Článek
Od letošního února mohou zaměstnavatelé u vybraných skupin lidí pracujících na zkrácený úvazek zažádat o pětiprocentní slevu na sociálním pojištění.
Nyní Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo konkrétní data, jaký byl o slevu zájem a jaký měla úleva dopad na tuzemský trh práce.
Z údajů vyplynulo, že od února do června ji využilo 23 704 zaměstnavatelů a 98 899 pracovníků, z toho 73 procent žen.
Reálně ale podle MPSV sleva dopomohla k nové práci 8000 lidí, kteří neměli v posledním roce zaměstnání. Ti zbylí si úvazek zkrátili, případně ho měli už dříve.
Původní ambicí úpravy zákona přitom bylo přilákat na trh práce 50 až 80 tisíc zaměstnanců. Důvodová zpráva uváděla, že právě tolik nově vytvořených pozic by znamenalo, že se sleva státu začne vyplácet.
Podobně zákonodárci odhadovali, že by slevu mohlo využívat zhruba 300 tisíc zaměstnanců. Je ovšem nutné podotknout, že zmíněná důvodová zpráva nestanovuje časový rámec k naplnění cílů a od zavedení slevy uběhlo jen několik měsíců.
Tématu jsme se detailně věnovali zde:
„Září může přinést ještě další výrazný posun, jak budou děti nastupovat do škol. A pro nás je důležité dělat osvětu – aby o této možnosti věděli i zaměstnanci a toto téma otvírali se svým zaměstnavatelem,“ komentoval zveřejněná čísla ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Zároveň vyzdvihl, že sleva na sociálním pojištění byla dobře zacílená – nejčastěji levnější zkrácené úvazky využívají lidé starší 55 let a osoby pečující o děti do 10 let.
„Když se podíváme na osoby, které mají nad 55 let věku, je tady 32 procent těch, kteří už pobírají důchod. A mezi nimi 55 procent starobní a 43 procent invalidní důchod,“ pochvaloval si, že sleva podpořila zranitelné skupiny na trhu práce.
Vyšší sleva? Spíš dílčí vylepšení
Mezi evropskými zeměmi se Česko s podílem zkrácených úvazků na celkové zaměstnanosti dlouhodobě pohybuje na konci žebříčku, který zveřejňuje Eurostat. Zatímco u nás se podíl loni pohyboval na 5,9 procenta, v Německu nebo v Rakousku se blížil 30 procentům.
Na tiskové konferenci, kde Ministerstvo práce a sociálních věcí efekt slevy představovalo, proto rovnou zazněly i reakce velkých zaměstnavatelů, že je potřeba zkrácené a flexibilní úvazky dál podporovat.
„Pokud nebude dělat Česká republika další kroky ohledně flexibility, zůstaneme v Evropě osamocení se zcela zamrzlým trhem práce,“ varovala Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka personální společnosti Manpower a zároveň prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb.
„Myslíme si, že by bylo fajn, kdyby ta sleva byla vyšší. Nesmírně by to prospělo,“ pronesl o chvíli později Tomáš Spurný, generální ředitel Moneta Money Bank, a zmínil, že podle něj by sleva mohla být 10procentní. Jinak potvrdil, že v bance slevu využívá už skoro 11 procent zaměstnanců a chtěl by se dostat až k 20 procentům.
Ministr Jurečka upozornil, že už pětiprocentní slevu nebylo jednoduché na vládní úrovni obhájit. Případné změny chce promýšlet až po roce fungování a poté, co vše vyhodnotí s podnikateli a odbory.
„Myslím, že toto není věc, která bude platit příštích deset let. Předpokládám, že bude docházet k dalším dílčím vylepšením,“ dodal.
Čeká se na změnu myšlení
Experti oslovení Seznam Zprávami míní, že se v praxi zaměstnavatelé rozhodují u zkrácených úvazků spíše na základě interních úvah, než že by čekali na státní úlevy.
„Největší bariérou na straně zaměstnavatelů je způsob uvažování. Pořád převládá optika, že zkrácené úvazky jsou vhodné pro matky. Je tu spousta předsudečného jednání. Mnoho zaměstnavatelů si ani neumí představit, že by měli zkrácené úvazky aktivně nabízet a tím zvyšovat svoji atraktivitu,“ řekla Jana Stehlíková, spoluzakladatelka společnosti Flecto, zaměřující se na trendy flexibilní práce.
Sleva na pojistném by podle ní měla být dostupná všem zaměstnancům, nikoliv jen vybraným zranitelným skupinám. „Toto slýcháme i od zaměstnavatelů. Domníváme se, že flexibilita by přeci měla být pro všechny, ne jen pro některé.“
Podobně mluví o hlavních překážkách Kateřina Čípová, spoluzakladatelka Máma Job: „Bez změny přemýšlení stejně nikdo zkrácený úvazek nevytvoří a bude vám říkat: ‚Proč dávat zkrácený úvazek, když všichni pracují na plný?‘“
Zaměstnavatelé prý ke zkráceným úvazkům docházejí vlastním poznáním. „Pokud máte tým o více než 20 lidech, je zapracování částečného úvazku opravdu dost komplikované, ale přínosy tady jsou – třeba v získání nových kandidátů nebo ve zvýšení návratnosti z rodičovské,“ podotkla.
„Potenciál vidíme ve studentech,“ uvedl ředitel úseku Podnikové poradenství ve společnosti Trexima Josef Chovanec. „Část studentů má zájem kombinovat studium s prací, ale nemusí se jednat o nekvalifikovanou práci. Je přínosné, pokud mají možnost během studia pracovat v oboru, který studují. Ideálně v rámci dlouhodobé spolupráce s firmou formou částečného úvazku.“
Z pohledu firem podle něj nemůže být každá pozice nastavená tak, aby šla vykonávat formou zkráceného úvazku.
Střední a větší firmy je ale mohou snadněji nabízet díky moderním technologiím. U menších firem pak hraje větší roli ekonomická pobídka a výhodnost zkrácených úvazků.
