Článek
Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Covid udělal z Čechů opět národ chodců. S turismem jsme začali nejpozději před rokem v březnu, kdy vláda zakázala opustit okres.
Pohorky z nedostatku jiné zábavy ždímaly sněhem nasáklé mechy i v okolí mého rodného horského města. Les byl symbolem svobody.
Koronavirus nyní, zdá se, zvolna ztrácí sílu. Leč lidé chodit nepřestali. Někteří starší boomeři mého typu vyšli během pandemie úplně z formy. Před třemi lety jsem obden v kopcích běhával deset kilometrů, dnes zvládnu jednou týdně sotva půlku. Den poté mě kolena, nestavěná na mou nynější prasečí váhu, bolí tak, že při slézání ze schodů pláču. Takže už neběhám. Chodím. Evidentně v tom, jak ukazují statistiky, nejsem sám. Počet pěších se v Jizerských horách zvedl – tipnu si – trojnásobně.
Chytré hodinky, momentálně snad nejžádanější elektro artikl, na tom mají silnou zásluhu.
Zastavíte-li se na oběd například na Prezidentské chatě, ze sta hostů bude mít přibližně osmadevadesát na levém zápěstí hodinkové sporttestery. Nosí je ostatně i moje drahá matka. Důchodkyně s figurou laně a milovnice výšlapů. Jen málokdy spadne pod 15 tisíc kroků denně. A její o pětašedesát let mladší rachitická vnučka po nich prahne rovněž. Nikoliv ovšem kvůli kondici, nýbrž proto, že „jsou mega“.
Před lety jsem opakovaně listoval inspirativní knihou Born to Run. Dočtete kapitolu a musíte si jít okamžitě zaběhat, byť by to mělo být v papučích.
Existuje i kniha Born to Walk, byť v češtině jsem ji ještě v regálech neviděl. Nevím, ale snad bude mít podobně burcující účinek.
Protože chůze v přírodě dělá z lidí, inu, lepší lidi. Už jen samotný pohyb je samozřejmě prospěšný po všech stránkách. V posledních letech vystupuje do popředí jeho nečekaně kladný vliv na fungování lidského mozku, přesněji řečeno na náladu, emoce, vyrovnanost.
A chodíte-li lesem, je účinek ještě víc turbo. „Víme, že pobyt v přírodě může znamenat pozitivní kontaminaci bakterií, která je antidepresivní, jež je přirozeně obsažena v půdě. V kontaktu s tělem dokáže zvýšit produkci serotoninu ve strukturách mozku,“ řekl Českému rozhlasu Plus psychiatr Vladimír Kmoch. „Při pobytu v přírodě se mírní stresová osa, tedy hladiny stresových hormonů typu kortizolu. Můžeme pozorovat sníženou aktivitu prefrontální mozkové kůry, která se stresem souvisí. Pobyt v přírodě zasahuje i fyzickou stránku člověka – mění se imunita a člověk se celkově regeneruje.“
Abychom ale fenomén chůze neredukovali jen na nevědomé chemické procesy, je tu ještě jedna významná motivace. Přišel s ní turista všech turistů Friedrich Nietzsche: „Všechny skutečně skvělé myšlenky vznikají při chůzi.“