Fanoušci versus policie. Vadí ploty, přísněji bude trestané „pyro“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vypadalo to jako velká věc. V březnu se kvůli „fotbalové válce“ sešel ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s šéfy českého fotbalu a dohodl se s nimi na změnách předpisů pro fanoušky, kterým mimo jiné vadí, že jsou při výjezdech obklopeni vysokými ploty a při cestě na stadion je doprovází velký počet policistů. Avizované změny ale nepřišly, nepřispěly například události kolem finále poháru, kdy se přímo před kamerami prali fanoušci na hrací ploše a do studia České televize přiletěla židle.

Ligový ročník 2024/2025 tak má za sebou první dvě hrací kola, ploty na stadionech zůstaly a nijak se podle fanoušků nemění ani počet dozorujících policistů. Situace se možná otočí příští rok.

„V příštím roce by mělo dojít k úpravě v Dohodě mezi Fotbalovou asociací ČR (FAČR), Ligovou fotbalovou asociací (LFA) a Policii ČR z roku 2017, na jejímž základě bude docházet k úpravě v sektoru hostů, včetně ochranného oplocení,“ napsala Seznam Zprávám policejní mluvčí Hana Rubášová.

Oplocení má podle policie zabránit vstupu fanoušků na hrací plochu, vhazování zakázaných předmětů a vzájemnému napadání mezi fanoušky, tedy vlastně zabránit scénám, jakými byly ty z letošního května v Plzni.

Jako jednu z hlavních priorit pro letošní sezonu si policie stanovila potírání a nulovou toleranci k porušování zákazu pyrotechniky na stadionech. „Policie bude dohlížet na porušování tohoto zákazu, jeho vymahatelnost a s tím spojené vysoké sankce pro osoby, které tento zákaz poruší,“ uvedla mluvčí.

Pro upřesnění, od roku 2021 mohou fanoušci za opakované použití pyrotechniky dostat pokutu až sto tisíc korun.

Fanoušci situaci vidí jinak, kromě plotů jim přijde přítomnost desítek až stovek policistů i na méně rizikových zápasech mnohdy až absurdní. „Jsme normální fanoušci, žádní hooligans. Když jsme ale v loňské sezoně jeli do Hradce Králové na zápas, dva policisté za mnou a kamarádem jezdili i po městě, asi abychom něco neudělali, když jsme šli na záchod. Takových historek znám více, podle mě je to absurdní,“ říká Michael Durčák, moderátor podcastu Sparťanské Noviny a fotbalový fanoušek.

Argumentace fanoušků se může částečně opřít o statistiku trestných činů a přestupků na fotbale. Ty sleduje advokát Tomáš Martinec, před každým zápasem si od policie na základě zákona o svobodném přístupu k informacím vyžaduje informace o porušování zákona na fotbale. V minulé sezoně bylo v české lize odehráno 281 utkání, které navštívilo takřka 1,8 milionu lidí. Policie za celou sezonu zaznamenala celkem 100 přestupků a dvanáct trestných činů.

„Policie je nyní mnohem pečlivější ve vyplňování formulářů, než byla dříve. Na jaře se objevovalo více informací o přestupcích, u kterých nedošlo k omezení osobní svobody, dávají k tomu dodatečné informace,“ říká právník.

I kvůli statistikám přijde Martincovi počet policistů před a na stadionu přehnaný. Jak plyne například z informací iSport, na prvoligové zápasy bývají nasazeny i stovky policistů. Policie bývá také u pochodů fanoušků, často jsou policisté před stadionem na koních, při finále poháru před dvěma lety byli na stadionu i se štěkajícími psy.

Souhlasí s ním také Zdeněk Tomíček, advokát, který se specializuje na sportovní právo. „Když tato čísla porovnáme s desítkami obrněných policistů, policistů se psy a na koních, můžeme dojít k závěru, že jejich počet je přehnaný,“ míní Tomíček.

Diskuze o nastavení bezpečnostních opatření pro fanoušky hostí je a bude nadále živá. Tomíčkovi a jeho kolegům například vadí znění návštěvních řádů stadionů, které je dle jejich názoru diskriminační vůči fanouškům hostí.

„Dochází ke kategorickému dělení diváků na fanoušky domácích a hostí. Fanoušci hostí by se dle těchto návštěvních řádů měli na valné většině stadionů Chance Ligy pohybovat pouze v sektoru vymezeném pro hostující fanoušky. Toto dělení spojuje ultras a jiné fanouškovské skupiny s důchodci či rodinami s dětmi, které tak nutí, aby šli společně v případě podpory hostujícího týmu do ‚kotle‘,“ vysvětluje právník.

Bezpečnostní složky však mají na fotbal poněkud jiný názor. Vyplývá to například z nové Zprávy o extremismu Ministerstva vnitra. Podle ní jsou fotbalové stadiony „arénou primitivních rasistických útoků“. „Některé slogany, které na tribuny přinesli neonacisté, se rozšířily i mezi fanoušky, kteří nepatří mezi hooligans a ultras. Typicky se jedná o pokřiky ‚Jude Slavie‘ či ‚polští Židi‘ a podobně,“ píše se ve zprávě.

Toxicitu fotbalového prostředí řeší také nová analýza startupu TrollWall, který se zaměřuje na ochranu před nenávistnými komentáři na internetu. Ten změřil toxicitu fotbalového prostředí v poslední části loňské fotbalové ligy, takzvané nadstavbě, a také během zmiňovaného finále českého poháru.

„Je zajímavé, že v den finále se procento toxických komentářů na profilu Viktorky Plzeň zdvojnásobilo. Úhel pohledu je i ten, že násilnosti ze stadionu se přirozeně převedly i do onlinu, takže chování fanoušků v offlinu má vliv na online,“ vysvětluje Roman Čihalík, manažer startupu.

Startup toxický obsah filtruje podle tří základních okruhů. První z nich jsou vulgarismy, druhým jsou nenávistné komentáře jako dehonestace či ponižování a třetím je spam, který je ve fotbalovém prostředí většinou typu odkazů na jiné, především telegramové skupiny, odkazy na livestreamy nebo jiné nevyžádané komentáře.

„Ačkoli všechny sledované kluby vynakládají nemalé prostředky na online komunikaci a její moderování, tak pořád tam zbývá dost velké číslo toxického obsahu, který zůstává. U  větších klubů je to okolo 15 procent. Je to pravděpodobně dáno tím, že nestíhají všechny komentáře v danou chvíli pročítat a mazat,“ říká Čihalík.

I proto je podle Čihalíka potřeba z dlouhodobého hlediska začít offline i online prostředí ještě více kultivovat.

Všichni zainteresovaní se shodli na tom, že velkou pomocí do budoucna by mohla být funkce Supporter Liaison Officer (SLO), kterého kluby nově využívají jako jakousi „spojku“ mezi aktivními fanoušky, policií a vůbec vším, s čím se lidé na fotbale mohou potkat.

Dobrou zkušenost mají se svým SLO na Spartě, kde v této funkci působí Daniel Peterka. Pro Spartu je důležitý především během příprav na výjezdy, kam mnohdy fanoušci vyráží ve velkých počtech.

„Je k dispozici našim fanouškům na stadionu a zároveň komunikuje s organizátory domácího týmu. Pomáhá fanouškům i s logistikou, dostat se na stadion, zorientovat se, dát jim informace, jaké jsou na stadionu a ve městě ceny a podobně. Klíčovou roli měl třeba v Istanbulu, když jsme hráli s Galatasaray, tam to bylo divoké,“ popisuje Ondřej Kasík, ředitel komunikace AC Sparta Praha.

S jednotlivými SLO chce spolupracovat LFA, FAČR i policie. Kvůli incidentům, jako bylo finále poháru, však další kroky zůstávají nejasné. V srpnu dojde podle informací Seznam Zpráv na policejním prezidiu k další schůzce mezi všemi stranami.

„Zájmem českého profesionálního fotbalu je, aby se v této oblasti přiblížil standardům ze soutěží UEFA, a věříme, že k tomu v blízké budoucnosti dojde. UEFA v současnosti chystá právě pro sektory hostů nová pravidla, na jejichž finální verzi nyní vyčkáváme,“ přibližuje Pavel Jahoda, ředitel komunikace LFA.

Událostí kolem finále poháru se detailně zabýval také Výkonný výbor FAČR, který posléze rozhodl o posílení bezpečnostních opatření pro další ročník, jako je například přísnější posuzovaní zmiňované pyrotechniky.

„Pro asociaci šlo o ojedinělý, byť naprosto nepřijatelný exces, neboť právě také fanoušci se podílejí na fotbalovém boomu v Česku. Což ostatně ukázalo i nedávné EURO, na kterém čeští příznivci vytvořili skvělou atmosféru bez jakýchkoliv problémů,“ uzavírá Petr Šedivý, ředitel oddělení komunikace FAČR.