Pravoslavné církvi v Česku došly peníze. Hrozí jí kolaps

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Od srpna jsme nedostali výplatu. Týká se to asi všech zaměstnanců, tedy zhruba 130 až 150 duchovních. Plus se za nás neodvádí zdravotní a sociální,“ popisuje tvrdou realitu posledních měsíců pravoslavný duchovní z krajského města. Jméno ani působiště zveřejnit nechtěl. Stejně i další dva pravoslavní duchovní, s nimiž Seznam Zprávy mluvily. Všichni se obávají msty ze strany arcibiskupa Michala Dandára, hlavy pravoslavné církve v Česku.

„V podstatě nás živí věřící. Některé provozní výdaje, třeba platbu elektřiny, jsem přenesl na ně. Na menších farnostech mají duchovní druhou práci, na větších je to tak, že finančně vypomáhají farníci,“ popisuje pravoslavný kněz. Jeho rodinný rozpočet teď stojí na úsporách a platu manželky.

Dalšímu duchovnímu z opačné strany republiky také přišly peníze naposledy za červenec. Nikdo ho na to neupozornil, nikdo z Pražské pravoslavné eparchie prý nezvedá telefony a neodpovídá na otázky.

„Ono se s tím tak trochu počítalo, že dojdou peníze, takže jsem šetřil, abychom s rodinou a dětmi přežili. Tušíme, že hospodaření naší církve směřuje ke kolapsu. Udělali jsme si základní finanční rezervu a i nás farníci větší měrou podporují,“ popisuje duchovní. V praxi to znamená, že rodiny navštěvující kostel, mu přinášejí hotovost.

„Řeknou: otče, toto je dar pro vás, abyste mohl jako kněz fungovat. Jsou to třeba čtyři tisíce měsíčně, aby rodina nebyla úplně bez prostředků,“ dodává. Budoucnost pravoslavné církve v Česku moc dobře nevidí.

„Obáváme se, že se každá církevní obec bude muset osamostatnit. Že se vytvoří nějaký kněžský fond a peníze, které jsme dávali do úpravy chrámů, tak bohužel budou použity na naše platy,“ popisuje.

Další kněz si stěžuje, že už léta nemají potuchy o tom, jak jejich církev hospodaří.

„Veškerý církevní aparát byl zlikvidovaný. V hlavním sídle už nikdo není. Jen ekonomka, osmasedmdesátiletý arcibiskup Michal Dandár a jednou začas se tam mihne mluvčí Tomáš Jarolím. Na jaře se sešli členové eparchiální rady, zástupci odborové organizace a domluvilo se, že to bude muset směřovat k insolvenci,“ popisuje neudržitelnou situaci v pravoslavné církvi.

Každoročně dostává pravoslavná církev od státu na platy duchovních a provoz zhruba 80 milionů. Po roce 2029 přestane stát vyplácet příspěvek na činnost; výplata finanční náhrady bude pokračovat až do roku 2042.

Od roku 2013 získala církev přes miliardu korun. Přesto arcibiskup Michal v dubnu 2022 hrozil, že kvůli nedostatku finančních prostředků bude muset propustit až 40 procent duchovních. Následně měla Pražská pravoslavná eparchie na několik měsíců zablokovaný účet kvůli nezaplacení bezmála čtvrt milionu korun za zdravotní pojištění svých zaměstnanců.

A situace se zjevně opakuje. Vedení církve opět dluží peníze jak zaměstnancům, tak i státu. Podle informací Seznam Zpráv se jedná o závazky vůči České správě sociálního zabezpečení, několika pojišťovnám nebo Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu.

Ministerstvu kultury, které má nad církvemi kontrolní a dohledovou činnost, dochází trpělivost. V polovině října zaslalo arcibiskupu Michalovi výzvu k uhrazení závazků a pohrozilo. První o tom informoval server Odkryto.

„Ministerstvo kultury obdrželo informaci, že Pravoslavná církev v českých zemích, respektive Pražská pravoslavná eparchie, neplní své finanční závazky vůči státu a svým zaměstnancům, a to závažným způsobem a opakovaně,“ píše se v dopise adresovaném arcibiskupovi.

Lhůtu k nápravě stanovil resort do poloviny listopadu.

„Nedojde-li k tomu, ministerstvo zahájí správní řízení o zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv. Jednalo by se o ztrátu práva pověřovat armádní a vězeňské kaplany, uzavírat sňatky platné před státem a zachovávat zpovědní tajemství,“ popsala Seznam Zprávám mluvčí resortu Ivana Awwadová.

„Z mého pohledu by to byla tragédie,“ reaguje na hrozbu jeden z duchovních pravoslavné církve. „Pokud by to skutečně nastalo, tak je to konec působení duchovních v armádě, v nemocnicích, ve školách. De facto bychom se stali církví druhé kategorie a bylo by to potvrzením, že jsme bezpečnostní riziko pro stát,“ míní kněz oslovený Seznam Zprávami.

„Ale pokud není nad finančními prostředky kontrola a pokud kromě biskupa dlouhodobě nikdo neví, kam ty peníze jdou, tak si to asi zasloužíme,“ dodává rezignovaně další duchovní.

Jaká je reálná výše dluhů a vůči kterým institucím, to mluvčí Ministerstva kultury Ivana Awwadová odmítla specifikovat.

Seznam Zprávy zaslaly vedení Pražské pravoslavné eparchie už minulé úterý sérii dotazů, ale dodnes na ně nikdo neodpověděl. Reportér před sídlem pravoslavné církve v pražských Dejvicích zastihl arcibiskupa Michala Dandára. Ten se ale – jak lze vidět na videu – nechtěl o dluzích vůbec bavit. „To je čistě naše věc,“ odvětil pouze.

Podle katastru nemovitostí jsou budovy a pozemky ve vlastnictví pravoslavné církve už léta zatíženy zástavními právy. Krom dluhů vůči bankám UniCredit Bank (2,5 milionu) nebo rakouské Oberbank AG (36 milionů) přibylo v polovině června i zástavní právo vůči Finančnímu úřadu pro hlavního město Prahu. Jde o pohledávku způsobenou neuhrazením daní ve výši bezmála 1,3 milionu korun. S pravoslavnou církví bylo dokonce zahájeno exekuční řízení.

„S ohledem na zákonnou povinnost mlčenlivosti vám soudní exekutorka bohužel není oprávněna poskytovat jakékoliv bližší informace k předmětné exekuci,“ sdělil redakci Lukáš Bažantovský, ředitel exekutorského úřadu Grosamová exekuce.

Podle odborníka na insolvence a insolvenčního správce Jakuba Backy je i z veřejných dokumentů zjevné, že finanční situace pravoslavné církve není příznivá dlouhodobě.

„Starší zástavní právo banky z roku 2006 působí na listu vlastnictví jako standardní dluh, který bude navíc patrně z větší části splacen. Problematické je ale letošní zástavní právo finančního úřadu ve výši přes 1,2 milionu korun. Tak vysoký dluh na daních těžko vznikne pouze administrativním nedopatřením,“ míní Jakub Backa. Podle něj zřízení zástavního práva musely předcházet výzvy k zaplacení dluhu.

„Na jednom z listu vlastnictví je také vyrozumění exekutorky Zuzany Grosamové o zahájení exekuce. Je tedy možné, že církev dluží i dalším osobám, nejen státu. Zástavní právo a zahájení exekuce výrazně omezují možnosti církve nakládat s jejím majetkem. Je pravděpodobné, že exekutor církvi obstaví také bankovní účty. Další vývoj bude záležet na tom, zda nyní církev dobrovolně, byť pod tlakem exekuce, dluhy uhradí, nebo ne. V krajním případě by pak hrozil rozprodej jejího majetku, případně zahájení insolvenčního řízení,“ předjímá expert na insolvence Jakub Backa.

Výhrůžný dopis od Ministerstva kultury vyprovokoval i pravoslavné věřící. Obávají se, že kvůli finančním problémům církve přijdou o výsady. Jeden z nich, podnikatel Volodymyr Selyskyj, podal počátkem listopadu na vedení Pražské pravoslavné eparchie trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku a zkreslování údajů o stavu hospodaření.

„Cítím to jako občanskou povinnost. Myslím, že policie by měla prověřit účetnictví církve, ke kterému dlouhodobě nemají přístup duchovní, kteří mají na starosti hospodaření nebo kontrolu hospodaření. Stát nám dal přes miliardu korun, ale nikdo neví, kam ty peníze šly,“ uvádí důvody, které ho k trestnímu oznámení vedly.

Seznam Zprávy už upozornily na netransparentní finanční transfery v pravoslavné církvi v roce 2020. Arcibiskup Michal Dandár tehdy koupil bez schválení eparchiální rady za deset milionů korun chátrající zámek Brnky u Prahy , jehož využití pro potřeby církve zůstává nejasné. Na nemovitosti navíc visela zástava ve výši 109 milionů. Nyní už v katastru nemovitostí zástava nevisí, ale zámek chátrá dál.

Už tehdy si duchovní stěžovali, že výkonný a kontrolní orgán pravoslavné církve nefunguje a jediným, kdo rozhoduje o finančních prostředcích, je výhradně arcibiskup Michal. Minulý rok podali žalobu k duchovnímu soudu, v níž žádají prešovského arcibiskupa Rastislava, aby arcibiskupa Michala odvolal.

„Porušuje ustavující dokumenty církve ve věcech ekonomických a organizačních, porušuje prováděcí předpisy k pravoslavné ústavě a porušuje kánony,“ píše se v žalobě, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici.

Arcibiskup Rastislav jejich žádosti zatím nevyhověl.

Aktualizovali jsme o vyjádření ředitele exekutorského úřadu Grosamová Exekuce.