Dva roky od tornáda, které šokovalo. Po něm přišlo už devět dalších

Tornáda v Česku nejsou tak výjimečná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Od tragédie na jižní Moravě v červnu 2021 se u nás objevilo nejméně devět dalších.

Počet tornád je velmi proměnlivý. Pro ukázku: Mezi lety 2012 až 2021 jich v Česku bylo zaznamenáno pouze osm. Naopak v letech 2000 až 2009 se jich přehnalo minimálně 51. Podle odborníků budou tato čísla kolísat i nadále.

„Je dost možné, že si jich poslední dobou lidé více všímají a zachycují je díky lepším technologiím. Pravděpodobně se průměr bude udržovat na jednotkách za rok,“ domnívá se vedoucí regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Brně Peter Münster.

„V minulosti se navíc mohlo stávat i to, že některá slabá tornáda zcela unikla pozornosti,“ doplňuje mluvčí ČHMÚ Monika Hrubalová.

Výskyt tornád bývá často dáván do souvislostí s důsledky klimatické změny. Podle Münstera ale na hodnocení tohoto vlivu u nás zatím nejsou dostatečné podklady. „Počet tornád souvisí s počtem vhodných silných bouří, které k jejich tvorbě využijí další vhodné podmínky v atmosféře,“ vysvětluje s tím, že důvody jejich vzniku jsou složitější.

Nelze také přesně určit oblasti, které by byly tímto jevem výrazněji ohrožené. „Výskyt tornád závisí na výskytu bouří, které se rozhodně neřídí tím, co je zrovna pod nimi - jestli pole, města, rybníky nebo kopce. V nížinách jsou vyšší teploty a může tam být tedy více energie na podporu bouří. Naopak v některých případech u slabších tornád může lepším podmínkám pod bouřemi pomoci členitý terén,“ popisuje Münster.

„Nejdůležitější je asi vědět, že tornáda součástí bouří jsou. A pokud ty bouře vypadají na obzoru hrozivě, musíme počítat s tím, že se nějaký z nebezpečných jevů může vyskytnout přímo nad námi,“ upozorňuje.

Kategorii či intenzitu tornáda odborníci určují podle takzvané mezinárodní Fujitovy stupnice. Kromě rychlosti větru se ke klasifikaci používají způsobené škody. Hodnoty se pohybují od IF0, kdy je poškození mírné, do IF5, což jsou nejzávažnější případy.

Loni zaznamenal ČHMÚ pět tornád. Většina byla slabých, jejich intenzita se pohybovala mezi IF0 a IF1+. První se objevilo 16. května na přeháňce, která postupovala od Hradce Králové směrem na Pardubice.

O necelý měsíc později se další, o něco silnější tornádo přehnalo v Lanžhotě na Břeclavsku. „Toto tornádo udělalo nejspíše nejvíce škod, protože při své největší síle procházelo přes obec,“ komentuje Münster.

Vyvrátilo několik stromů, škody zanechalo i na střechách domů. Odborníci z ČHMÚ následně vysvětlili, že původcem tornáda byla dlouho žijící bouřková buňka, která vznikla poblíž Prahy.

Předpovídat výskyt tornád v Česku prakticky nelze. „Pro naše území, v podstatě i Evropu, jsou veškeré takové odhady velmi těžké, protože na statistiky je naštěstí stále málo případů – proto neexistují,“ vysvětluje Münster.

„Tornáda zde byla vždy, ale je pravdou, že jak rostou možnosti jejich dokumentace, tak uměle roste jejich počet, protože dříve nemusela být všechna ohlášena a zjištěna,“ připomíná.

Třetí tornádo loňského roku se objevilo 29. června ve Svinách na jihu Čech. Jeho intenzita byla slabá, škody spíše menší. Zanechalo za sebou několik polámaných stromů a poválené obilí.

V září u nás byla nahlášena hned dvě tornáda. První zaznamenali lidé 10. září v Hraběticích na Novojičínsku. Poničilo tam 12 domů a kapli.

„Těch škod je opravdu dost, pohybujeme se asi v milionech. Jedná se naštěstí pouze o škody na majetku,“ hodnotil tehdy Tomáš Machýček, starosta Jeseníku nad Odrou, pod který Hrabětice spadají.

15. září se na sociálních sítích objevily fotografie takzvané tromby (atmosférického víru) v okolí Malenovic u Zlína. Kromě toho lidé sdíleli také videa předmětů rotujících ve vzduchu.

„Pochopitelně nejzajímavější z dokumentace byla právě tato videa, kde bylo u tornáda přímo zachyceno, jak působí škody,“ myslí si Münster. Výrazné následky za sebou nezanechalo.

Letos se u nás objevila už čtyři tornáda. První na konci března mezi obcemi Rudka a Letovice, kde jej také natočilo několik lidí.

Jeho dráhu odborníci odhadují na čtyři kilometry. Většina škod se vyskytovala v lesních porostech, ale Lhotu u Letovic tornádo zasáhlo i v zastavěné části, hlavně na zahradách.

Dvě menší tornáda se prohnala Českem 29. dubna, a to v Lubné na Svitavsku a v Nejepíně na Havlíčkobrodsku. Škody vznikly malé, většina ale v zastavěné oblasti. Bouře u několika domů poničila střechy.

V Lubné bylo zaznamenáno i do této chvíle poslední tornádo letošního roku – přehnalo se tam 10. června. „Toto tornádo bych vyzdvihl. Zanechalo stopy v obilných polích, z čehož lze dobře sledovat, jak nesourodý vliv působení větru na povrch má. Tento popis ještě čeká na vyhodnocení,“ podotýká Münster.

Tornáda jsou součástí takzvaných supercel, což jsou silné bouře rotující kolem své osy. Každý rok se jich vyskytnou desítky. Meteorologové ale upozorňují, že samotné supercely nemusejí být provázeny extrémními jevy, tedy ani tornády.

Jak se ale případně při tornádu zachovat? Platí několik zásad. V budově je důležité nestát u oken, létající trosky nebo různé předměty totiž mohou být velmi nebezpečné. Pokud to umožňuje čas, je ideální se přesunout do nejpevnější místnosti – například do sklepa nebo garáže. Za relativně bezpečné je považováno také bytové jádro či koupelna.

Stodoly, chaty, převozné obytné buňky, karavany či maringotky a podobné chatrnější úkryty jsou naopak rizikovější než otevřená krajina.

Pokud někoho zasáhne tornádo v přírodě, mimo zástavbu, měl by se snažit vyhledat úkryt. Tím je třeba terénní nerovnost, příkop nebo val, který může poskytnout alespoň částečnou ochranu před létajícími předměty.