Článek
Rozner tábor v Letech kdysi označil za „neexistující pseudokoncentrák“. Bývalý poslanec již dříve odmítl, že by svým vyjádřením chtěl zpochybnit utrpení lidí v době nacistické okupace. Podle svých slov pouze kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády odkoupit za zhruba 451 milionů korun vepřín stojící u pietního místa v Letech.
Podle soudkyně Heleny Strandové je Roznerova obhajoba nevěrohodná a účelová. „Pokud by skutečně chtěl kritizovat nepřiměřeně vysokou odkupní cenu, mohl hovořit pouze o ceně, o ekonomických, suchých faktech,“ řekla mimo jiné Strnadová.
Podání žaloby umožnilo to, že Rozner v loňských říjnových volbách neobhájil místo ve Sněmovně, a přišel tak o poslaneckou imunitu.
Výrok Rozner podle obžaloby uvedl v prosinci 2017 na sjezdu SPD. „Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako třeba pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ řekl podle žalobce Rozner.
Státní zástupce tvrdí, že Rozner tak veřejně relativizoval nacistické zločiny a zpochybňoval utrpení osob romského etnika. Návrh na odkoupení vepřína kabinetu předložilo ministerstvo kultury v čele s tehdejším ministrem Danielem Hermanem (KDU-ČSL).
Obětí je mu líto
Rozner v březnu u soudu odmítl, že by svým vyjádřením chtěl popírat holokaust. Chtěl prý pouze upozornit na to, že kupní cena vepřína podle něj byla příliš vysoká. Ve vyjádření k podané obžalobě, které soudkyně ještě před Roznerovou výpovědí přečetla, bývalý poslanec mimo jiné uvedl, že slovem „neexistující“ myslel, že tábor v době vyřčení výroku již neexistoval, k pojmu „pseudokoncentrák“ pak odkázal ke znaleckému posudku Historického ústavu Akademie věd ČR, podle kterého údajně tábor v Letech nebyl koncentračním táborem.
Rozner však v dokumentu dodal, že si je vědom, že v táboře docházelo k úmrtí internovaných lidí a každé této oběti je mu líto.
Tábor Lety
Tábor Lety byl zprvu trestní pracovní tábor a později také sběrný tábor během druhé světové války zřízený na okraji obce Lety v dnešním okrese Písek. Oficiální označení tábora se v závislosti na jeho funkci měnilo. Tábor byl založen 8. srpna 1940 jako kárný pracovní tábor pro odsouzené vězně. Od 9. března 1942 byli ve sběrném táboře a od srpna 1942 v cikánském táboře v Letech vězněni lidé považovaní protektorátními úřady za Cikány, tedy především čeští Romové.
Podle státního zástupce Michala Buška nebylo Roznerovo vyjádření podnětem k historické debatě, ale populistickým výrokem. Jako koncentrační tábory posle něj nejsou označovány pouze vyhlazovací tábory, ale i ty internační. Účelem Roznerova výroku bylo zlehčování utrpení lidí zasažených holokaustem, řekl dnes žalobce v závěrečné řeči.
Roznerův obhájce Pavel Martiník v závěrečné řeči zopakoval, že Rozner nechtěl zpochybňovat genocidu, ale pouze upozorňoval na rozhodnutí vlády o odkupu pozemků. „Znovu zdůrazňuji, že nepopírám a nezlehčuji romský holokaust a nikdy jsem neučinil žádný výrok v úmyslu jej popírat nebo zlehčovat,“ řekl dnes soudu Rozner.