Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Rodiče dnešních osmáků, demonstrujte před MŠMT!“ napsal si na Facebook Ondřej Šteffl, ředitel společnosti Scio, který se 20. května stal jedním z deseti poradců ministra školství Petra Gazdíka (STAN).
„Místa pro vaše děti nebudou stejně jako letos. A na gymnáziích už vůbec ne. A bez vaší hlasité iniciativy se to nezmění,“ vyzývá rodiče k akci.
Na střední školy se začaly hlásit silné populační ročníky, na což ale není současná kapacita některých škol uzpůsobená. Situace se liší kraj od kraje, ale problém bývá zpravidla v tom, že složení nabízených oborů neodpovídá poptávce školáků.
Šteffl přitom připomíná, že na střední vzdělání – stejně jako na to základní – má každý žák v zemi právo.
„Pokud je více dětí, než je v daném regionu míst na školách, a nedostaly by se na žádnou střední školu, to by bylo v rozporu s Ústavou,“ upozornil ministerský poradce.
Ministr školství Štefflovu výzvu k demonstracím mírní. „Vnímám to samozřejmě jako nadsázku,“ uvedl pro Seznam Zprávy. Pokud by rodiče chtěli něčeho dosáhnout demonstracemi, museli by podle něj jít křičet před jiné budovy. „Demonstrace před ministerstvem by byla zbytečná, kapacita středních škol je totiž v pravomoci krajských samospráv. Samy si určují, jaké střední školy u nich budou,“ odklání problém na vedení krajů.
Zároveň ale odmítá, že by škol byl nedostatek. „Průměrná naplněnost středních škol je 54 %, míst je dostatek. Chybí ale v oborech, o které je zájem. Například v Praze to jsou zejména gymnázia,“ připouští Gazdík.
Podle Šteffla ale kraje tuto nevyváženost bez podpory ministerstva nevyřeší a ta podle něj nepřijde, pokud nebudou rodiče slyšet. „Aby se to změnilo, je potřeba politickou podporu. Je to záležitost krajů, ty na to ale nedostanou peníze, pokud o to nebude žádat veřejnost,“ vysvětluje.
Pomoct by podle něj mohlo také omezení tříd osmiletých gymnázií ve prospěch těch čtyřletých. To ale kraje bez silného tlaku rodičů dělat nechtějí.
Dvě přihlášky jsou málo
Další problém Šteffl vidí v podobě přijímacího řízení. Žáci si v současnosti mohou podat jen dvě přihlášky, a to ještě před absolvováním přijímacích zkoušek. Když potom ve zkouškách neuspějí, nemusejí být v prvním kole přihlášek přijati vůbec nikam a musí řešit odvolání, případně se hlásit na jinou školu, která vypsala druhé kolo přijímacích zkoušek. Podle Šteffla by přihlášek mělo být víc.
Ministr Gazdík popisuje, že má ministerstvo v plánu změnit celé přijímací řízení, především zrušit jeho jednotnou podobu a až poté určit počet jednotlivých přihlášek. „Jednotné přijímací zkoušky neplní žádný účel pro stát ani pro studenty,“ řekl Gazdík.
Na tom se s ním shoduje i jeho poradce Šteffl, i přestože je ředitelem firmy Scio, která připravuje srovnávací zkoušky pro vysoké školy. „Zpětný dopad jednotných přijímaček na celý systém je velmi negativní. Testy stejně nikdy nepostihují cíle vzdělávání v celé šíři,“ uvedl.
