Expert popisuje další možný vývoj kolem Kachovské přehrady

Protržení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny představuje bezpečnostní i zásobovací problém, lidé v celém regionu se momentálně evakuují.

Podle šéfa chersonské vojenské oblastní správy Oleksandra Prokudina povodně jen na Ukrajinou kontrolované straně Dněpru ohrožují nejméně 16 tisíc lidí.

Sociálními sítěmi se šíří videa, která ukazují, jak se voda z poničené nádrže valí ven.

„Určitě tam teď nepřijdou stavební firmy, které by přehradu pod palbou opravovaly,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy profesor Jaromír Říha z Ústavu vodních staveb Vysokého učení technického v Brně.

Přehrada se podle něj nejspíš bude muset postavit znovu. Jedná se o druhé největší umělé jezero na Ukrajině, má rozlohu 2155 kilometrů čtverečních. Pro srovnání: největší vodní nádrž na českém území, Lipno, je přibližně 44krát menší.

Co zničení přehrady pro jih Ukrajiny znamená?

Lze předpokládat značné dopady, kterými mohou být ztráty na lidských životech, materiální škody, škody na vlastním vodním díle a ztráta z užitku díla. Dopady obvykle nelze určit hned, podle v tisku uváděných dob doběhu průlomové vlny to vypadá, že se může podařit evakuovat až 95 procent obyvatel.

Materiální škody v území pod vodním dílem Kachovka a škody na životním prostředí budou značné, lze je redukovat velmi omezeně. Škody na vodním díle jsou také významné, zcela zničena je více než polovina polí s uzávěry a vodní elektrárna.

Ztráty z užitku spočívají v nedodávce elektrické energie, omezení zásobení oblastí vodou pro závlahy a pro pitné a užitkové účely. Problémem je také omezení dodávky chladicí vody pro elektrárnu v Záporoží.

Lze předvídat, co se bude dít dál?

V 80. letech byla ruskou stranou vyhodnocena průlomová vlna vyvolaná potenciálním protržením přehrady. Animaci průběhu této vlny připravili také v roce 2022 švédští hydrologové ze společnosti Dämningsverket.

Ve vizualizaci se přehrada „protrhne“, průlomovým otvorem se modelově „vypouští“ voda do území pod přehradou a numerickými metodami se simuluje rychlost doběhu, šířka záplavového území, hloubka a rychlost vody. Na základě takto získaných informací pak záchranné složky provádějí evakuaci obyvatel.

Nakolik jsou ty výpočty spolehlivé?

Každý výpočet má samozřejmě omezenou spolehlivost – teoreticky zvažujete způsob a průběh porušení. Například v případě sypané hráze dochází k postupnému vymílání zemního tělesa, které může trvat i řadu hodin. U betonové přehrady je obvykle velmi rychlý kolaps.

Tyto dokumenty jsou připravené pro případ havárie. Stejně jako jsou zpracované záplavové čáry přírodních povodní, jsou definovány i záplavové čáry pro průlomovou vlnu přehrady. Proto předběžně víme, jaké území bude zaplaveno, kolik lidí bude třeba evakuovat, odkud a v jaké časové posloupnosti.

Jak náročné je nádrž opravit?

Neznám podrobně konstrukci Kachovské přehrady, ale vypadá to tak, že se bude muset vybudovat znovu. Poškozená část se musí odstranit, vodní tok převést, výpustné objekty rekonstruovat. Následně bude třeba obnovit vodní elektrárnu.

Samotné opravě musí předcházet úvaha, zda se oprava ekonomicky vyplatí a zda není možné ztrátu užitku nahradit jiným způsobem. Za prvořadé považuji zajištění bezpečnosti v místě případné výstavby. To je v současné době patrně velmi obtížné.

Není také jednoznačné, kdo v současné době území kontroluje. Nastává tak otázka, kdo by měl vodní dílo opravit, kdo zajistí bezpečnost pracovníků, kdo by zajistil její projekční přípravu, kdo by byl dodavatelem stavby a kdo by zajistil její financování. Obávám se, že k tomu dojde až po ukončení konfliktu, samotná oprava potrvá několik let.

Jaké jsou tedy první kroky, které je potřeba udělat?

Oprava začne tím, že se provede takzvaná pasportizace místa, zaměření skutečného stavu, zajistí se návrh opravy a její rozpočet. To není otázka jednoho měsíce, ale třeba roku, spíše více let. Oprava v době válečného konfliktu je podle mého laického názoru nereálná.

Každopádně je potřeba ji vypustit a až potom stavět zcela znovu.

Ano, nádrž je třeba vypustit. K tomu již ostatně dochází, při uváděné rychlosti snižování hladiny 15 centimetrů za hodinu to bude trvat několik dní. Objem vody je obrovský, značný je i průlomový průtok, který mi odhadem v kulminaci vychází kolem 50 tisíc metrů krychlových za sekundu. Nějaké operativní přehrazení proudu vody nepřichází v úvahu.

Takže proud nyní nelze nějakým způsobem zastavit?

Technicky je to málo reálné, snad částečně po snížení hladiny a průtoku. Navíc nemyslím, že je k tomu technický potenciál, někdo by musel zajistit bezpečnost toho území. Ale samozřejmě nevím, jak to tam nyní vypadá. Sami aktéři konfliktu dávají rozporuplné informace o tom, kde se pohybují, což je ve válce logické.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak označil zničení přehrady Nová Kachovka za „ekocidu“. Jaké dlouhodobější následky odstřelení může mít?

Dlouhodobé následky jsou vázány především na ztráty z užitku díla, tedy výpadek energetického zdroje, výpadky dodávky vody a podobně. Ty potrvají až do případného obnovení funkce vodního díla. Je vždy otázka, jakou má oprava cenu, zda se vyplatí. V případě válečného konfliktu je to ještě složitější. Určitě tam teď nepřijdou stavební firmy, které by přehradu pod palbou opravovaly.

Přehrada nebude mít svou funkci. Je to chladicí voda pro jadernou elektrárnu, protipovodňová ochrana, zásobárna vody nějakých dalších subjektů a tak dále. Své účely nebude plnit do doby, než se opraví. Jak jsem říkal, škody na lidských životech jsou samozřejmě nevratné. Dále máme zničená obydlí, spláchnutou zemědělskou půdu, zničenou úrodu a podobně.

Zmínil jste, že Kachovská přehrada je důležitá také pro chod Záporožské jaderné elektrárny. Jaká jsou nyní největší rizika?

V tomto oboru nejsem specialista. Paní doktorka Drábová se k situaci vyjádřila, držel bych se tedy toho. Samozřejmě později zazní příčiny poruchy a následky. (Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová uvedla, že by zničení přehrady nemělo mít bezprostřední vliv na bezpečnost Záporožské elektrárny. – pozn. red.)

Ukrajinská společnost Ukrhidroenerho uvedla, že Kachovskou vodní elektrárnu nebude možné opravit. Jaký vývoj předpokládáte v této oblasti?

Nevíme, jak moc je elektrárna poškozená, případně kam zasahuje průlomový otvor. Z dostupných videozáznamů soudím, že voda poškodila jak stavební, tak strojní a zejména elektročást vodní elektrárny.

Z toho odhaduji, že pokud by byla poškozená konstrukce spodní stavby, která se může v proudu vody nějakým způsobem deformovat, spodní stavba se bude muset v nejhorším případě vybourat až k základové spáře a znovu založit, případně nějakým nákladným způsobem sanovat. Rozsah poškození a prací nezbytných k obnově musí určit specialisté na základě místního šetření po opadnutí vody.