Dvě stě nových úředníků? Spor zbrzdil zákon o bydlení, stihnout se má do léta

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Neřešení tuzemské bytové nouze stojí Česko ročně čtyři miliardy korun, tedy skoro půl milionu korun za hodinu, tvrdí Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj.

„Doufám, že koaliční partneři přijdou s návrhy, na které se vyplatí čekat,“ uvedl Ivan Bartoš pro Seznam Zprávy poté, co se zákon o podpoře v bydlení, od kterého si slibuje uvolnění bytového trhu, zasekl v polovině května na vládě.

Touto logikou stála prodleva od 15. května do pondělí stát přes 130 milionů korun. A je jisté, že pomyslné počítadlo se ještě nezastaví.

„Nechceme to nějak prodlužovat, já myslím, že do konce června,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí na dotaz Seznam Zpráv, dokdy by chtěla vláda zákon projednat.

Na tiskové konferenci k dostupnému bydlení vysvětlil, že důvod, proč zákon ještě schválen nebyl, neleží jen v koalici. Narazil i na řadu výhrad zástupců samospráv.

„To jsou ty důvody, proč jsme posunuli projednávání,“ vysvětlil Petr Fiala.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se pak ohradil nad další novinářskou otázkou, jestli by ODS pro zákon v této podobě hlasovala. „Nevím, proč se ptáte zrovna na ODS? Až dokončíme jednání, pak to půjde na vládu, a myslím si, že to projde a budeme mít šanci to docela rychle a úspěšně prosadit v obou komorách Parlamentu,“ uvedl.

Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj, který za přípravou zákona stojí, upozornil, že je potřeba, aby zákon byl platný už od ledna. Snaží se proto jednat i s opozicí, aby další projednání nebylo obstruováno.

Iniciativa Za bydlení, která pomáhá lidem v bytové nouzi, už minulý týden vyzvala Petra Fialu, aby zákon co nejrychleji projednal – a neskrývala obavu, aby se zákon stihl schválit do konce působení současné vlády.

„Zákon je dokončený, okomentovaný ze všech odborných směrů a prodiskutovaný s lokálními aktéry. Když ale dorazil na vládu, odložili jej na neurčito. V tuto chvíli vůbec není jasné, kdy se projedná. Vytváří to určitý tlak, aby jej vůbec stihli schválit,“ vyjádřil se Mikoláš Opletal, mluvčí iniciativy.

„Věřím, že budeme v projednávání na vládě pokračovat co nejdříve a návrh projde nevykostěný o zásadní nástroje, které mohou obce za přispění státu využívat,“ reagoval minulý týden ministr Bartoš písemně na dotaz, kdy by mohl být zákon na vládě přijat.

Téma na svých sociálních sítích oživilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí. „Snad už brzo budeme moct ohlásit, že je zákon schválen,“ zmínil ministerský profil na facebooku a dodal, že se do přípravy kromě Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva práce a sociálních věcí zapojily desítky expertů.

ČTK informovala v polovině května, že jednání na vládě bylo přerušeno kvůli přetrvávajícím rozporům.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) zmínil, že bude třeba ještě o obsahu normy jednat se samosprávami. A ministr dopravy Martin Kupka (ODS) nesouhlasil s plánovaným vytvořením zhruba 200 nových úřednických míst.

A právě přibližně 200 nových pracovníků, kteří mají na úrovni obcí s rozšířenou působností zajišťovat nově vytvořená kontaktní místa pro bydlení, zůstává třecí plochou.

„Máme výhrady k navyšování počtu úředníků a nákladům. Věřím, že se podaří najít kompromis – rádi bychom maximálně využili úředníky v obcích místo zřizování nových míst,“ popsal problém poslanec Jiří Slavík, který má v TOP 09 na starosti bytovou politiku.

Zástupci samospráv se totiž obávají, že od státu na provoz nedostanou finance.

Zákon má mimo jiné přijít se systémem garancí pro vlastníky bytů. Obce, města, ale i některé právnické osoby budou moci ručit za nájemníky a pobírat za to průběžně finanční příspěvky. Souběžně má vzniknout na úrovni obcí s rozšířenou působnosti kontaktní pracoviště, kde by lidé v bytové nouzi mohli svoji situaci řešit.

S přispěním Lucie Stuchlíkové.