Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká armáda může nabídnout své služby do případné mírové mise na Ukrajině, myslí si bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Účast českých vojáků, pokud se v konfliktu podaří dojednat mír, navrhuje prezident Petr Pavel, opozice je proti.
Ačkoli parametry takové mise jsou zatím v teoretické rovině, situace na Ukrajině je podle Šedivého specifická. A liší se od toho, s čím zatím čeští vojáci mají v rámci mírových misí zkušenosti.
„Zatím všude, kde jsme byli, tak jsme začínali tím, že jsme měli například absolutní vzdušnou nadvládu v těch prostorech. Ty soupeřící strany neměly tak výkonné zbraně, jako jsme měli my a podobně. To tady na Ukrajině samozřejmě není,“ říká Šedivý v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Co říkáte na prohlášení prezidenta, že by se Česko po dojednání míru mělo zapojit do mírových sborů na Ukrajině?
Podle mého názoru bychom neměli stát stranou, je to naše morální povinnost. Zkušenosti, které máme s Rusy a předtím se Sověty, nás vedou k tomu, abychom ve všem vždycky byli pozorní k tomu, co Rusko v současné době dělá. My jsme v šedesátém osmém neměli podporu našich spojenců, tak teď zkrátka musíme hrát roli spolehlivého spojence. A měli bychom ji sehrát i v té případné misi.
Je na takovou misi česká armáda připravená?
Portfolio zkušeností je skutečně hodně široké od použití bojových jednotek pozemních sil přes logistiku po další podpůrné složky, jako je zdravotnictví. Dále třeba používání vzdušných sil, ať už to jsou vrtulníky nebo stíhače a dopravní letadla.
Jednoduše česká armáda má schopnosti, které může nabídnout do takovéto mise. Samozřejmě nejsme schopni zajistit například strategický airlift. Ale rozhodně armáda není v takovém stavu, že by nebyla schopná vyčlenit odpovídající kontingent, který by přispěl k té potenciální mírové misi na Ukrajině.
Má česká armáda zkušenosti s nějakou srovnatelnou misí, jako by případně byla ta na Ukrajině?
Zatím je to hodně teoretická otázka, protože nevíme, jak by ta případná mise vypadala. Úplně přesně takovou zkušenost ale pravděpodobně nemáme. Máme zkušenosti z Bosny a Hercegoviny, pak také z Afghánistánu, případně výcvikové mise v Iráku. Ale mise na Ukrajině by byla specifická řadou oblastí. Máme zkušenosti z misí k oddělování válčících stran, ale ne v tak intenzivní bojové činnosti, jako se odehrává na Ukrajině.
Jiří Šedivý
- Armádní generál ve výslužbě, náčelník generálního štábu v letech 1998-2002, nyní vedoucí katedry bezpečnostních studií vysoké školy CEVRO.
- Vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově (1971–1975), poté postupně velel tankové rotě a tankovému praporu. V roce 1982 se stal zástupcem velitele 18. tankového pluku v Táboře, o čtyři roky později velel 17. tankovému pluku v Týně nad Vltavou.
Jaká další specifika by taková mise měla?
Jde tam o riziko použití zbraní a to, že jde o zbraně výkonné. Zatím všude, kde jsme byli, tak jsme začínali tím, že jsme měli například absolutní vzdušnou nadvládu v těch prostorech. Ty soupeřící strany neměly tak výkonné zbraně, jako jsme měli my a podobně. To tady na Ukrajině samozřejmě není.
Dá se tedy říct, že by šlo o nebezpečnější misi, než s jakou se čeští vojáci setkali doteď?
To záleží na řadě faktorů. Například jaký by byl souhlas jedné a druhé strany s rozmístěním takových vojsk. Jaký by ta vojska měla mandát - jestli by měla například řešit případný potenciální konflikt třeba i použitím síly, nebo jen pozorovatelskými aktivitami. Na to je teď opravdu velmi brzy.
