Článek
Součástí připravované důchodové reformy má být i velmi jednoduché přihlášení se ke společnému vyměřovacímu základu manželů. Zjednodušeně popsáno se sečtou dva důchody a rozdělí se přesně na poloviny.
Férové rozdělení penzí mezi manžele má vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení a minulý týden v úterý po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), že se s tím počítá i po lednovém zavedení výchovného.
„Hledáme ještě i jiné nástroje, jakým způsobem ocenit a podpořit rodičovství,“ řekl novinářům ministr Jurečka.
Podle zdroje Seznam Zpráv, který je obeznámený s připravovanou reformou, má být možnost přihlásit se ke společnému důchodu maximálně jednoduchá. S pomocí počítače se obrazně řečeno na dva kliky přihlásíte, ale případně i odhlásíte od sdílení vyměřovacího základu.
Přihlášení ke společnému důchodu tak nemusí být natrvalo, ale jen po dobu, po kterou to bude oběma manželům vyhovovat.
Podobně popsala připravovanou změnu i CNN Prima News, tedy že férové rozdělení penzí budou moci manželé kdykoliv zrušit.
Právě dobrovolnost společného vyměřovacího základu už loni v létě zdůrazňovala i náměstkyně ministra práce Iva Merhautová.
„Už v minulých obdobích o tom komise jednaly a naráželo se na nejrůznější komplikace. Ideální by bylo, aby spolu manželé prožili celý život, ale máme spoustu rozvedených párů a nesezdaných párů a podobně. Určitě bychom to navrhovali na bázi dobrovolnosti,“ vysvětlovala Iva Merhautová, vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek na Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Odrazový můstek k dalším změnám
Odborníci oslovení redakcí Seznam Zpráv popisují, že důležité budou i další, zatím neznámé, okolnosti společného vyměřovacího základu manželů.
Podívejte se na průměrné důchody mužů a žen – právě jejich rozdílná výše je jedním z důvodů pro zavedení společných důchodů:
Propad v prvním čtvrtletí letošního roku je způsobený zavedením takzvaného výchovného, které za každé odchované dítě ženám důchodkyním automaticky zvýší penzi o 500 korun.
Například Hana Stelzerová, ředitelka České ženské lobby, mluví o tom, že je to vhodný nástroj na vyvážení toho, že se jeden z partnerů rozhodne pečovat a druhý zaujme roli toho, kdo vydělává. A rovnou zmiňuje, že pokud společné důchody budou dobrovolné a kdykoliv odvolatelné, neměl by se nástroj omezovat pouze na manžele.
„Nemělo by se to vztahovat jen na manželství, ale na jakýkoliv partnerský vztah, kdy se partneři rozhodnou, že je férové, že když jeden obětuje kariéru a druhý vydělává, tak si tímto způsobem mohou kompenzovat nerovnost v penzích,“ zdůrazňuje ředitelka České ženské lobby.
Marie Oujezdská, ředitelka Národního centra pro rodiny, zase zmiňuje, že by se mohl společný vyměřovací základ zavést už v době, kdy jeden partner pečuje a druhý vydělává, a ne až zpětně v důchodu.
„Mohlo by to velice pomoct. Navrhovali jsme to pro dobu, kdy má jeden z rodičů zkrácený úvazek. Po tu dobu to má velký smysl. V dnešní době výpočetní techniky by mělo být možné to udělat i jen po určitou dobu,“ říká Marie Oujezdská.
Tedy že by byla možnost, aby se do společného vyměřovacího základu započítávaly jen roky, na kterých by se manželé shodli, že byl jeden z nich znevýhodněn kvůli péči o rodinu.
Jaroslav Vostatek, expert na penze, člen předchozí důchodové komise a profesor ekonomie, připomněl, že princip společného důchodu pro manžele zavedli v Německu.
„A zároveň se tím ztrácí nárok na vdovský důchod, to je s tím spojené. Nevím, jestli se to u nás takto domyslelo,“ upozorňuje expert přednášející na Vysoké škole finanční a správní.
Kratší doba pojištění, úpravy výpočtu důchodu
Před blížícím se představením důchodové reformy, k čemuž by mělo dojít podle informací Seznam Zpráv tento čtvrtek pět minut před dvanáctou hodinou, už je zřejmé několik základních penzijních novinek.
Ministr práce Marian Jurečka například mluvil o tom, že nově bude stačit 25 let důchodového pojištění k zajištění si nároku na penzi, aktuálně je potřeba 35 let.
Stejně tak ministr práce zmiňoval, že nově se bude více přihlížet k tomu, aby statisticky lidé strávili v průměru 21,5 roku v důchodu namísto toho, aby se důchodový věk statisticky stanovoval na 65 let, jak je to nyní.
„Abychom nastavili férový, objektivní princip, kdy hranice odchodu do důchodu bude spjatá s tím, jak se v budoucnu bude odvíjet délka dožití. A aby platil princip, který funguje i dnes: Že průměrná doba pobírání starobního důchodu byla 21,5 roku. To bychom chtěli, aby bylo zajistitelné i do budoucna, je to jeden z klíčových principů,“ uvedl minulý týden ministr práce po již zmiňovaném setkání s prezidentem.
Větší důraz se také bude klást na vlastní spoření na důchod. Státní příspěvek by navíc měl být podmíněný tím, že lidé budou následně sumu na stáří pobírat měsíčně a nevyberou si celý balík naráz. Tak by se měla zachovat původní funkce, že má spoření skutečně sloužit jako doplněk ke státní penzi.
Seznam Zprávy už minulý týden informovaly i o tom, že se jedná i o úpravách výpočtu nových důchodů. Konkrétně by se měly upravit takzvané redukční hranice, které fungují jako systémová záklopka proti nadměrně vysokým penzím.
