelitů, jimž po válce ještě zbývalo nějaké bohatsví, ve prospěch Sovětského svazu, který tou dobou už třicet let plundrovali bolševici.
Z takového fajnového přirovnání původně Stalinova nástroje šíření komunistické moci a současné Evropské unie museli zajásat všichni noví Babišovi přátelé za bruselským sanitárním kordonem. Takovou Kláru Dostálovou by podobný blábol nikdy nenapadl (což jí slouží ke cti).
Pavel Juříček není ve svém srovnání nijak originální. Otcem přirovnání EU k RVHP je ve skutečnosti (a nikoli překvapivě) Václav Klaus, který tento příměr měl podle pamětníků poprvé použít ještě jako premiér, někdy v době podání přihlášky do Unie, tedy dlouho předtím, než se Česko stalo členským státem. Od té doby se k němu také mnohokrát vrátil.
Juříček je vůbec milovníkem silných slov – jako když během covidu označil návrh na 100procentní nemocenskou pro lidi v karanténě za „genocidu“. Abychom byli korektní, řekl: „Mně píší podnikatelé, že to je vlastizrada a genocida vlastního národa. Je to úplná katastrofa.“
Tak možná přece jenom pro jistotu – zvýšení nemocenské může být sporné opatření, ale ani s velkou dávkou velmi zvrhlé fantazie to nemůže být nic ani vzdáleně podobného vlastizradě, natož genocidě. Stejně tak platí, že evropská integrace má mnoho chyb, ale ani náznakem se postavení členských států neblíží pozici, již zaujímaly kremelské satelity v RVHP.
Juříček může mít v mnoha věcech pravdu. Podíl Evropské unie na globálním HDP klesá. Není to z 27 procent na 17 během dvaceti let, jak uvádí, je to spíš (podle dat MMF) z 18 procent na 14, ale pokles to je. Možná by se slušelo dodat, že podíl EU na globálním HDP je přibližně stejný jako podíl USA (15 procent) a že oba tyto podíly vykazují podobné tempo poklesu, přičemž hlavní příčinou je raketový nástup Číny, jejíž podíl na světové ekonomice narostl metrikou MMF za 20 let z devíti na 19 procent.
Měřeno tímto ukazatelem je tedy úpadek Evropy v posledních dekádách zhruba stejný jako úpadek Spojených států. Jenže ve Spojených státech bude pan Juříček zrovna stavět fabriku, takže tady se raději do žádných historických paralel nepouští.
Dlužno podotknout, že problém s konkurenceschopností Evropská unie má. Kdo nestrávil kampaň před evropskými volbami na jiné planetě, musel si všimnout, že z tohoto problému se stalo naprosto mainstreamové téma a dá se očekávat, že míra a smysluplnost různých regulací bude v nadcházejícím volebním období častým námětem debat. Což je mimochodem další věc, která by v RVHP byla předem vyloučena.
Juříček si dále mohutně stěžuje na regulace – od stavebních předpisů po povinné revize strojů – které mu v Česku brzdí byznys a v Americe nejsou, aby vzápětí uznal, že jde čistě o regulace národní, které po nás Unie nevyžaduje buď vůbec, anebo ve výrazně menší míře.
Česká ekonomika potřebuje více úspěšných byznysmenů, kteří dokážou – i díky výhodám jednotného evropského trhu – prorazit na západ i na východ od našich hranic jako pan Juříček (byť jeho angažmá v Rusku je velmi diskutabilní). Česká veřejná debata však potřebuje mnohem méně pitomých přirovnání demokratických projektů (sebeméně dokonalých) k totalitním institucím. Až zase panu Juříčkovi přijde nějaké takové na mysl, doporučujeme napočítat do deseti. Anebo se vrátit do politiky.
