Článek
Během pár týdnů začnou vosy „jít po sladkém“ ještě víc, říká Jiří Skuhrovec, odborník na ekologii hmyzu z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
„Teď teprve končí období, kdy dokvétají poslední keře a zároveň budou pomalu odumírat vosí hnízda. Za týden nebo za dva už mohou být vosy v uvozovkách hodně ve stresu, že už jídlo nemají,“ popisuje Skuhrovec v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Blíží se konec prázdnin a všichni pozorujeme zvýšenou aktivitu vos. Je to letos něčím výjimečné?
Výjimečné je to v tom, že je letos zaznamenáno víc zásahů záchranářů a víc výjezdů hasičů na likvidaci hnízd. Ale jinak u nás neexistuje žádný systematický monitoring, který by nám jasně prokázal, jestli je více vos, či sršní. Ze zpráv hasičů a záchranářů víme, že dochází k častějšímu kontaktu. Ale ne, jestli je to tím, že je vos víc, jsou aktivnější, případné lidé chodí víc do přírody. Těch aspektů je moc.
A co vyplývá z vaší vlastní zkušenosti?
To by byly hrozné spekulace. Možnost, že je letos vos více, tady samozřejmě je. Nejpravděpodobnější důvod je mírnější zima, díky které mohlo přežít větší množství královen. Zimu přežívají právě jen oplodněné královny, zbytek hnízda zemře. Čím více jich přežije, tím více vznikne hnízd. Může k tomu přispívat i mírnější jaro, protože královny na začátku nemají žádné dělníky a všechno odmakají samy - a horší podmínky na jaře mohou ty počty zase zredukovat.
Proč vlastně vosy „jdou na sladké“ právě takto koncem léta a dřív s nimi takové problémy nemáme?
Vosy jsou aktivní po celý rok, ale v květnu, červnu, červenci a částečně v srpnu loví zejména maso, různý hmyz. Pokud budete mít v blízkosti sebe nějaké vosí hnízdo, tak tam budete mít méně much, protože všechno vychytají. Je to něco za něco. Masem vosy krmí larvy v hnízdě a za to od těch larev dostávají sladkost jako odměnu.
Něco jako když mravenci získávají medovici od mšic?
Přesně tak si to představte, i když složením je to trochu něco jiného. Jenže ke konci léta už dochází k ukončení vývoje larev, další potravu už nepotřebují. A dělnice začnou být odkázané samy na sebe, navíc celé to hnízdo začne postupně odumírat. Ještě během léta mají možnosti si někde něco sladkého dát, především nektar z kvetoucích rostlin, jenže v tuto chvíli dokončují kvetení poslední stromy a keře, třeba břečťany a podobně. Takže vosy jsou odkázané na jiné zdroje, třeba shnilé popadané ovoce nebo naše jídlo.
My lidé máme pocit, že jsou vosy vyloženě agresivní, že po nás jdou. Je to tak?
To určitě ne. Vosy i sršně jsou vrcholní predátoři v hmyzí říši. Nemají s nikým problém, všechno si dokážou vyřešit, takže pro ně spíš neexistuje důvod někomu uhýbat. Když se bude člověk chovat klidně, nebude kolem sebe mávat rukama, tak vosa na něj nezaútočí. Krásně to měl nedávno zdokumentované Luděk Šulda (odborník na společenský hmyz - pozn. red. ), který si je na prstu krmí a jsou naprosto klidné.
Takže důležité je zůstat v klidu.
Ano – a to ještě z jednoho důvodu. Vosy jsou sociální hmyz a komunikují zejména přes chemickou komunikaci. Když vás například vosa bodne, vyloučí u toho látky, které ostatní cítí. To z vás udělá terč. Když jste ve stresu, tak také začnete vylučovat látky, které vosy cítí.
Zmínil jste, že vosy přicházejí o své obvyklé zdroje potravy, takže se vrhají i na shnilé ovoce. Letos ale v některých oblastech žádné ovoce není. Má to vliv na to, že vosy jdou víc po našich sladkostech?
Jestli to bude něco ovlivňovat, to teprve zjistíme. Teď teprve končí hlavní peak, kdy dokvétají poslední keře a zároveň budou pomalu končit ta hnízda. Za týden nebo za dva už mohou být vosy v uvozovkách hodně ve stresu, že už jídlo nemají. Ale jak jsem říkal, neznamená to, že budou útočit na nás.
Trošku už jste to nakousl, jak dlouho to ještě s vosami musíme vydržet?
Záleží na počasí, hmyz obecně je striktně vázaný na teplotu. Jsou nějaké výjimky, které dokážou být aktivní i při nižších teplotách, ale vosy k nim nepatří. Takže jakmile se na podzim ochladí, aktivita ustane.
Proč nám problémy dělají právě vosy a tolik ne třeba včely?
Ono by to bylo hodně podobné, kdyby včelaři včely nedokrmovali. Kdyby včely neměly potravu jako vosy, byly by také zvýšeně aktivní. Nemám na to statistiku, ale rozhodně bych si tipnul, že i tak bude včelích bodnutí víc než vosích. Včelí bodnutí je navíc problematičtější než vosí, protože včela do vás napumpuje všechen jed, který má. Kdežto vosa sice může bodnout víckrát, ale dává menší dávku jedu.
Takže náš pocit, že „vosy jsou ty zlé“, je vlastně trochu nespravedlivý?
Naprosto. Náš pohled na včely je ale trochu zkreslený, protože nám dávají med a opylují, takže je vnímáme jako to „hodné zvířátko“. Známe to i z pohádek, kde včely jsou ty hodné a vosy útočné. Přitom v rámci ekosystému jsou vosy strašné důležité. A užitečné jsou i z lidského pohledu - likvidují hmyz, který nás otravuje, nebo škůdce, kteří nám ničí zeleninu.
