Článek
Procento úplných rodin, které tvoří manželé či partneři s dětmi i bezdětní, naopak pokleslo. V minulých letech ale začal znovu růst podíl domácností s dětmi. Vyplývá to z údajů o příjmech a životních podmínkách, které zjišťuje Český statistický úřad. V Česku bylo loni téměř 4,5 milionu domácností, před 15 lety zhruba o 470 000 méně. Na dnešek připadá den rodin.
Polovinu domácností tvořily loni úplné rodiny, tedy manželský či partnerský pár s dětmi i bez dětí. V další desetině domácností bydlí s dvojicí a případnými dětmi ještě třeba dospělí potomci či jiní příbuzní. Neúplné rodiny svobodných či rozvedených rodičů s dětmi a případně i dalšími příbuznými žijí v téměř 9,5 procenta domácností. Dvě třetiny domácností byly loni bez dětí. V 17 procentech domácností pak vyrůstalo jedno dítě, ve 14 procentech dvě děti a ve třech procentech tři a více dětí.
Během posledních desetiletí prošla česká rodina velkými proměnami na pozadí dynamického společenského a ekonomického vývoje a v kontextu dlouhodobých demografických trendů. Rozšiřující se možnosti různorodého směřování individuálních životních drah se promítají do proměn rodiny a stále rozmanitějších forem rodinného soužití.
Ve třech z deseti domácností žije člověk sám. Jednočlenné a dvoučlenné domácnosti tvoří dohromady víc než tři pětiny domácností v Česku. Celkem 18 procent domácností je tříčlenných, 16 procent pak čtyřčlenných. Pět a více členů má necelých 4,5 procenta domácností. Takzvaných nerodinných domácností, které tvoří třeba kolegové či sourozenci, je necelé procento. Důchodcovských domácností je podle statistik 1,5 milionu, v téměř polovině z nich bydlí senior či seniorka samotní.
Za posledních 15 let vzrostl počet i podíl domácností jednotlivců. Klesal pak podíl rodin s dětmi, ten od roku 2017 ale znovu pomalu roste. V roce 2006 bylo v Česku kolem čtyř milionů domácností a samotní muži a ženy žili v necelých 24 procentech. V téměř 36 procentech domácností byly děti. V roce 2011 bylo domácností zhruba 4,2 milionu. V téměř 24 procentech bydlel člověk sám. Bez dětí bylo zhruba 65 procent domácností. Jedno dítě žilo v 17 procentech domácností, dvě v 15 procentech a ve třech procentech pak tři a více dětí. V roce 2016 bylo domácností téměř 4,35 milionu. Jednotlivci žili ve 28 procentech z nich. Úplných rodin bylo 61 procent a neúplných asi 9,4 procenta. Děti vyrůstaly v necelé třetině domácností. Jedno dítě bylo v asi 16 procentech, dvě ve 14 procentech a tři a více ve třech procentech domácností.
„Během posledních desetiletí prošla česká rodina velkými proměnami na pozadí dynamického společenského a ekonomického vývoje a v kontextu dlouhodobých demografických trendů. Rozšiřující se možnosti různorodého směřování individuálních životních drah se promítají do proměn rodiny a stále rozmanitějších forem rodinného soužití,“ uvádí poslední národní zpráva o rodině. Zmiňuje třeba nesezdané soužití, odklad rodiny do pozdějšího věku, rozpady svazků a opakované uzavírání nových, růst počtu narozených mimo manželství, oslabené vazby mezi generacemi či nerovnoměrné rozdělení péče mezi partnery.
Jak lidé vnímají různé formy soužití.
Podle zprávy lidé mají potřebu mít harmonické vztahy a rodinné zázemí, ale skutečné soužití vypadá pak jinak a rodinné dráhy jsou turbulentní. Nejsou také vždy výsledkem svobodné volby, ale reálných podmínek a společenského očekávání a tlaku. „Manželská rodina je však stále nejvíce uznávanou formou soužití,“ uvádí zpráva. Zmiňuje potřebu nestranné rodinné politiky, aby některé rodiny stát nepřehlížel a jiné nezvýhodňoval. Ministerstvo práce pod vedením lidovců se chce na rodinnou politiku soustředit. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví o podpoře rodin s dětmi.
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV) se předloni zaměřil i na takzvané duhové rodiny dvou otců a dvou matek. Uvedl, že jejich počet v posledních letech významně roste. „Lze odhadovat, že v takových rodinách dnes žijí tisíce dětí,“ uvádí studie VÚPSV. Podle ní zkoumané rodiny žily běžný život a děti vedly k samostatnosti, slušnosti a respektu.
Studie poukazuje na to, že děti z duhových rodin mohou mít právně jen jednoho rodiče a registrovaní nemají stejná práva jako manželé. „Chybí společné jmění partnerů, dědické a sirotčí právo, právo na rodičovství, změnu jména,“ vypočítává studie. Podle ní by bylo důležité prosadit v Česku možnost partnerů a partnerek osvojit si dítě svého protějšku. „Taková možnost existovala ještě před pěti lety v zemích ČR kulturně velmi blízkých, například v Německu a v Rakousku. Dnes je v obou z nich již zpřístupněno manželství všem osobám bez omezení,“ uzavírá studie.
