Článek
„Rodiče sdílejí v digitálním prostředí a na sociálních sítích fotky svých dětí zcela bez rozmyslu, co takové sdílení může dětem způsobit, až vyrostou a budou vnímat svoji identitu,“ říká pro Seznam Zprávy Karel Klatovský, který se podílel na výzkumu Sharenting u českých rodičů.
Studii provedlo Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci společně s firmou Microsoft a zapojilo se do ní celkem 2 481 rodičů.
Mapuje, jaké informace lidé o svých dětech v online prostředí zveřejňují a zda jsou si vědomi souvisejících rizik.
„Mnoho rodičů si totiž neuvědomuje, že sdílená fotografie či video zachycující jejich dítě může být zneužita a může dítěti ublížit,“ myslí si vedoucí výzkumného týmu Kamil Kopecký.
7 z 10 Čechů
Získaná data ukazují, že informace o svých potomcích sdílí v online prostoru 69 procent tuzemských rodičů. Fotografie, na nichž je rozpoznatelný obličej dítěte, pak online běžně vystavuje 64,7 procenta dotázaných.
To je podle odborníků vysoké číslo. Právě obličej dítěte totiž patří k velmi citlivým údajům – umožňuje přesnou identifikaci, snadnější manipulaci s dítětem, vydírání nebo kybergrooming (zneužití důvěry dítěte a zpravidla jeho vylákání na osobní schůzku).
6,7 procenta respondentů pak odpovědělo, že někdy zveřejnili fotografie, na kterých byly jejich děti částečně obnažené a rozpoznatelné podle obličeje. Riziko zneužití je v takových případech ještě vyšší. O tom, co všechno lze z fotografií zjistit, jsme psali zde.
Výzkumníci také sledovali, zda se rodiče ptají svých dětí na souhlas s publikováním fotografií či videí, kde jsou zachycené. Snímky, které chtějí na internetu sdílet, ukazuje svým dětem jen asi pětina rodičů.
Dalších 16 procent se na souhlas ptá nepravidelně. Naopak 10–15 procent rodičů publikuje fotografie a videa dětí zcela bez jejich souhlasu.
Sharenting
Slovo sharenting vzniklo kombinací slov share (sdílet) a parenting (rodičovství). Termín sharenting (oversharenting) označuje nadměrné používání sociálních médií rodiči, kteří sdílejí obsah, ve kterém figurují jejich vlastní děti.
Rodiče nejčastěji zveřejňují fotografie či videa svých dětí, někteří jim ale zakládají profily u různých online služeb, vytvářejí online deníčky a podobně. Sdílení ale může být problematické z pohledu soukromí dětí i z důvodu rizika zneužití zveřejněných materiálů.
Online od prvního roku života
Nejčastějším obdobím, ve kterém rodiče poprvé zveřejňují první fotografii, video či jiné informace na internetu je první rok života dítěte (23,5 %). Pokud k tomu přičteme i zveřejňování obsahu v den porodu (9,9 %), vychází z toho podle průzkumu, že o třetině dětí (33,4 %) je sdílený nějaký obsah do prvního roku života.
Výzkumníci upozorňují také na rizika spojená se zveřejňováním fotografií ve věku, kdy si děti ještě neuvědomují, jaké důsledky pro ně sdílení může mít. Za předpokladu, že to je do věku 5 let, lze ve spojitosti se zjištěnými daty říct, že až o 45,5 procenta dětí nebylo schopno vyjádřit svůj případný souhlas nebo nesouhlas.
„Překvapivým zjištěním je, že přibližně třetina rodičů sdílí fotografie a videa zachycující děti jiných rodičů bez jejich souhlasu. Tím pádem o sdílení a šíření fotografií dětí jejich rodiče v řadě případů vůbec nevědí,“ podotýká k výsledkům výzkumu Kopecký.
Vzdělávat je nutné i rodiče
Prevence rizikového chování v online prostředí je v Česku zaměřená především na děti. „Neméně důležité je také orientovat se na rodiče, kteří by měli být primárním zdrojem prevence zaměřené na děti. Rodiče je však nutné v této oblasti systematicky vzdělávat a naučit je mimo jiného chránit osobní údaje svých vlastních dětí,“ zdůrazňuje René Szotkowski z Univerzity Palackého.
Rodiče nejčastěji sdílejí materiály z důvodu snadnějšího udržení kontaktu s rodinou. Mezi další motivace patří touha ukázat přátelům, jak dítě prospívá, a zaznamenat zajímavé okamžiky.
Jiným lidem v soukromé konverzaci posílá osobní materiály více než 78 procent rodičů, ztrácí tak kontrolu nad jejich dalším šířením.
Nejčastějšími platformami pro sdílení fotografií či videí jsou WhatsApp, Messenger a Facebook, aktivně jsou ale šířené také e-mailem, případně přes veřejné fotogalerie.
Někteří rodiče popisovali také špatné zkušenosti z online prostoru – nejčastější byly negativní komentáře, uvedli ale i zkušenosti se zesměšňováním, zneužitím fotografií, ale i vyhrožováním a vydíráním.
Přesto ve výzkumu necelá třetina rodičů uvedla, že ohledně sdílení obsahu na internetu nemá žádné obavy. Zneužití sdílených fotografií či videí o svém dítěti se bojí asi 40 procent dotázaných.
