Článek
Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Je těžké, ale užitečné přiznat si, že i vědci se někdy mýlí. A někdy se mýlí i novináři, kteří píší o jejich objevech.
Vědci se třeba nejspíš pletli, když dříve považovali dinosaury za robustní „tlusťochy“. Teď mají za to, že byli mnohem lehčí a ptákům podobnější. Vědci se netrefili, když považovali Nový Zéland za někdejší součást australského kontinentu. Neučili jsme se „pravdu“ ani o sběračích, pastevcích, lovcích a zemědělcích, kteří se měli v historii pěkně střídat. Teď se ví, že ne, žili prý docela v klidu všichni naráz.
To, co vědci popisují, je prostě současný stav poznání. Přiznejme si to a nerozčilujme se nad novou zprávou, že démonizované modré světlo z displejů našich telefonů nemá na náš spánek tak devastující vliv, jak se dosud myslelo. Zjistili vědci.
List The Times v týdnu přinesl srovnání 11 provedených studií a z něj vyplývá, že neexistují důkazy o tom, že by sledování obrazovky vyzařující modré světlo komplikovalo usínání. Modré světlo skutečně potlačuje hormon melatonin, který tělu dává signály, že je čas odpočinku, ale mobily či tablety ho nevyzařují tolik, aby to byl problém.
A co teď s tím? Co se zabarvenými brýlemi? Co s fóliemi, kterými jsme zakryli blikající diody po celé ložnici? Klid. Vědci nabízejí únikovou cestu. Prý ne všichni jedinci jsou na modré světlo stejně citliví. Je tu tedy naděje, že mezi citlivkami jsme právě my a do obrany před modrým světlem jsme neinvestovali zbytečně.
Mnohem pravděpodobnější ale je, že nespavce jednoduše pohltí to, co na mobilu dělají, a proto nespí. To asi nutně nemusí být špatné. Být pohlcen třeba knížkou a zůstat u ní vzhůru půlku noci je (kromě ranního vstávání) bezva zážitek. Vadí nám, když se snažíme spát a nejde to.
Klinický psycholog Michael Gradisar citovaný ve zmíněném článku The Times zkoušel lidem před spaním ordinovat kde co. Překvapivě zjistil, že například po hraní násilných videoher se jeho klientům usíná fajn, pokud jdou spát, tak jak jsou zvyklí. Úplně naopak je to s pracovními e-maily. Jejich čtení večer vyvolává úzkost a tím i nespavost. A to i v případě, pokud byste je četli s rudými brýlemi přes tři fólie.
Mimochodem i na to existuje vědecká studie. Konkrétně od vědců z Lehigh University z americké Pensylvánie. Přístup k pracovním mailům z domova v ní označují za původce syndromu vyhoření, který brání přepnout mozek do „domácího režimu“. Média o práci před několika lety informovala pod titulkem: Nenoste si práci domů, zničíte si soukromý život, varují vědci. Tak tady to zatím vypadá, že se nepletli…