Článek
Podle rozsáhlého průzkumu na téma obrana a obranyschopnost České republiky uskutečněného na platformě Výzkumník Seznam většina lidí nevěří, že by Česko bylo schopné se samostatně ubránit v případě vojenského napadení.
Pouze malé procento respondentů, kterých se celkem do průzkumu zapojilo 2178, odpovědělo „určitě ano“ nebo „spíše ano“, zatímco naprostá většina populace je v otázce obranyschopnosti své vlasti skeptická. Data tak ukazují na poměrně nízkou důvěru veřejnosti ve vlastní obranné kapacity státu.
Pokud jde o schopnost České republiky bránit se v rámci širší spolupráce s NATO a EU, je veřejnost mnohem optimističtější.
Výrazná většina respondentů věří, že by Česko bylo schopné se účinně bránit, pokud bude součástí mezinárodních obranných aliancí. Jinými slovy, 70 procent Čechů považuje mezinárodní spolupráci za klíčovou pro bezpečnost země.
Pětina lidí chce NATO i neutralitu zároveň
Zajímavé jsou také názory na budoucnost členství Česka v NATO a otázku vojenské neutrality.
Čtyři pětiny respondentů (80 %) jsou pro pokračování členství v NATO a projevují tím svou důvěru v Alianci. Zároveň ale zhruba 40 procent lidí jsou zastánci vojenské neutrality, což je ovšem nereálná kombinace.
Pro část veřejnosti tak zjevně zůstává povědomí o členství v NATO a o vojenské neutralitě spíše zamlžené.
Více než polovina lidí pak pochybuje o tom, že by ostatní země respektovaly neutralitu České republiky.
Kdo by šel bránit stát?
Otázka obnovení povinné vojenské služby pro všechny muže, nebo i pro ženy je mezi veřejností také v posledních několika letech hojně diskutovaná.
Návrat povinné vojenské služby pro muže v aktuálním průzkumu podporuje přibližně polovina dotázaných.
Naopak v případě zavedení povinné vojenské služby, kterou by však musely vedle mužů absolvovat i ženy, jak je běžné například v Izraeli, je zřetelný poměrně silný a jasný nesouhlas Čechů i Češek.
Co se týče ochoty jednotlivců zapojit se do vojenské obrany země v případě napadení, ukazují data viditelné rozdíly mezi muži a ženami.
Muži (zhruba 55 %) jsou obecně ochotnější se zapojit do obrany státu než ženy (zhruba čtvrtina). Přesto ovšem z průzkumu vyplynulo, že je zde významné procento obou pohlaví, které by se do obrany aktivně zapojilo.
Hledají se aktivní zálohy
Před dvaceti lety vznikly aktivní zálohy české armády, které představují dobrovolnou formu služby. Češi se o ni začali více zajímat zejména po ruské agresi vůči Ukrajině, nicméně na celkovém počtu „záložáků“, které česká armáda eviduje, se to nijak skokově neprojevilo a členů aktivních záloh přibývá jen pozvolna.
Do aktivních záloh mohou lidé vstoupit od roku 2004, počty se začaly výrazněji zvyšovat až od roku 2016, kdy jich bylo 1488. Ke konci roku 2023 pak celkový počet „záložáků“ vzrostl na 4266, z čehož necelých 11 procent tvoří ženy.
Armáda přitom má ambiciózní cíl - do roku 2030 chce mít v aktivních zálohách deset tisíc lidí. „Pokud chceme naplnit cíl 10 tisíc mužů a žen v aktivní záloze do roku 2030, musíme dělat víc a na rozvoji záloh musíme stále intenzivně pracovat,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová v březnu. Ministerstvo obrany plánuje kroky, které tento rekrutační cíl pomohou splnit.
Kromě stále nedostačujícího počtu zájemců je problém také vysoký věk stávajících „záložáků“.
Podle Černochové jim je v průměru padesát let. „Snažíme se dávat nové a nové benefity pro příslušníky aktivní zálohy, aby do ní lidé chtěli přijít,“ řekla.
Ministerstvo obrany jedná s vysokými školami o možnosti nabízet dobrovolný výcvik studentům, aby se věkový průměr snížil. „Budeme přemýšlet, co můžeme těmto lidem dál nabídnout, budeme se snažit odstraňovat překážky, které třeba jsou někdy na straně zaměstnavatelů,“ dodala Černochová.
Výzkumník Seznam
Výzkumník Seznam je výzkumný panel společnosti Seznam. Uživatelé se do něj mohou zaregistrovat a účastnit se průzkumů na různá témata. Do vhodného výzkumu je účastník pozván e-mailem na základě sociodemografických informací, které o sobě poskytl (pohlaví, věk, vzdělání, pracovní postavení, kraj, velikost obce). Veškeré výsledky jsou však anonymní a nejsou spojovány s konkrétní osobou.
Chcete nám pomoci zjišťovat informace? Podívejte se do Výzkumníka Seznam.
Průzkum proběhl na platformě Výzkumník Seznam v únoru 2024 a zúčastnilo se ho 2178 respondentů. Respondenti nejsou vybráni jako náhodný reprezentativní vzorek, ale následně jsou výsledky průzkumu naváženy tak, aby jejich soubor jako celek odpovídal základním demografickým ukazatelům za Českou republiku (pohlaví, věk, bydliště). Zároveň jsou výsledky srovnávány a případně dovažovány na již zveřejněné reprezentativní průzkumy relevantních agentur na daná témata.
