EU definitivně schválila migrační pakt. Co je dobré o něm vědět?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Členské státy Evropské unie v úterý definitivně schválily konečnou podobu takzvaného migračního paktu.

Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu.

Česko se ve všech hlasováních zdrželo, výhrady dávaly najevo i další členské státy. Podle Prahy pakt nepřináší zásadní posun dopředu, ale znamená spíše více byrokracie.

Premiér Petr Fiala (ODS) by chtěl být v nelegální migraci ještě přísnější. Po jednom z předchozích projednávání balíčku avizoval, že je nutné postupovat nad rámec paktu. Třeba tím, že chce od počátku odrazovat nelegální migranty, aby do Evropy vůbec přicházeli.

Opozice vládu už dříve kritizovala, že se jen „alibisticky“ zdržela hlasování a nebyla proti. Předsedové ANO a SPD hovoří o zradě českých občanů a o podrazu.

Seznam Zprávy nabízejí odpovědi na klíčové otázky.

Nově dohodnutý pakt navazuje na takzvaný Dublinský systém z roku 2013, kdy žádost o azyl posuzoval vždy jen jeden členský stát a ten byl za žádost odpovědný. V drtivé většině se jednalo o stát, kam migrant vstoupil jako první – a to se ukázalo jako problém při velkých migračních vlnách, při nichž uprchlíci svými žádostmi o azyl několik málo zemí přetížili a systém začal kolabovat.

V roce 2016 se proto začala projednávat reforma tohoto systému a cílem bylo zvýšit účinnost azylového systému a posílit solidaritu mezi zeměmi EU. Podle české vlády je to stále nedostatečné a hodlá připravit konkrétní kroky, jak řešit azylové procedury už ve třetích zemích, opatření proti převaděčům i zlepšení návratů.

Jedná se o deset legislativních návrhů, které počítají mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů, s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu nebo zavádí princip, že těm zemím Unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, solidárně pomohou ostatní. Buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.

Detaily jsou rozebrány v infoboxu pod článkem.

Velmi sporné byly původně navrhované kvóty pro přerozdělování migrantů, které měly za cíl ulevit přetíženým zemím a přenést část odpovědnosti a nákladů na ostatní země ve společném evropském prostoru.

Výsledkem vyjednávání je kompromisní dohoda, která nemusí nutně pro každý stát znamenat příjem migrantů, místo toho může mít formu finančního příspěvku v odpovídajícím poměru na náklady spojené s azylanty.

Je tu i výjimka pro země, které už mají na svém území velký počet lidí s dočasnou právní ochranou, což se týká hlavně válečných uprchlíků z Ukrajiny. Náklady spojené s péčí o tyto lidi se budou od stanovené odpovědnosti odečítat.

O reformě migračního a azylového paktu se v Evropské unii hovoří už asi deset let. Podílela se na něm tato i předešlá česká vláda. Na finální podobě se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví a Evropské komise (EK) dohodli už loni v prosinci. Maďarsku a Polsku se od té doby nepodařilo přesvědčit další státy, aby společně vytvořily blokační menšinu.

Maďarsko a Polsko tedy hlasovaly proti, Slovensko bylo proti jen v několika bodech a Česká republika se zdržela. Zbytek sedmadvacítky se vyjádřil pro přijetí azylového paktu.

Česká republika chtěla být dle vyjádření premiéra Fialy vůči nelegální migraci ještě tvrdší, proto se v hlasování zdržela. „Musíme odradit nelegální migranty od toho, aby do Evropy vůbec přicházeli. Řešením je důslednější azylové řízení ještě před vstupem na území EU, rychlejší návraty mimo území EU, ale i další opatření, jejichž návrhy nyní připravujeme,“ zareagoval minulý týden, když balíček schválili zástupci členských zemí.

Ministr Vít Rakušan hodnotí výslednou podobu paktu jako více byrokratickou a oslabující původní návrh, ale přesto je to podle něj důležitý první krok k efektivnímu řešení nelegální migrace.

„Společně s Dánskem, Rakouskem, Nizozemím a dalšími zeměmi připravujeme konkrétní návrhy, jak řešit azylové procedury už ve třetích zemích, opatření proti převaděčům i zlepšení návratů,“ uvedl Vít Rakušan.

Opoziční hnutí ANO má za to, že vláda zradila české občany. Hnutí SPD pak hovoří o podrazu.

„Celé to způsobila Fialova vláda a především Vít Rakušan během českého předsednictví (v druhé polovině roku 2022), kdy to celé připravili a migranty do Evropy pozvali,“ uvedl šéf ANO Andrej Babiš. „Že se teď zdrželi, je ve výsledku úplně jedno, měli být proti jako celá V4.“

O znovuotevření tématu na evropské půdě se chce pokoušet předseda SPD Tomio Okamura. „Místo aby hlasovali proti, tak se alibisticky zdrželi. Hnutí SPD tady nechce žádné africké a islámské migranty, nebudeme migrační pakt respektovat, a pakliže budeme v příští vládě, znovu migrační pakt na evropské půdě otevřeme a odmítneme,“ řekl ČTK.

Dohoda je definitivní. Úterní hlasování ministrů financí v Bruselu ji pouze formálně stvrdilo, minulý týden ji potvrdili zástupci členských států. Evropský parlament balíček podpořil už na plenárním zasedání na začátku dubna.