Článek
V příštím týdnu se proto sejde se zástupci energetických společností, Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle zprávy Eurostatu se ceny plynu pro domácnosti loni ve druhém pololetí z celé Evropské unie nejvíc zvýšily v České republice.
„Musíme zjistit, proč to neodpovídá realitě. To, jestli si za tím stojí Eurostat, nevím, ale ta data dodávají naše instituce. A musíme zjistit, jaká je tady odpovědnost Energetického regulačního úřadu, jaká je odpovědnost Českého statistického úřadu. My víme, a stačí se podívat na prohlášení a fakta, která předkládají energetické firmy, že ta čísla prostě nesedí a že naši občané tyto částky neplatí,“ doplnil Fiala, který chce na jednání příští týden zjistit, kde je problém.
„Co víme, je, že to, co bylo zveřejněno, neodpovídá ani v těch částkách a neodpovídá to ani v tendenci. Prostě ty ceny se vyvíjely jiným způsobem, otevřeně to říkají klíčoví energetičtí hráči na trhu, a jestli vám například firma, která má 40 procent trhu s elektřinou, řekne, že takovéto ceny by mohly platit maximálně u dvou až tří procent jejich zákazníků, tak jasné, že ta čísla prostě dohromady nesedí. Je to věc, která potom zbytečně zneklidňuje českou veřejnost, a oprávněně zneklidňuje. Musíme mít jistotu, že pracujeme i ve veřejném prostoru s čísly a daty, která odpovídají realitě,“ dodal Fiala.
Unijní statistický úřad ve středu oznámil, že ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v ČR zvýšily meziročně o 231 procent, zdaleka nejvíce ze všech zemí EU. Například na Slovensku růst činil 18 procent a byl druhý nejnižší v EU. Podle Eurostatu sběr dat a použitá metodika odpovídají cenám, jak jsou účtovány zákazníkům. „Konečné ceny, které platí zákazníci, zahrnují kompenzační opatření přijatá vládou,“ uvedl Eurostat.
Mluvčí ERÚ Michal Kebort ve středu upozornil na to, že ceny uváděné Eurostatem vycházejí z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu určených novým zákazníkům. Drtivá většina lidí v Česku tak v té době platila za plyn nižší ceny.
