Článek
Mezinárodní festival klasické hudby Dvořákova Praha, který začal ve čtvrtek 7. září, má letos netradiční doprovodný program. Umělecký projekt 0×Collection v Praze představuje nejnovější trendy v digitálním umění a nových médiích.
Jeho nejviditelnější součástí je velkoformátové audiovizuální dílo na motivy tvorby skladatele Antonína Dvořáka, vystavené na velké kostce před Rudolfinem. Vytvořil ho Refik Anadol, uznávaný umělec tureckého původu žijící v Los Angeles. Na náměstí Jana Palacha bude k vidění od 8. do 13. září 2023, denně od 10 do 22 hodin.
Umělá inteligence jako posluchač koncertů
Uhrančivá 3D videosekvence se odehrává na displeji velkém deset krát deset metrů. Podobně jako jiná Anadolova díla má tendenci diváka pohltit a působí jako pohyblivý obraz, který se snaží uniknout ze svého rámu. I díky podmanivému zvuku se do něj pozorovatel zdánlivě ponoří, proto se řadí k takzvanému imerzivnímu umění.
K tvorbě dynamických digitálních děl inspirovaných pohyby tekutiny autor využívá nejnovější technologie, jako je umělá inteligence a strojové učení. U pražské instalace Dvořák Dreams neboli Dvořákovy sny umělec navíc pracoval s hudebními motivy a portréty Antonína Dvořáka.
Dílo Refika Anadola se promítá na obrazovku před Rudolfinem.
Umělec pracoval i s portréty hudebního skladatele.
Dvořákovy sny ve vizi studia Refika Anadola
Antonín Dvořák znovu ožil díky umělé inteligenci.
V kalifornském studiu na díle pracoval se svým týmem dva roky. „Prozkoumali jsme a shromáždili 55 hodin zvukových dat, přičemž jsme použili všechny veřejně dostupné nahrávky celé Dvořákovy tvorby,“ popisuje Refik Anadol pro Seznam Zprávy. Data pak umělci pod Anadolovým vedením analyzovali pomocí umělé inteligence, která pomohla rozkrýt systém Dvořákovy hudby.
Na základě výsledných algoritmů vytvořili zvukovou stopu, která je novou interpretací skladatelovy tvorby – uměleckou představou, jak by Dvořák mohl snít v době strojového učení. „Naším záměrem nikdy nebylo vytvořit dalšího Dvořáka. Je to legendární skladatel, který změnil dějiny hudby v Praze, New Yorku i na celém světě. S využitím síly umělé inteligence a dat jsme dokázali vytvořit zvukovou kompozici založenou na Dvořákových skladbách, aniž bychom napodobovali jeho neuvěřitelný odkaz,“ vysvětluje Refik Anadol. K tomu se přidaly i sekvence vycházející z Dvořákových portrétů.
Obchod se strojovými halucinacemi
Anadol je známý převáděním digitálních dat do viditelné výtvarné podoby, čemuž říká strojové halucinace. I když vychází z reálných obrazů, tvoří převážně abstraktně, což právě s hudbou ideálně souzní. Jeho tvorba není českým divákům úplně neznámá. S jeho živě barevným dílem, využívajícím technická plánovací data hlavního města Prahy, se mohli setkat už vloni na podzim v pražském centru CAMP, kde jeho prezentace začala v rámci populárního Signal Festivalu a pokračovala několik dalších týdnů.
Umělec ve své praxi hojně využívá ještě jednu dnešní vymoženost zvanou NFT, což je i případ díla Dvořák Dreams. Pod zkratkou NFT se skrývá nezaměnitelný certifikát, který v tomto případě potvrzuje pravost digitálního uměleckého díla. Funguje na podobném principu jako kryptoměny: NFT lze kupovat a prodávat, přičemž je velmi dobře zabezpečené, v podstatě nezcizitelné.
Umělci jako Anadol mohou díky tomu prodávat vlastnictví vytvořených digitálních děl, podobně jako malíři vydělávají prodejem obrazů. Zájem o NFT sice v poslední době obecně klesá, ale Anadolovi se podařilo zachytit správný okamžik a na trhu s digitálním uměním se dobře etabloval.
Z Prahy do dalších koutů světa
Dvořákovy sny jsou součástí nově založené sbírky 0×Collection se sídlem ve švýcarské Basileji, pro kterou poskytl finance český podnikatel a filantrop Karel Komárek. Dalších osm děl z této sbírky od osobností současného světového umění je nyní taktéž vystaveno v Praze. Pod názvem Synesthetic Immersion je lze vidět od 7. září do 16. října ve foyer sídla firmy KKCG na pražské Bořislavce, kde se bude konat i několik koncertů v rámci festivalu Dvořákova Praha.
Účinek vystavených děl mohou návštěvníci vnímat naplno díky instalaci každého díla do zvukově a světelně izolované krychle. Autoři pracují s novými médii a pomocí různých technologií přenášejí jednu formu umění do druhé. Například Japonec Daito Manabe, známý i jako DJ a tvůrce interaktivních instalací propojujících virtuální realitu, světlo a zvuk, se snažil vizuálně ztvárnit neurologické signály z těla potkanů. Zpochybnil tím lidskou podstatu umělecké tvorby.
Jiný Japonec žijící v Paříži Ryoji Ikeda převedl dvourozměrné vzory odvozené z chyb pevného počítačového disku do audiovizuálního díla, čímž hledal krásu v technologických chybách. Čínsko-kanadská umělkyně Sougwen Chung zase nabídla sochy vytvořené v rozšířené realitě. K vidění jsou i díla umělců z Německa, Číny nebo Itálie.
Sbírku s těžištěm v digitálním umění 0×Collection sestavila kurátorka Elle Anastasiou, nynější dvě pražské instalace jsou její premiérou. „Mít zahajovací program v Praze bylo pro sbírku přirozenou volbou vzhledem k naší vazbě na nesmírné kulturní dědictví tohoto města a České republiky,“ popisuje Anastasiou.
Počítá přitom s tím, že díla budou putovat dál po světě. „Očekáváme, že výstava bude v nadcházejících letech instalována po celé Evropě a Americe,“ říká kurátorka. Nějakou formu sdílení s publikem předpokládá i prostřednictvím internetu.
