Článek
Fremr uvedl, že v této chvíli pro něj nejsou primární ambice stát se ústavním soudcem, „ale vypořádat se nějakým uspokojivým způsobem s těmi obviněními, která proti mně kritici vznášejí. A ta otázka, jestli se stanu nebo nestanu ústavním soudcem, v této chvíli pro mě ustupuje do pozadí,“ řekl v Interview ČT24.
Obává se ale toho, jak by jeho případná rezignace byla vnímána. „Mám za to, že kdybych – a zvažoval jsem a zvažuji stále tuto alternativu – rezignoval nyní, tak mám jednu velkou obavu, že by to mohlo být vykládáno jako jakési doznání,“ uvedl.
Ústav pro studium totalitních režimů l (ÚSTR) dnes upřesnil, že soudce Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal ÚSTR z Archivu hlavního města Prahy.
ÚSTR, který se nyní zabývá Fremrovým působení v komunistické justici, to dnes uvedl na svém webu. Fremrovu kandidaturu na ústavního soudce schválil Senát. Prezident Petr Pavel ho však zatím nejmenuje kvůli informacím o jeho rozhodování v minulém režimu.
„Soudce Robert Fremr, jehož působením v komunistické justici se nyní zabývá Ústav pro studium totalitních režimů, odsoudil mezi lety 1983-85 za emigraci ve 124 samostatných případech celkem 172 osob… Pět osob bylo odsouzeno v přítomnosti k nepodmíněným trestům, třem z nich byl později odvolacím soudem změněn trest na podmíněný,“ sdělil úřad.
Emigraci trestal komunistický režim jako opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákoníku.
Ústav dnes upřesnil počty odsouzených. Dříve uvedl, že podle předběžné rešerše Archivu hlavního města Prahy soudce Fremr za „nepovolené opuštění republiky“ odsoudil ve 105 případech celkem 145 osob.
Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické.
Prezident čeká na názor týmu badatelů
Fremra, místopředsedu Vrchního soudu v Praze a trestního soudce s mezinárodním renomé, nominoval do Ústavního soudu prezident Pavel. Fremr sice získal těsný souhlas Senátu, pak se ale objevily nové informace o jeho působení v 80. letech. Prezident proto odložil jmenování, dokud vše neprověří.
Tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů pod vedením Petra Hlaváčka nyní zkoumá Fremrovu profesní minulost na pozadí fungování normalizační justice. Základní zpráva by měla vzniknout do konce srpna. Na informace z archivů a výsledky bádání čeká i prezident Pavel - podle nich se rozhodne, zda jmenuje Fremra ústavním soudcem.
Výzkumníci se budou zabývat především kauzou Olšanské hřbitovy z roku 1988. Tento případ Fremr rozhodoval, důkazní materiály v něm podle ústavu manipulovala Státní bezpečnost. Historici přezkoumají i případy odsouzených za emigraci. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno přes 110 000 lidí, což z nich podle ÚSTR činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel v komunistickém Československu.
