Fridrichová o konci 168 hodin: Kritizované reportáže měly politický podtext

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dramaturgyně a moderátorka Nora Fridrichová se pár týdnu k dění na Kavčích hrách nevyjadřovala, ale teď se rozhodla bránit svůj zrušený pořad 168 hodin. Vysvětluje to tím, že „vedení České televize i jejího zpravodajství ho opakovaně veřejně haní“.

Fridrichovou k reakci vyprovokovala Součkova slova, když ji označil jako někoho, kdo „poškozuje hodnoty“ veřejnoprávní televize a „ohrožuje všechny“.

Poslala kvůli tomu e-mail všem zaměstnancům ČT, kde vysvětluje, jak taková osobní kritika pro ni byla „bolestivá“. Ale především podrobně vůbec poprvé reaguje na odůvodnění generálního ředitele Jana Součka, proč se rozhodl 18 let vysílaný týdeník se stabilní diváckou základnou nečekaně zrušit. Redakce Seznam Zpráv má dopis k dispozici.

Moderátorce v první řadě vadí argumentace tím, že některé odvysílané reportáže podle rozhodnutí mediálních rad porušovaly zásady mediální objektivity definované zákonem, ale i Kodex ČT.

„Chci upozornit, že toto se pravidelně děje i ostatním zpravodajským a publicistickým pořadům v ČT, a zejména pak těm, které vyrábějí kritickou žurnalistiku,“ píše Fridrichová. „Velmi mě mrzí, že vedení televize teď toto používá jako bič vůči pořadu 168 hodin, navíc selektivně jen vůči němu.“

Zároveň se pozastavuje nad tím, že převážně jde o reportáže staršího data, odvysílané za předchozího vedení televize v čele s Petrem Dvořákem, které vůči pořadu takto ostře nepostupovalo ani náznakem.

Kritika se týká například reportáží Na chudý lid přísnost (o insolvencích, odvysíláno v září 2022), Pro všechny (manželství homosexuálů, červen 2022) nebo třeba Rozhodnutí promluvit (o větší ochraně dětí při domácím násilí, červen 2024).

„Není rozhodně pravdou, jak stojí v interní komunikaci od generálního ředitele, že ani jedna z reportáží neměla politický podtext. Měly ho naopak téměř všechny,“ zdůrazňuje Nora Fridrichová, čímž naznačuje, že za zrušení 168 hodin mohly být tlaky nespokojených politiků.

Moderátorka se v dopise také podivuje nad „náhlou kritikou“, když upozorňuje, že všechny reportáže, které šly do vysílání, podléhaly schválení nadřízenými –⁠⁠ což dnes jsou šéfredaktor Michal Kubal a jeho zástupkyně pro publicistiku Aneta Snopová.

„Není nám jasné, proč od nás a naší práce teď dávají ruce pryč, když reportáže vždy schválili a jsou pod nimi podepsaní. Pokud to jako vedoucí udělám, musím za reportáží stát i po jejím odvysílání, ne že se pak zničehonic postavím proti. A to přesně se nám opakovaně dělo. Přitom jde o nepsaný televizní zákon, jinak redaktor stojí sám jako voják v poli,“ podivuje se Fridrichová.

Úplně tak to není, protože Aneta Snopová měla s Fridrichovou obecnější spor. Nechtěla, aby reportéři 168 hodin „přepadávali“ politiky s mikrofonem a kamerou na chodníku, ale nejprve je předem oslovili e-mailem. Fridrichová nařízení odmítla a postavila se mu.

Způsob natáčení a zpracování reportáží nebyly jediné důvody, proč generální ředitel Jan Souček škrtnul týdeník 168 hodin. Argumentoval také spory ve Fridrichové týmu a stížnostmi některých reportérů, že čelí bossingu ze strany moderátorky.

Ta se v e-mailu brání, že za celý rok nikdy neřešila žádné takové podezření se svými nadřízenými –⁠⁠ ředitelem zpravodajství a publicistiky Petrem Mrzenou ani šéfredaktorem Michalem Kubalem.

„Pokud je problém se zaměstnancem, jeho nadřízený má přece účinné instrumenty, jak věc okamžitě vyřešit. Není nám známo, že by u nás za celý rok nastala situace, která by se takto řešila, my o ní aspoň nemáme jediný písemný záznam,“ argumentuje Fridrichová.

Tím vším reaguje na interní newsletter ČT z minulého týdne, kde generální ředitel Jan Souček zaměstnancům vysvětloval důvody zrušení pořadu 168 hodin. „Postavil jsme se k situaci čelem, protože jsem to první řadě já, kdo dává za chod nejsilnějšího veřejnoprávního média v zemi hlavu na špalek,“ píše ředitel Souček.

Dále vysvětluje, že rozhodnutí vyřadit týdeník uprostřed léta z podzimního vysílacího schématu prý v žádném případě nebylo ukvapené. Souček zároveň odmítá, že by na zrušení pořadu byl vyvíjen tlaky ze strany politiků.

Za „poslední kapku“ zrušit pořad označil přestřelku mezi Norou Fridrichovou a jejím bývalým nadřízeným Markem Wollnerem v bulváru. „Toto chování je pro mě naprosto nepřijatelné, nemohl jsem to přejít mávnutím rukou. Jedna z nejvýraznějších tváří veřejnoprávní televize nejen poškodila své jméno, ale i ohrozila důstojnost ČT a tím pádem nás všech,“ napsal Jan Souček v závěru svého sloupku v newsletteru slova, která Fridrichovou přinutila k reakci.

Mluvčí České televize Vendula Krejčová v pondělí pouze dodala, že „důvody zrušení pořadu 168 hodin byly ze strany vedení ČT v médiích opakovaně vysvětleny“.

Nora Fridrichová bude v úterý hostem podcastu Seznam Zpráv Mediální cirkus.

Aktualizovali jsme o vyjádření mluvčí ČT.