Článek
Výzkumný projekt Wasteful Generation se snaží zmapovat přístup generace Z k plýtvání potravinami, zároveň hledá i možná řešení. Autoři zjistili, že hlavním problémem u této generace je vyhazování jídla po odstěhování od rodičů. Při bydlení s nimi totiž vyhodí příslušníci generace Z průměrně 30 gramů potravin denně, zatímco po odstěhování je to více než dvojnásobek, a to 66 gramů za den.
Generace Z zároveň méně plýtvá, pokud žije v jedné domácnosti více členů, třeba i vrstevníků. Jednočlenné domácnosti z generace Z průměrně vyhazují 75 gramů potravin denně, u dvou členů je to 44 gramů a až u pěti pak 22 gramů.
Výsledky už dříve ukázaly, že generace Z potravinami plýtvá mnohem více než předchozí generace.
Nově teď z pokračování výzkumu vyplývá, že udržitelné zacházení s potravinami řeší méně hlavně mladší část této generace. „Očekávají, že vedení domácnosti, hospodaření a nakládání s potravinami pro ně bude větší téma později, až se osamostatní a založí své vlastní rodiny,“ uvedla výzkumnice z organizace INESAN Kateřina Rohanová.
Tříletým projektem, který začal v předloňském roce a končit bude v roce 2026, chtějí výzkumníci docílit toho, aby se s potravinami méně plýtvalo. „Generace Z má potenciál stát se klíčovou hnací silou udržitelnosti. Cílem všech aktivit je tento potenciál podpořit a inspirovat mladé lidi k odpovědnějšímu chování,“ uvedla vedoucí projektu Lucie Veselá z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity.
Kdo je generace Z
Do generace Z spadají lidé narození zhruba mezi roky 1997 a 2012, nejmladší z nich navštěvují základní školu, nejstarší studují na univerzitách nebo už pracují.
Rozhoduje pohodlí i finance
Podle výzkumníků je také určitý rozpor mezi povědomím o udržitelnosti, kterým se generace Z vyznačuje, a jejím reálným chováním. Spíše než na samotné plýtvání se ale soustředí například na recyklaci nebo zdraví. „Generace Z si uvědomuje, jak zásadní je udržitelnost, mívá ale problém se tím i řídit,“ popsala Veselá.
Pokud jde o samotné vyhazování jídla, v koši nejčastěji končí ovoce, zelenina nebo pečivo. Výzkumníci z rozhovorů s členy generace Z zjistili, že hlavními důvody pro plýtvání je špatná organizace nákupů nebo špatně plánované vaření a spotřeba. „Často uváděli jako důvod také celkový konzumní přístup společnosti nebo pohodlnost, potažmo dokonce lenost,“ doplnila Veselá. Při rozhodování jsou tak pro generaci Z často klíčové finance anebo právě pohodlí. Při větších, ale méně častých nákupech sice ušetří čas, ale vyhodí pak více potravin.
Starší příslušníci generace Z během rozhovorů uváděli, že se v rámci možností snaží plýtvání minimalizovat, připustili ale, že by mohli dělat více. Zmiňovaná udržitelnost je pro ně spojená především s globální problematikou, jako je ekologie a spotřeba zdrojů. Pro mladší část generace Z je udržitelnost spojená spíše se zdravým životním stylem. „Generace Z se neplýtvat snaží, ale často se jí to nedaří,“ dodává Veselá.
Influenceři jako řešení
Podle výzkumníků je zásadní, aby problematiku plýtvání generace Z vnímala. Zvýšit povědomí o plýtvání potravinami má kampaň Nebuď Trash. Využívá k tomu sociální sítě, aplikaci nebo web. Ze všech digitálních nástrojů jsou ale nejefektivnější influenceři. „Spolupráce s influencery, jako jsou Rozárie Haškovcová, Anna Sochorová a Jan Špaček, se ukazuje jako klíčová pro dosažení autentického propojení s mladou generací,“ popsala Veselá.
Interaktivní aplikace Nebuď Trash, kterou vytvořil tým z Univerzity Karlovy, se snaží propojit vzdělávání s motivací a přispět ke změně návyků generace Z. Podle dosavadních výsledků sice dokáže efektivně šířit osvětu, podle koordinátora vývoje aplikace Igora Červeného je ale třeba používat pro generaci Z atraktivnější přístup. „Na základě našich poznatků vzniká v roce 2025 vylepšená verze aplikace s důrazem na gamifikaci a větší zapojení uživatelů. Novinky zahrnují nové herní prvky, systém odměn, rozdělení obsahu do kratších bloků a nástroje pro sledování pokroku,“ shrnul Červený.
Studenti mají naopak nízký zájem o aktivity offline, jako jsou přednášky nebo workshopy. K odpovědnějšímu chování tak inspiruje především online komunikace zaměřená na rychlé sdělení a snadno aplikovatelné rady. „Kampaň ukázala, že generace Z oceňuje praktické informace prezentované atraktivní formou. Do budoucna chceme ještě více zatraktivnit online vzdělávání a nabídnout konkrétní tipy, jak plýtvání omezit,“ řekla koordinátorka kampaně z Provozně ekonomické fakulty MENDELU.
