Hlavní obsah

Forma odvolání Váchy nemá v církvi co dělat, říká kněz. Sám má mše v hospodě

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

V České u Brna dnes celebrují pravidelnou mši v předsálí hospody. Akce se spontánně mění i ve formu podpory kněze Marka Orko Váchy.

Bohoslužba Marka Orko Váchy v hospodě vzbudila emoce mezi věřícími. V České u Brna ve čtvrtek slaví mši v podobných prostorách. „Žádná novinka,“ říká kněz Jan Hanák. Způsobu, jakým pražský arcibiskup Váchu odvolal, nerozumí.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mše v sýpce Břevnovského kláštera, kterou na konci ledna odvysílala TV Noe, rozdělila věřící. Arcibiskupství pražské zareagovalo odvoláním oblíbeného kněze Marka Orko Váchy ze služby vikáře akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde měl částečný úvazek.

Arcibiskup Jan Graubner i někteří další hodnostáři faráři vytkli, že mši z pořadu Hospodin v hospodě sloužil v rozporu s liturgickými předpisy.

Mnoho věřících se ovšem staví na stranu odvolaného kněze. Podporu mu v dopise arcibiskupovi vyjádřili i jeho jihomoravští farníci. Vácha zůstává farářem v Lechovicích na Znojemsku i po středečním setkání s přímým „nadřízeným“, brněnským biskupem Pavlem Konzbulem. Ten sice apeloval na „svědomité dodržování“ liturgických pokynů, ale zároveň ocenil Váchovu dlouhodobou práci.

Už dnes bude celebrovat mši v předsálí hospody U Baumannů v České u Brna kněz Jan Hanák. Pravidelná akce se spontánně stává vyjádřením podpory Váchovi. „Myslím, že je potřeba teď tu bouři hlavně zklidnit,“ říká Hanák v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Bohdalický farář i publicista v minulosti sloužil mše třeba v káznici nebo na pódiu trutnovského hudebního festivalu.

Řekněte, jak bude čtvrteční mše vypadat?

V přísálí srazíme hospodské stoly. Vznikne jeden velký, v té chvíli oltář. Kolem něho se sejdeme a slaví se eucharistie, podobně jako Ježíš slavil s Emauzskými učedníky. Když Mše svatá skončí, tak se stoly rozhodí, změní se struktura prostoru. V České u Brna se také pije pivo, samozřejmě až po mši.

Jak jste zmiňoval na sociálních sítích, kritika břevnovské mše Marka Orko Váchy se částečně dotýkala i vás. Neobáváte se také zásahu od vyšších církevních hodnostářů?

Absolutně se toho neobávám. Církev má diecézní strukturu. Mým představeným je brněnský biskup, nikoli pražský. A v další úrovni je to v podstatě papež František, když to velmi zjednoduším. Nemluvě o tom, že v církvi existuje staré zemské uspořádání a já jsem na Moravě.

„Pražského scénáře se nebojím“

Nicméně i brněnský biskup ve středečním oficiálním vyjádření apeloval na Marka Orko Váchu ke svědomitému dodržování liturgických pokynů. Nebude to mít dopad i na vás?

S biskupem Pavlem jsem shodou okolností mluvil. Najdeme velmi dobrou společnou řeč, jak dál. Ani zdaleka se nebojím nějakého pražského scénáře.

Lidé, kteří nejsou zběhlí v církevních zvyklostech a liturgii, se ptají, o co ve věci odvolání Váchy skutečně jde?

Vnímám to tak, že došlo k nevoli některých katolíků, kterým způsob slavení Mše svaté přijde nesprávný a shazuje to, co je nejposvátnější. Pro katolíka je tento způsob bohoslužby úplné centrum života. Někteří lidé ji musí mít v posvátném prostoru kostela. Ale samozřejmě v církvi nejsou jediní. A to je v pořádku. Mimochodem řecké slovo catolicos znamená všeobecný. Je to o rozmanitosti.

Přitom se Mše svaté poměrně běžně celebrují i na jiných místech než v kostele.

Není to žádná novinka. Vím, že se teď hodně mluví o kriminálech, podzemní církvi za komunistického režimu. To podle mě není úplně argument, protože to v daných chvílích nešlo holt jinak. Nicméně je normální, že se Mše svatá slaví v létě na louce, na táboře, nebo v domácnostech u nemocných lidí.

V čem tedy mše v sýpce Břevnovského kláštera tak vybočila?

Liturgická pravidla mluví o vhodném prostoru. Pro mnoho lidí je červený hadr hospoda. Víme, že to v případě Břevnova úplně hospoda nebyla, ale nějaké přísálí. Nečepuje se u toho pivo. To se pije až potom, ale chápu, že se to někomu nelíbí a vnímá to jako profanaci (zneuctění).

A teď budu kritický sám k sobě - protože jsem kněz - kolikrát se stane, že se odehrává Mše svatá v kostele a všechno je tip ťop podle liturgických předpisů, jenže je to formální a bezduché. Může to být mnohem větší profanace než intimně prožitá Mše svatá třeba v přísálí hospody.

A co tedy bylo tak jiné na mši u Orko Váchy?

Zarezonovalo to, protože mši vysílala televize. Když jste přímo na místě, vnímáte to jinak než na obrazovce. A když se vám to nelíbí, vyvolává to zbytečné kontroverze.

Mohlo to negativně zapůsobit na věřící, kteří nemají zkušenost se mší jinde než v kostele?

Bezpochyby. Mnozí kritici namítají, že přece v hospodách nemusíme dělat Mši svatou, ale může to být jiná forma bohoslužby nebo kázání. A tím pádem by to nevadilo. Jim často vadí, že je to ta nejposvátnější věc. Rozumím tomu, ale moje zkušenost je taková, že kázání a slovo jsou velmi důležité, ale ze všeho nejdůležitější je eucharistie - centrum Mše svaté. Krev páně. To je komunikace, která jde jinak než přes rozum. To je přímá linka mezi člověkem a Bohem a je velmi důležité, že se to tam děje a lidi to opravdu oslovuje. Najednou jako kněz a kazatel ustoupíte stranou, protože nejste vůbec potřeba a nemáte překážet. Někteří věřící mají problém s kostelem. Mám nad nimi zlomit hůl? Jsou to mnohdy lidi, kteří v kostele slyšeli, že tam nemají co dělat.

Jak to myslíte?

Díkybohu se to mění. Není to tak dávno, kdy rozvedení lidé měli pocit, že v kostelech nemají být. O lidech LGBT ani nemluvím. Mluvilo se hodně idealisticky, jak má člověk žít. A věřící se s tím někdy ani nepotkával. Mnohdy ti lidé toužili, ale nebyli schopní v tom kostele být.

Ale zpátky k břevnovské mši. Měl podle vás kněz Vácha udělat něco jinak?

Vůbec nebudu Orka soudit. Věřím svědectví lidí, kteří tam byli. Pro mnohé to bylo zásadní a důležité. Ale když člověk sedí u telky a dívá se zvenku, tak si říká, že já bych třeba něco udělal jinak. Tohle si já neříkám, protože vím, že třeba na trutnovské stagi se něco odehraje a vy musíte reagovat. Hodně se mluvilo o chybějícím ubruse. To je zástupná věc. Někomu vadilo, že Ježíšovo evangelium nečetl kněz. Služba kněze je součástí liturgie, aby v síle Ducha svatého něco řekl. Tady četl evangelium Dan Herman (bývalý ministr kultury), svá svědectví řekli další lidé.

Někomu vadilo nádobí nebo nedopité pití. Ale to nebylo o tom, že by tam někdo popíjel. Nádobí tam jednoduše bylo proto, že se tam narvala spousta lidí a už nebylo možné je uklidit.

Mše vyvolala řadu všemožných reakcí. Vnímáte je jako širší spor mezi tradicionalisty a liberálnějšími věřícími?

Byl bych rád, kdyby to nebyl spor, ale spíše respektování rozmanitosti. Ale rovina sporu tam bude vždycky. Jednou to říkal papež František a mluvil mně z duše: liberálové i konzervativci v církvi se moc potřebujeme. Je to vzájemná dynamika. Liberál něco posouvá a konzervativec akcentuje podstatné hodnoty. Vzájemně si prospíváme, i když to hodně zjednodušuju.

Rád bych řekl, že celou věc považuju za anomálii. Pohoršení je normální. Na to jsme zvyklí. Za mě je problém, jak zareagoval arcibiskup Jan Graubner. Tomu úplně nerozumím.

„Přijde mi to jako naštvání“

Narážíte na formu odvolání?

Nejsem pražský arcibiskup a nemám vidění těch věcí jako on. Je to jeho kompetence. Ale jestli je to tak, že Orkovi poslal nějaký strohý jednovětý dopis a k odvolání došlo bez jakéhokoli udání důvodu? A to vysvětlení se postupně dostávalo z arcibiskupství jak z chlupaté deky až po otázkách médií. Je to způsob, který nemá nikde, ani v církevním prostoru co dělat. Dokonce i kanonické právo na to pamatuje. Biskup je pastýř a má nějakou autoritu. Když se mu něco nelíbí, má právo pokárat kněze. Ale minimálně se sejdou a nějak se o tom pobaví. Když dotyčný na biskupovy rady kašle, tak ok. Pak se může stát, že biskup řekne: ano nechceš, ale pak nemůžeš působit v mojí diecézi. Ale zdá se, že k tomu vůbec nedošlo.

Navíc když se podíváte, jak Orko dříve mluvil o biskupech i Janu Graubnerovi, tak byl velmi, velmi korektní. V tomto smyslu mi to přijde jako nějaké arcibiskupovo naštvání.

Takže to byla jen nějaká záminka, jak se zbavit oblíbeného kněze?

To už hodně spekulujeme. Osobně si myslím, že se jednoduše Jan Graubner a Marek Orko Vácha v mnoha věcech nepotkávají. Nebyla to jen mše na Břevnově. A tohle mohla být poslední kapka. Nicméně vypadá to tak, že v sobě možná nechal převážit naštvání. Nevím to, ale vypadá to tak.

Na druhé straně to nevidím jako prohru. Zase to ukazuje, že společenství církve není žádná sekta. Bouře je veliká a je vidět, že nejsme jednoho názoru a je dobře, že se o tom mluví. Třeba nás to někam posune.

Bude čtvrteční celebrace v předsálí hospody nějakou formou protestu?

Ne. Tak nebyla zamýšlena. Sešlo se to naprosto náhodně. Žádná provokace, ani souvislost. Je to pravidelná událost. Nejsem z okolností nadšený. Ale je mi jasné, že tam bude o něco víc lidí, nějaká média. Musíme to nějak zvládnout. Ale na té mši v hospodě bývá úžasné, že se nás tam schází šedesát, sedmdesát. Je to o intimitě, která ve čtvrtek bude scházet.

A nemůže setkání právě proto nabrat nějakou formu vymezení vůči postupu pražského arcibiskupa?

Nějakou formu protestu určitě nebudu podporovat. Je to Mše svatá. To je podstatné. Jasně, že se tam pravděpodobně otevře tohle téma. Ale už to zabouřilo dost. Teď je potřeba jít dál a směřovat k podstatě.

Co břevnovská „aféra“ udělá s děním v církvi? Neobáváte se, že další kněží skončí jako pan Vácha?

Neobávám. Teď to vypadá jako celý svět. Vyšumí to. Za mě je prospěšné, že se tyto věci otevřely. Možná to někoho inspiruje tak, nebo onak. Myslím, že nám ve velké většině jde o podstatu. Ve formě si mnohdy nemusíme porozumět. Někdo třeba miluje Tridentskou starou latinskou liturgii. Takový způsob mše mě neoslovuje, ale některé lidi ano. Ale dokážeme se pochopit.

Lze říct, že spor o formu mše je trochu malicherný?

Není to úplně malicherné. Žijeme ve společnosti, která má řády a předpisy. To je přirozené a umožňuje nám to se mezi sebou nepomlátit na něčem. Řád je v pořádku a nasměruje člověka. Jako mladý kněz jsem se snažil inovovat Mši svatou, abych za pár let zjistil, že dělám úplnou pitomost. Je důležité být v těch slovech plně přítomný. A pak to funguje. Je to živé, aniž byste cokoli měnil.

Jsou to Ježíšova slova: je člověk pro sobotu, nebo sobota pro člověka? To byla reakce na mnohé liturgy jeho doby. Říkali, že v sobotu se nesmí pracovat a on to porušuje. Obrací to: předpisy jsou tu od toho, aby nám pomohly. Když budu cizelovat jen pravidla, která slouží ke komunikaci mezi lidmi i Bohem, tak nakonec Boha a lidi úplně nahradí.

Takže na to není jasná odpověď. Řád je dobrý, ale musí být v jasné pozici. Není to cíl, ale prostředek.

Doporučované