Článek
Policisté v sobotu zadrželi jednu z největších zásilek drog v historii Česka.
646 kilogramů kokainu v hodnotě několika miliard korun objevili pracovníci distribučního skladu obchodního řetězce Albert v dodávce banánů.
Zásilka do Klecan u Prahy podle Národní protidrogové centrály přicestovala z Ekvádoru přes Nizozemsko - možná kvůli „logistické chybě“, když ji někdo nestihl v Amsterodamu vyzvednout.
„Ve světě se ročně vyprodukují necelé dva tisíce tun kokainu. A ty se musí dostat ke spotřebiteli, takže rozsah pašování je pochopitelně obrovský,“ popisuje globální obchod s kokainem Miroslav Nožina, sociální antropolog a výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.
„Začíná to v tom malém, ale končí to pašováním na palubách letadel, ponorkami, na palubách jachet. Nejčastější je ale právě pašování v zásilkách a kontejnerové dopravě,“ vysvětluje Nožina.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, proč se kokain často pašuje v banánech, z jakých důvodů pašeráci v posledních letech cílí víc na Evropu než USA i to, jakou novou cestou by droga mohla v budoucnu do Česka proudit.
Nález v Klecanech
Sobotní nález kokainu v zásilce banánů není první. Proč ho často pašují právě s tímto zbožím?
Nejde vždycky jen o banány, pašuje ve všem možném. Zásilky se ale často týkají právě zemědělských plodin, průmyslových výrobků, oděvů a tak dále. Pašeráci počítají s tím, že ve velkých převážených množstvích se droga dobře ukryje. A banány jsou prostě častá vývozní komodita z Latinské Ameriky.
Význam má také to, že ovoce má svůj vlastní pach, který částečně překrývá pachy pašovaných drog. Dnes je sice velmi dobře - hermeticky - balené, nějaké stopové pachy tam ale přeci jen zůstávají.
A pak je tam pochopitelně tlak na to, že zemědělské produkty musí být dopraveny poměrně rychle. Pracovníci celních správ jsou pod tlakem, aby tyto zásilky pouštěli hladčeji. A v těch obrovských množstvích se to opět dobře schová. Třeba v Hamburku má celník na rozhodnutí o tom, zda bude danou zásilku kontrolovat, řekneme, 12 minut. Pak ji buď pustí, nebo odstaví. Ale tím, že jde o věc, která se může zkazit, hrozí pochopitelně nebezpečí vzniku škody.
A odkud do Česka a Evropy kokain putuje?
Většinou se vždy vyráběl v Kolumbii. Peru a Bolívie jsou spíš produkční oblasti koky, ze které se kokain vyrábí. Laboratoře bývaly v Kolumbii, nicméně dneska se objevují i v Brazílii, Paraguayi, hodně také v Ekvádoru. A existuje hodně cest, jak se kokain dopravuje do všech končin světa dneska. Je to globální obchod.
Jak velký?
Ve světě se ročně vyprodukují necelé dva tisíce tun kokainu. A ty se musí dostat ke spotřebiteli. Takže rozsah pašování je pochopitelně obrovský. Musíme si ale uvědomit, že to nejsou jen nějaké velké kartely, všechno začíná u jednotlivců.
Když třeba nějaký aktivní dealer zajede do Bolívie, kde si na ulici v La Pazu zakoupí kokain, tak ho stojí okolo šesti sedmi dolarů za gram. Když ho pak dopraví do Německa, získá za to 80 až 90 dolarů za gram. A když do Austrálie, tak už 240 dolarů za gram. A v Saúdské Arábii dokonce 280 dolarů za gram.
Předpokládám, že ale existují i větší subjekty.
Jsou tu různé menší skupiny, které organizují nejrůznější kurýry. Ti kokain pašují v zavazadlech, v tělních dutinách. A pak jsou tu největší skupiny, které už mají organizovanější cesty. Dnes je velmi časté, že existují skupiny, které se specializují pouze na určitý úsek řetězce. Někdo na produkci, někdo třeba na dopravení do Evropy, další třeba na distribuci po Evropě. Tyto skupiny vlastně fungují jako spolupracující firmy.
A kde jsou největší odbytiště kokainu?
Popravdě, každé číslo je takovým vzdušným odhadem. V posledních letech se ale uvádí, že zhruba 60 procent z vyprodukovaného množství spotřebují Spojené státy. Evropa mívá nějakých 25 procent a zbytek světa má jen zbytková procenta.
Ovšem za poslední zhruba dva roky se právě Evropa dostává výrazně do popředí. Když se podíváme na minulý rok, tak počet záchytů kokainu byl vyšší v Evropě než ve Spojených státech. To odráží dynamiku nástupu organizovaného drogového zločinu právě na Evropu.
Proč se pašeráci začínají více orientovat na Evropu?
To je pochopitelně otázka nabídky a poptávky. Za poslední dva roky skutečně ve světě roste na produkce kokainu. Když mluvíme o těch necelých dvou tisících tun, je to od let 2020 až 2021 nárůst zhruba o 35 procent. Takže je logické, že kriminální organizace hledají nová odbytiště. Navíc trh ve Spojených státech je do určité míry nasycen a také se mění.
Přichází tam nové drogy, které kokain trochu upozaďují. Měl tam vždy výraznou pozici, ale teď se tam rozšířilo zneužívání opioidů – třeba pověstného fentanylu.
Americká struktura trhu se tedy mění. V Evropě býval kokain spíše v západní Evropě, dnes se ale šíří po kontinentu daleko plošněji. Prostě je poptávka.
Další věc je, že za ta léta se latinskoamerickým skupinám - Kolumbijcům, Brazilcům, Mexičanům - podařilo v Evropě velmi dobře uchytit - v Nizozemí a v Belgii, mají dobrou pozici ve Španělsku. Jsou také velmi dobře uchycení v Itálii, kde spolupracují třeba s 'Ndranghetou, což je jedna z odnoží italské mafie. Takže jejich uchycení v evropském trhu je dnes silnější než dříve, což umožňuje zvýšené dodávky.
Jaká je situace v Česku?
Kokain u nás stál vždycky trochu bokem. Když se podíváte na čísla, nejsou to žádná velká dramata – u nás to vždy substituoval metamfetamin. Obojí jsou stimulanty a obyčejně v různých oblastech převládá buď jedna droga, nebo druhá. Metamfetamin se u nás navíc dlouhodobě vyráběl, dlouho jsme byli označovaní za metamfetaminovou kuchyni Evropy. V posledních letech je ale vidět nástup kokainu.
A ten je způsoben čím?
Na začátku to byla poměrně drahá droga - 2,5 tisíce, někdy až tři tisíce korun za gram. A dnes už ho koupíte ve velmi slušné koncentraci za nějakých 15 stovek. To už je na cenové úrovni metamfetaminu. Dřív to byla droga spíš bohatých, smetánky, dnes už se ale dostává na diskotéky, do nočních klubů a do prostředí mládeže.
Vytváří také auru bezpečnější a luxusnější drogy. To spoustu lidí přitahuje. Navíc metamfetamin se užívá injekčně nebo se inhaluje. Zato kokain se hlavně šňupe, a to připadá konzumentům méně odpuzující.
Kokain objevený v distribučním centru údajně doputoval do Česka přes Amsterodam, pašování přes přístavy západní Evropy ostatně není novinkou. Zkouší pašeráci také další cesty?
Do Česka hodně dovážely drogy různé balkánské skupiny, a to po tzv. Balkánské cestě. Ta vede ze západní Evropy přes Balkán a Turecko až do Afghánistánu. Šlo třeba o heroin. O ten už ale není tolik zájem. A tyto skupiny tak ztrácejí obchod. Více se proto zapojují třeba do nelegálního obchodu s konopím.
V poslední době se objevují náznaky toho, že vstupují poměrně razantně i do obchodu s kokainem. Balkánci se dnes ukazují v Kolumbii, tam chodí přímo ke zdroji. Představují tak poměrně reálné nebezpečí toho, kudy by k nám kokain mohl v budoucích letech putovat. Ne přes zmiňovanou Balkánskou trasu, ale obecně přes Balkán.
Jaké prostředky pašeráci pro dovoz kokainu volí?
Začíná to v tom malém, ale končí to pašováním na palubách letadel, ponorkami, na palubách jachet. Nejčastější je ale právě pašování v zásilkách a kontejnerové dopravě.
Pašeráci drog využívají ponorky?
Ty se využívají přes 20 let, ale za tu dobu se podařilo zachytit snad dvě. Třeba v minulém roce - to byly využity ve směru z Latinské Ameriky do států západní Afriky. A odtud se drogy pašovaly do Evropy opět pozemní cestou. Poslední ponorka, kterou zachytili, převážela tři tuny kokainu, žádnou maličkost. Cesta jí trvala 27 dní. Ale je to raritní způsob dopravy.
Mluvili jsme o činnosti drogových kartelů v Evropě a na jejich hranicích. Vybírá si jejich činnost daň i v Jižní Americe?
Kokain dnes rozsáhle přispívá k ničení Amazonského pralesa. Kartely pašeráků investují do ilegální těžby dřeva, a když ho vytěží, území nenechají být, ale v oblasti zasadí koku. Tím se totálně ničí původní zalesnění.
