Článek
Během rekonstrukce kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi byl 21. listopadu 1910 objeven zazděný výklenek v severní stěně věže. V něm byly uloženy kosterní ostatky, které se považují za autentický pozůstatek Jana Žižky.
Mezinárodní tým (Brazílie, ČR, Itálie) nyní využil digitální model nalezené Žižkovy lebky, tzv. čáslavské kalvy, který vznikl v roce 2014.
Při práci s kosterním materiálem bylo využito nejnovějšího postupu forenzní rekonstrukce podle lebky, nazvaného „strukturální aproximace“. Metoda vznikla při studiu a pokusu o přiblížení tváře sv. Ludmily.
Metoda je založena na statistické analýze tomografických skenů živých lidí a digitálních modelů lebek z archeologických výzkumů po celém světě. Metrické závislosti v obličejové části lidské lebky a také mezi kostí a měkkými tkáněmi člověka, definované právě strukturální aproximací, dnes využívají specialisté v kriminalistice i v medicíně.
Forenzní zkoumání a aproximace obličeje podle kosterního materiálu z Čáslavi proběhlo díky počítačovému programu OrtogOnBlender, který je od dubna 2024 zdarma (Open Source software) a s plnou českou podporou dostupný všem zájemcům o 3D dokumentaci i lékařům v ČR, metoda tedy už dnes pomáhá živým pacientům na operačních sálech nemocnic po celém světě.
Výsledné obrazy tváře Jana Žižky vědci prezentují ve dvou variantách. V prvním případě jde o plně objektivní vyobrazení bez drobných obličejových detailů, o kterých vědci nic nevědí. Proto je obraz jen v šedém provedení, se zavřenýma očima a bez vlasů i vousů.
Druhý přístup již ukazuje plnohodnotný obličej v barvě, doplněný o řadu spekulativních detailů (jako je právě barva očí, barva vlasů, účes a podobně).
Tato poslední etapa rekonstrukce obličejů je již z velké části uměleckým vkladem. Z výzkumu ani z písemných pramenů nemáme totiž žádné informace o barvě očí, barvě vlasů, délce vlasů, účesu a přesném odstínu pleti.
Tyto spekulativní doplňky vzešly z mezioborové diskuze všech zainteresovaných odborníků (antropologů, archeologů a historiků).
„Je to tedy zatím jen digitální model, který by bylo možné převést do reálného modelu, plastiky z různých materiálů, třeba 3D tiskem,“ uvedl Jiří Šindelář, geoinformatik z nestátní neziskové výzkumné organizace Naše historie, která výzkum vedla.
Na výzkumu se dále podíleli Cicero da Costa Moraes, 3D designer, ARC team Brazil, Matěj Šindelář, specialista na 3D fotogrammetrii z organizace Naše historie, archeoložka Zuzana Thomová z Jihočeského muzea, ředitel husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka, brazilský chirurg Thiago Beaini a italský antropolog Francesco Maria Galassi. Žižkovu tvář vytvořili během 14 dnů.
